Nedávno jsme zjišťovali, jaké pesticidy obsahují citrony prodávané v našich maloobchodech, a zejména to, zda je odstraníme umytím (Test citronů: Zbavíme se omytím pesticidů?). Jak je na tom ostatní ovoce a zelenina s kvalitou a bezpečností?
Galerie: Falšované a nebezpečné ovoce a zelenina (podle serveru SZPI Potraviny na pranýři, více v tabulce na konci článku)
Zůstaňme hned u zmíněných pesticidů. Portál Napranyri.cz, kde zveřejňuje své nálezy Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI), uvádí případy čerstvé zeleniny a ovoce označené jako nebezpečná potravina právě pro překročení limitu pesticidů. Tyto látky jsou v zemědělství hojně používány jednak proti škůdcům, a také proto, aby plody, které se vozí z jednoho konce světa na druhý, tyhle manévry vydržely. „Denně se tisíce obchodů v ČR snaží o jediné, a to je nabídnout zákazníkovi čerstvé ovoce a zeleninu. Z pohledu obchodu a především řetězců se jedná o nejobtížnější disciplínu. Jen si představte, jak velkou vzdálenost musí urazit ovoce a zelenina k zákazníkovi, nároky na chlazení atd.,“ říká Petr Baudyš ze společnosti QSL, která se zaměřuje na kvalitu a bezpečnost potravin.
Limity pesticidů mají velkou rezervu
Laika možná překvapí, že samotná SZPI nálezy pesticidů, přestože jich je většina, neřadí k nejvážnějším pochybením. „Pokud bych měl označit určité zjištěné prohřešky za velmi závažné, pak by to možná k údivu mnohých nebylo ani tak porušení limitů bezpečnosti (např. rezidua pesticidů),“ říká Jindřich Pokora, ředitel odboru kontroly, laboratoří a certifikace, a vysvětluje důvody: „Tyto limity jsou nastaveny tak přísně, že spotřebitele ohrozí prakticky až jejich stonásobné překročení a až při opakovaném příjmu – a takové případy skutečně nemáme.“
Nicméně „na pranýři“ najdeme i ovoce a zeleninu s označením BIO, u nichž inspekce zjistila několikanásobné překročení maximálních limitů reziduí chlorečnanů. „Chlorečnany se mohou do ovoce dostat například z kontaminované mycí vody nebo jako důsledek jejich nelegálního použití coby pesticidu,“ uvádí SZPI v komentáři k nálezům.
Cedulka „české“ prodává. I italská jablka a německý špenát
Dáváte přednost českým potravinám? Pak pozorně sledujte informace u zboží, mnohdy jsou klamavé. „Osobně považuji za největší podraz na spotřebitele záměnu původu ovoce a zeleniny. Modelový případ – česnek označený jako z České republiky, z Moravy, ze Bzence atd., a místo toho se prodává např. španělský dovoz. Za tyto prohřešky pak musí padat tvrdé pokuty,“ myslí si Jindřich Pokora.
Mezi letošní nálezy SZPI tak patří například špenátové listy na obale výrazně označené nápisem „OD ČESKÝCH FARMÁŘŮ“ a vyobrazením české vlajky. Jako země původu je přitom uvedeno Německo. „Informace ´země původu Německo´ i ´baleno v ČR´ jsou na etiketě uvedeny daleko menším písmem než označení ´OD ČESKÝCH FARMÁŘŮ´ a vyobrazení české vlajky. Etiketa tak vyvolává dojem, že se jedná o zeleninu vypěstovanou v České republice,“ kritizuje inspekce a hodnotí takovýto výrobek coby falšovanou potravinu. Stejně dopadlo hned několik druhů italských jablek, jež Kaufland nabízel zákazníkům pod sloganem „ČERSTVÉ Z ČESKÉ REPUBLIKY“.
Největší problémy jsou v maloobchodě
Výsledky kontrol z posledních let ukazují, že podíl nevyhovujících vzorků ve výrobě a velkoobchodech je minimální. Hlavní objem nevyhovujících vzorků čerstvého ovoce a zeleniny je zjišťován v maloobchodě. Maloobchodní prodej zahrnuje nejen specializované prodejny s ovocem a zeleninou, ale všechny obchody uvádějící do oběhu čerstvou zeleninu, tedy i supermarkety.
Nejčastějším důvodem pro nevyhovující hodnocení čerstvého ovoce a zeleniny je nesplnění minimálních požadavků na jakost, to znamená plody poškozené, nečerstvé, znečištěné nebo i napadené plísní. Závady v maloobchodech bývají podle SZPI způsobeny nesprávným skladováním, nešetrnou manipulací, nevhodnými podmínkami na prodejně při samotném nabízení k prodeji, ale také nedostatečným vytříděním produktů při dodání z velkoskladu. Nebo průběžně při prodeji – a to asi známe všichni, rajčata obrostlá chlupatou plísní a tekoucí meruňky nechávají obsluhu v klidu.
Na katastrofální situaci jsme upozornili již před dvěma lety (Nakoupila jsem plíseň za sedm set. Řetězce to nevzrušuje). Podívejte se na naše „nálezy“:
Při běžné návštěvě prodejen se zdá, že se mnohde zlepšili, ale bohužel rozhodně ne všude. Proto je překvapující, že se „na pranýři“ neobjevují hnijící a plesnivé plody, jak je občas ještě pořád vídáme v regálech. Zlepšila se snad natolik situace v tomto ohledu?
Podle Jindřicha Pokory zase taková katastrofa, jak se někdy píše, v obchodech není, ale pořád je co zlepšovat: „Sám chodím nakupovat ovoce a zeleninu a některé nákupy čas od času končí dopisem na naše inspektoráty, na co se mají zaměřit. V maloobchodní síti jsou nastavena docela rozumná pravidla pro manipulaci s tímto sortimentem a pak je to především o personálu v dané provozovně, jak se k ovoci a zelenině chová. Pamatuji si, že před lety jsme dělali screeningovou akci, kdy se hodnotili všechny šarže ovoce a zeleniny v obchodech a těch skutečně špatných bylo okolo tří procent. Je pak škoda, když se některé obchody uchylují k různým rychlým prodejům např. ´tekoucích´ citrusů. Sankce za takové jednání mnohonásobně převýší částku za likvidaci odpadu.“
Čerstvé ovoce a zelenina – nejčastější nedostatky podle SZPI
- Nedostatky zelenina: Z jednotlivých skupin čerstvé zeleniny bylo nejvíce nedostatků jakosti a označování zjištěno u zeleniny řapíkaté, stonkové (chřest), zeleniny kořenové a košťálové (především brokolice).
- Z vad lze uvést nedostatky v označování – chybějící údaj o zemi původu, třída jakosti. Vyskytuje se i nález plísní a hniloby na plodech.
- Nedostatky ovoce: Nejvíce nedostatků týkající se jakosti anebo označování je zjišťováno u bobulového ovoce (zejména u stolních hroznů a jahod) a u citrusového ovoce (mandarinky, pomeranče, citrony).
- Z vad lze uvést plody s otlaky poškozující dužninu, značení – chybí země původu, jakost, odrůda, Vyskytují se také plody napadené plísní a hnilobou, v menší míře zjišťovány plody nečerstvého vzhledu.
Zákazník je nejlepší inspektor
Důvod, proč by se kontroly měly zaměřit spíše na nálezy jiného typu než hnijící papriky, objasňuje celkem logicky Petr Baudyš. „Dozor nad potravinami si platíme z daní. Měl by nás tedy ochránit před tím, před čím je zákazník bezbranný – a to je zdravotní nezávadnost. Zdravotní nezávadnost z pohledu obsahu cizorodých látek, tzn. kontroly pesticidů. Jako zákazník si danou věc těžko zkontroluji, nebo lépe řečeno nezkontroluji vůbec.“
Na druhou stranu pokud inspektor konstatuje při kontrole, že prodejna prodává shnilé ovoce anebo špinavou zeleninu, tak tuto skutečnost si dokážeme coby zákazníci při nákupu zkontrolovat také (což v žádném případě neznamená, že by to bylo v pořádku). „Takový výrobek jednoduše nekoupím. Proč to má tedy místo mě dělat stát? Pokud si představíte, že denně vystavují čerstvé ovoce a zeleninu tisíce obchodů, těžko může stovka inspektorů vše zkontrolovat.“ Zákazník je podle Petra Baudyše v obchodě nejlepší a nejúčinnější inspektor – a při nákupu čerstvého ovoce a zeleniny to platí dvojnásob. Při kontrole zdravotní nezávadnosti, a to především obsahu reziduí pesticidů, je však úloha státu nezastupitelná a velmi důležitá.
Vybírejme očima
Neplatí to stoprocentně, ale řada obchodníků přesouvá ovoce a zeleninu ke vstupu do krámu, protože zákazníci považují tuto komoditu za rozhodující. Navíc jí nakupují skoro denně a chtějí čerstvost a kvalitu. „Obchody věnují nemalé finanční prostředky na marketingové průzkumy, kde zjišťují, jaká je zpětná vazba zákazníků na jejich oddělení ovoce a zeleniny, a především na nabídku konkurence,“ popisuje Petr Baudyš. „Počet obchodů je skutečně tak veliký, že největší trest pro obchodníka je, když jde zákazník nakupovat ovoce a zeleninu jinam,“ tvrdí.
Je však otázka, zda český zákazník skutečně jde jinam a nenechá se zlákat třeba vidinou levnějšího nákupu v akci i tam, kde důvod ke spokojenosti nemá. Nedávná kontrolní akce SZPI zaměřená na opakovaná pochybení obchodních řetězců totiž ukázala, že se opakují stále stejné prohřešky, k nimž patří i okem viditelné plísně na potravinách. „Skutečnost, že u téměř padesáti procent pochybení, které SZPI zjišťuje u obchodních řetězců, tyto subjekty nepřijímají adekvátní opatření, je alarmující,“ uvedl mluvčí Pavel Kopřiva. Z pokut si řetězce evidentně mnoho nedělají, přestože se výrazně zvýšily.
Když už si (někdy z nutnosti) hrajeme na potravinové inspektory, vybírat bychom měli hlavně očima. Podle lidí z oboru (a je třeba říci, že se nejedná jen o zástupce obchodníků) totiž velkou škodu na ovoci a zelenině napáchají sami zákazníci. Plody přehrabují, osahávají, mačkají – a tím zničí i ty nebožáky, kteří přežili cestu přes půl světa.
Falšované a nebezpečné ovoce a zelenina (z nálezů SZPI)
ČLÁNKY DO MAILU