Do určité míry je to jistě jedna z mála pozitivních stránek pandemie nemoci COVID-19. „Člověk teď mnohem víc přemýšlí o imunitě a její podpoře,“ potvrzuje i Honza větrovský, který celou rodinu k otužování přivedl. Ale ani od něj to nebyla nijak promýšlená akce. Otužování do téhle rodiny vstoupilo postupně. A dnes všichni popisují krásné pocity, které zažívají, když vylezou z vody. My s kolegou fotografem mezitím v pěti stupních a v zimních bundách a šálách nevěřícně přikyvujeme.
Co se dozvíte v článku
S otužováním je ideální začít už v létě
Je určitě fér říct, že Větrovští jsou rodina sportovců – vlastní fitness studio, Renata větrovská je fyzioterapeutka, Honza trenér, dvanáctiletý Matěj závodně plave, desetiletá Ema je gymnastka a čtyřletá Majda zkouší zatím od všeho trochu. Takoví lidé mají určitě ke všemu, co se zdraví týká, velmi blízko. Ale i oni potvrzují, že vídají čím dál víc „normálních“ lidí, kteří se do studené vody odváží.
„U nás to začalo sudem,“ vzpomínají Honza s Renatou. Z narozeninového dárku, který mají na zahradě, se stal rituál: „Každý den jsme se tam ponořili a začaly to dělat i děti. Zahájili jsme to v létě, takže se voda postupně ochlazovala,“ vybavuje si Honza.
To je ostatně nejlepší doba pro start s otužováním i podle odborníků:
„Podle mě je nejlepší začínat v létě, kdy je teplo, a postupně si zvykat sprchováním studenou vodou,“ doporučuje praktický lékař Roman Houska, sám příznivce otužování. „Z osobní zkušenosti si myslím, že je lepší ráno, protože se člověk příjemně probere a nabudí.“
Galerie: Otužování je nový fenomén
Sociální sítě jako motivace
Renata se také spíše náhodou dostala do facebookové skupiny otužilců a všechno nabralo na obrátkách.
„Já sám už chodím několik let bos nebo v barefoot obuvi, takže jsem neměl problém se studenější vodou. A velký klad vidím v sociálních sítích – otužování jsem najednou viděl na Facebooku, Instagramu… člověk má pak pocit, že kdo nebyl ve studené vodě, jako by snad nebyl,“ říká s úsměvem Honza. „Další stovky lidí vás pak motivují.“
To potvrzuje i Renata – nejde totiž „jen“ o to vlézt do studené vody a udělat tu pár temp. Fanoušci téhle zdravé aktivity pak využívají ke koupání i výlety do přírody:
„Když jsme viděli ty krásné fotky, tak jsme prostě vyrazili do Harrachova a v těch Mumlavských vodopádech se museli smočit,“ potvrzují oba Větrovští.
„Tak já to takhle zatím nemám,“ přizná mezitím Matěj a na otázku ohledně motivace má jasnou odpověď: „Když se mi nechce, tak mi táta řekne ‚prostě jdi‘.“
Jak začít s otužováním – tipy lékaře
- Nezačínejte bez přípravy a v zimě, bez tréninku není pobyt v mrazech ve vodě vhodný.
- Velká chyba je také do vody skákat, otužilec by měl pomalu a postupně do vody vstupovat, aby se postupně ochladila krev a tělo neutrpělo šok.
- Také rozhodně není dobré se otužovat, když je člověk sám – chvilková indispozice může přijít i na zkušené otužilce a může být potřeba záchrana.
Zažínáme s otužováním chodidel a postupujeme výš
V pěti stupních se pak celá rodina převléká do plavek – mezitím si malá Majda chvíli hraje bosa na písku – což je nepředstavitelné pro většinu babiček a matek, které se neotužují. Sama mám na jazyku: „Vždyť nastydne!“ Renata ale potvrzuje, že děti i díky otužování nejsou nemocné. Rýmičky se nekonají. Matěj vypravuje, jak je ve třídě vždycky nejméně oblečený a je mu teplo.
Jde se do vody – dospělí s trochu větším nadšením – ti přece jen mají větší motivaci k prevenci a zdraví než děti. Nakonec přesvědčí i malou dceru – aspoň v tátově náručí ponoří nohy do ledové vody.
„Nejlepší je začínat odspoda nahoru, čili od plosek nohou přes lýtka, stehna až po horní část těla,“ potvrzuje i Roman Houska, že tohle je ideální způsob. „Přirozeně to také simuluje vstupování do řeky, do ní také otužilci neskáčou po hlavě. Jakmile si člověk přes léto zvykne, tak když přijde podzim, může začít pomalu chodit i do přírodní vody, která postupně chladne, ale není ještě tak ledová jako uprostřed zimy.“
Kdo musí být opatrnější
- Lidé, kteří trpí kardiovaskulárním onemocněním, prodělali infarkt nebo jsou po různých výkonech na cévách, by měli být velmi opatrní.
- Předem je třeba konzultace se specialistou.
- I z toho důvodu je často před různými závody otužilců vyžadováno alespoň základní vyšetření srdce.
- Rizikový může být i například neléčený vysoký krevní tlak, ale pokud pacient léčbu dodržuje, není třeba se otužování bát.
Po vynoření mají otužilci rudou barvu
Rodina Větrovských vybíhá z vody, děti se rychle oblékají, nikdo se ale nechoulí do ručníku a neklepe zuby. Že byli ve studené vodě, prozrazuje jen červená barva kůže:
„Když jsou otužilci v ledové vodě, tělo se snaží chránit před chladem tím, že se krev stáhne k základním životním orgánům. To kůže není, takže se odkrví. Následně, když člověk z vody vyleze ven, tak se cévy rychle roztáhnou a do kůže proudí větší množství krve. Proto člověk chytne tu rudou barvu,“ vysvětluje Roman Houska.
Rodina otužilců potvrzuje, že bezprostředně po vykoupání je člověku dobře a zimu necítí: „Ten pocit je krásný. Je to, jako když si člověk pořádně zacvičí, pak si dá sprchu a je mu dobře,“ popisuje Renata.
Ten pocit po… ničím nenahradíte
„Ještě nejsem ve fázi, že bych si užíval samotný pobyt ve studené vodě, ale rád bych k tomu dospěl,“ říká i Honza. „Ale potom je to parádní.“
Vzpomíná na jaro, kdy chodil s Matějem (dálkovým plavcem) trénovat v neoprenu. Využili tak přírodu, když byly kvůli pandemii zavřené bazény. A tehdy si na studenou vodu také přirozeně zvykali, protože i do neoprenu přece jen nateče.
Protože jsou majiteli fitness studia, využili svou lásku k otužování i tady: a pořádají ranní bootcampy, což je velká výzva pro všechny účastníky:
„V šest ráno vybíháme, tady na jezeře vlezeme do vody, pak se znovu oblékneme do běžeckého a následuje cesta zpátky.“
Všechna čest tomu odhodlání: „Ten psychický pocit je neskutečný. Už to s námi provozuje i Matěj – samozřejmě první pocit ráno je pro něj hrůza – vstávat do zimy. Ale už cestou, když běžíme, se na nás směje,“ říká Renata.
Zdaleka tak nejde jen o fyzický dopad otužování na imunitu, ale především o ten pocit a psychickou pohodu. To prý ničím nenahradíte. A pozná to jen ten, kdo to vyzkouší.
Galerie: Otužilci v Jizeře
Odborná spolupráce:
MUDr. Roman Houska
Praktický lékař z Mostu, člen výboru Sdružení praktických lékařů ČR.
ČLÁNKY DO MAILU