Většina lidí má dnes, kdy se z obilovin používá v potravinářství hlavně pšenice, případně žito, spojen oves především s potravou pro koně. Možná ale právě to vypovídá o ovsu víc než mnohá složitá nutriční doporučení, pokud si uvědomíme, že kůň je také fyzikální jednotkou výkonu.
Což takhle dát si oves
Parafráze připomínající také jeden ze symbolů síly – špenát, není zcela od věci. Oves je totiž skutečně surovinou, která dodává lidskému organismu fyzickou, ale i duševní sílu. Důvodem je jeho složení – oves obsahuje dvojnásobné množství tuků než mnohem častěji používaná pšenice, a také více sacharidů a proteinů.
Právě tuky a sacharidy jsou pro člověka (samozřejmě i pro koně) zdrojem energie. V případě ovsa jde navíc o energii, která dlouho vydrží. Je to dáno tím, že se energie obsažená v ovsu v trávicím traktu pomaleji vstřebává, což prodlužuje pocit nasycenosti.
Právě proto se doporučují výrobky na bázi ovsa jako výživná snídaně, zdaleka nejen pro děti (ovesná kaše není jen pro slečinky, snídají ji i kulturisté).
Lepek v ovsu
Oves sice obsahuje jako jiné obiloviny lepek, avšak v jiné formě, což umožňuje konzumovat výrobky z ovsa většině celiaků. Neexistence (resp. nízká existence) lepku je ovšem zřejmě tím základním důvodem, proč v současné době stojí oves, kdysi nejkonzumovanější obilovina na středoevropském území, ve stínu svých obilných konkurentů. Ovesné těsto totiž podstatně hůře kyne, a také proto jsou převažujícími produkty z něj ovesné vločky nebo ovesné kaše, případně sušenky, ale ne chléb nebo běžné pečivo.
Poptávka po ovesných produktech roste
Jistým „návratem ke kořenům“ je nicméně rostoucí poptávka po ovesných produktech ze strany tuzemských spotřebitelů. Tu registruje i největší tuzemský zpracovatel ovsa a výrobce již zmiňovaných vloček, kaší a müsli tyčinek, společnost Emco. Podle generálního ředitele společnosti Zdeňka Jahody vzrostla poptávka od roku 1998 do současnosti zhruba o tři sta procent a každoročně dále roste, stejně jako spektrum nabídky ovesných produktů. Emco je přitom společností, která na „ovesný program“ nejenže dávno vsadila, ale je i příkladem tuzemského výrobce, který konkuruje zahraničním výrobcům tím, co je obvykle největším problémem našich potravinářů – totiž takzvanou přidanou hodnotou. „Čím složitější zpracování ovsa, tím více dokážeme zahraničním výrobcům konkurovat,“ podotýká Zdeněk Jahoda.
Problém ale je, že plochy ovsa v ČR klesají nebo stagnují. O tuzemský oves je navíc zájem v zahraničí, například ze Švýcarska. Což je opět jistým signálem pro spotřebitele, že by měli zařazovat produkty z této obiloviny častěji do svých jídelníčků – právě Švýcary lze zřejmě těžko obviňovat z toho, že by kupovali a konzumovali kvalitativně horší potraviny a nakupovali k jejich výrobě podřadné suroviny.
Oves je oficiálně zdraví prospěšný
Pozitiva ovsa navíc uznaly i globální vědecké a výživové autority, a to v podobě takzvaných zdravotních tvrzení. Platí to i o Evropském úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA), který z původních více než čtyř tisíc zdravotních tvrzení, které výrobci uváděli v minulosti na obalech potravin, drtivou většinu zametl pod stůl, neboť pro ně nenašel vědecká zdůvodnění. Některá (asi dvě stě) ale posvětil, přičemž jedním z nich je tvrzení, že v ovsu obsažené „beta-glukany mohou snižovat obsah cholesterolu v krvi“.
Stejně tak americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) schválil tvrzení, podle kterého „rozpustná vláknina z potravin, jako jsou ovesné otruby, použitá jako součást stravy s nízkým obsahem nasyceného tuku a cholesterolu, může snižovat riziko vzniku koronálních onemocnění“. Obdobná schválená tvrzení byla přijata například ve Švédsku nebo ve Velké Británii, takže zdaleka nejde o verdikty nějaké jednotlivé zlobované instituce. Zmiňovaná zdravotní tvrzení se navíc netýkají řady dalších pozitiv ovsa, například jeho blahodárnému vlivu na nervovou soustavu. Oves totiž kromě mnoha jiných látek obsahuje alkaloid uklidňující nervovou soustavu, takže bylo v minulosti poměrně běžnou praxí, že se matrace do postelí plnily senem z ovsa.
To by zřejmě mnozí z nás potřebovali i v současné době. Pro začátek se ale spokojme s tím, že si dáme občas k snídani něco s ovesnými vločkami. Je to mimochodem lepší řešení než ovesné produkty k večeři, neboť, jak již bylo řečeno, látky z ovsa se v těle pomaleji vstřebávají, takže se pak našinci hůř usíná…
ČLÁNKY DO MAILU