Milujete vůni ovocného čaje po ránu, například třešňového? Pak se smiřte s tím, že milujete vůni aromat, ostatně kdo kdy slyšel, že by sušené třešně zalité horkou vodu krásně voněly jako ty čerstvé. Navíc, třešně rozhodně nejsou tím, co v ovocném čaji toho jména hraje prim.
Máme doma rádi zázvorový čaj. Když k nám vtrhne nějaká viróza s horečkou, děláme si ho z čerstvého zázvoru, který nastrouháme a zalijeme horkou vodou s citronem. Když jsme zdraví, kupujeme sáčkový. Tedy jen tehdy, pokud usoudíme, že to je zázvorový čaj hodný svého názvu.
Zázvoru třicet, nebo pět procent?
Protože zatímco třeba v našem doma oblíbeném zázvorovém čaji s medem od firmy Apotheke, jehož cena se pohybuje mezi 40 a 50 korunami, je zázvoru dost, v některých jiných čajích tomu tak není. Firma Apotheke v tomto případě správně uvádí zázvor na prvním místě, neboť v čaji je ho třicet procent a troufám si tvrdit, že chuť tomu odpovídá. Je dobrý, chutná po zázvoru a přitom to není taková síla jako zázvor čerstvý.
Přečtěte si: Nejčastěji užívané bylinky při nachlazení
Oproti tomu citronový čaj se zázvorem od Jemči neobsahuje moc ani citronu, ani zázvoru. Zázvoru je tu pět procent, citronové kůry dvě procenta plus citronové aroma. Hlavní složkou čaje totiž je sušená jablečná dužina. Je nicméně pravda, že ani ne za dvacet korun člověk nemůže čekat zázraky.
A po malém exkursu do složení ovocných čajů si troufám tvrdit, že jablka, případně šípek a ibiškový květ jsou hlavní složkou většiny z nich.
Voňatka na druhém místě
Ovšem zrovna ve zmíněném citronovém čaji se zázvorem od Jemči mě zaujala hned druhá složka, po jablkách je tu nejvíce jakési voňatky. Nejdříve jsem se vyděsila, že jde o cosi chemického, až jsem zjistila, že jde o voňatku citronovou neboli citronovou trávu. Chutná podobně jako citron, na rozdíl od něj však není kyselá.
Čtěte také: Éčka nejsou jen emulgátory – k čemu slouží?
Citronovou trávu najdete třeba také v čaji s luxusně znějícím názvem Delight Citrus od Liptonu, v němž ovšem 34 procent obsahu tvoří jablka a osmnáct procent pomeranče, na citrony připadají necelá dvě procenta. Výrobce evidentně cílí na to, že citronový čaj se těší oblibě.
Třešňový čaj zase chutná po třešních, ovšem stačí se podívat například na složení Dětského ovocného čaje třešňového od firmy Mediate: hlavní složkou je oplodí šípku, následuje plod jablka, malinový list, plod černého rybízu, osm procent kořene lékořice (předchozí složky procentuálně vyjádřeny nejsou), třešňové přírodně identické aroma, plod anýzu a nakonec čtyři procenta třešňových plodů.
Složením se tedy moc neliší od čaje Lesní plody od privátní značky Clever řetězce Billa, který onu polovinu jablek navíc přesně vyčísluje na obale. Krom nich v lesním ovoci najdete 34 procent květu ibišku a pět procent rybízu. Lesní ovoce tam zastupuje procento malin a borůvek a půl procenta ostružin.
Čtěte dále: Kupujete výrobky se značkou obchodních řetězců?
Musíte se ale řídit i tím, co od čaje čekáte. Je totiž samozřejmě pravda, že si například v prodejnách se sypaným čajem můžete koupit ovocný nebo třeba zázvorový čaj, v němž budou jednolité kousky ovoce tak veliké, že bude naprosto jasné, z čeho se čaj skládá. Nicméně takový čaj nebude ani po vyluhování nikdy tak výrazný jak většina ovocných čajů průmyslově vyráběných a uměle aromatizovaných, navíc je s nimi mnohem více práce.
Jak je to s ovocným čajem
Je ovocný čaj vůbec čaj? „Slovo čaj se původně používalo jen pro nápoje připravené z listů čajovníku,“ uvádí Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI). Nicméně: „Dnes se označení čaj používá i pro nápoje připravené spařením sušených a rozemletých ovocných směsí či bylin. Ovocné čaje jsou k dostání sypané i porcované v sáčcích. Příprava nápoje je obdobná jako u čaje pravého.“ V Česku jsou nejpopulárnější ovocné čaje s příchutí lesních plodů a citronové.
Příslušná vyhláška skutečně definuje pojmy jako je čaj, černý čaj, zelený čaj, polofermentovaný čaj, čajový extrakt, instantní čaj, ovoněný čaj, ochucený čaj, aromatizovaný čaj, bylinný čaj a ovocný čaj, takže pokud se nechcete nechat napálit, naučte se mezi nimi rozlišovat.
Jak to tedy je s ovocným čajem? Ovocný čaj je – dle vyhlášky – čaj vyrobený ze sušeného ovoce a částí rostlin povolených vyhláškou. Podíl ovoce musí být vyšší než 50 procent celkové hmotnosti. Chápete ten trik? Čaj je sice citronový, přinejmenším dle obrázku na přebalu, ovšem padesát procent hmotnosti připadající na ovoce tvoří třeba jablka. Zákonu to neodporuje, čaj se přece nejmenuje třeba „citronový“, nýbrž „Citron“. Neplatí to však vždy.
S dalšími typy čajů se to má následovně.
- Ovoněný čaj je čaj, který absorboval požadované vůně a pachy. Narazila jsem třeba na zelený čaj od firmy Pickwick ovoněný jasmínem (obsahuje 50 procent zeleného čaje a dalších třicet procent čaje ovoněného, jasmín žádný).
- Ochucený čaj je směs čaje pravého s jinými vyhláškou povolenými rostlinami, jejichž obsah nepřesahuje 50 procent hmotnosti.
- Aromatizovaný čaj je čaj, který obsahuje látky určené k aromatizaci.
- Bylinný čaj je čaj vyrobený z částí bylin povolených vyhláškou nebo jejich směsí nebo směsi bylin s pravým čajem, nebo směsí bylin s ovocem. Obsah bylin musí být minimálně padesát procent.
Vyhláška dělí čaj do druhů a skupin a stanovuje podrobnější a konkrétnější pravidla pro označování čaje. Musí být označeno, zda jde o čaj černý, zelený, polofermentovaný, ochucený, bylinný či ovocný. V případě, že je čaj aromatizovaný, musí být tato skutečnost uvedena na obale.
Podle vyhlášky se k výrobě ovocných a bylinných čajů mohou neomezeně používat borůvka, čajovník, dobromysl, fenykl, heřmánek, hluchavka, ibišek, jahoda, lípa, máta, mateřídouška, rooibos, růže, šípek, rybíz, další jako bříza, chmel, citron, černý bez, kopřiva, vřes do třiceti procent hmotnosti a některé jen do pěti procent – andělika, bazalka, brusinka, celer, hořec, chrpa, kurkuma, lopuch, olivovník a tak dále.