Oxid titaničitý podezřelý z toxicity musí skončit i v doplňcích stravy

Rozdíl mezi léčivem a doplňkem stravy

Uvedení léčiva na trh předcházejí klinické zkoušky a složité registrační řízení, v němž je hodnocena jakost, bezpečnost a účinnost přípravku ve vymezených léčebných či preventivních indikacích.

Ačkoliv doplňky stravy mohou svojí formou lék připomínat, jde o potravinu. Od jídla, které běžně máme na stole, se ale liší vysokým obsahem vitaminů, minerálních či jiných látek s nutričním nebo fyziologickým účinkem, podotýká na webu Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL). 

Léky a doplňky stravy nově dělí pravidla při používání titanové běloby

Rozdíl mezi léčivy a doplňky stravy přitom hraje roli u lednového nařízení Evropské komise. To se týká oxidu titaničitého neboli titanové běloby, jež nese také označení E 171 nebo TiO₂.

Jde o ještě nedávno hojně využívanou chemickou látku, u níž panuje podezření na toxicitu. Tedy na to, že její nanočástice můžou mít schopnost způsobit mutace v genetické výbavě, a ty mohou vést ke vzniku nádoru. Z toho důvodu Evropská komise na doporučení Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) oxid titaničitý zakázala používat v potravinách. Jak jsme na Vitalia.cz nedávno upozornili, v lécích ale smí zůstat, protože při jejich výrobě za něj zatím neexistuje plnohodnotná náhrada.

Zatímco producenti léčiv titanovou bělobu mohou používat i po 7. srpnu, což je nejzazší lhůta pro její vyřazení z výroby, v doplňcích stravy musí tato látka skončit. „Doplňky stravy jsou dle zákona o potravinách a tabákových výrobcích potraviny. Z tohoto důvodu do nich nemůže být oxid titaničitý nadále přidáván,“ potvrzuje mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý.

„Zákaz platí pro všechny potraviny, výjimka pro segment doplňků stravy neexistuje,“ podotýká k tomu Pavel Kopřiva, mluvčí Státní zemědělské a potravinářské inspekce, která je dozorovým orgánem v oblasti potravin, tedy i doplňků stravy.

Výrobci doplňků od srpna nesmí oxid titaničitý používat při výrobě

Potraviny včetně doplňků stravy obsahujících titanovou bělobu mohou jejich výrobci na trh dodávat do začátku srpna letošního roku. Vyskytovat se sice v regálech mohou i po tomto datu, ale pouze jako doprodeje. V nových produktech už být nesmí.

„Bylo stanoveno přechodné období šesti měsíců k postupnému vyřazování látky z používání, po tomto přechodném období vstoupí v platnost úplný zákaz. Oxid titaničitý tedy může být při výrobě potravin používán do letošního 7. srpna. Po tomto datu mohou zůstat na trhu potraviny vyrobené s obsahem E 171 až do jejich data minimální trvanlivosti nebo data spotřeby,“ vysvětluje za SZPI Pavel Kopřiva.

Přechodné období i možnost doprodeje jsou podle mluvčího inspekce možné proto, že u titanové běloby nebylo identifikováno bezprostřední zdravotní riziko.

Funkce titanové běloby v doplňcích stravy

Titanová běloba se u doplňků stravy přidává jako pigment do potahů tablet a do želatinové směsi při výrobě měkkých želatinových kapslí, kde zajišťuje neprůsvitnost.

„Náplně měkkých želatinových kapslí tvoří zpravidla suspenze olejů, vitamínů, minerálů a rostlinných extraktů. Zejména pak vitamíny jsou často citlivé na světlo, a z tohoto důvodu musí být želatinový obal kapsle dobarvován, aby náplň byla chráněna a nedocházelo k její degradaci,“ vysvětluje Eva Mikšovičová, marketingová specialistka farmaceutické společnosti Noventis, jež kromě léčiv vyrábí i doplňky stravy.

Druhým důvodem, proč se titanová běloba používá, je ten, že umožňuje vytvářet širokou škálu barevných odstínů v kombinaci s dalšími barvivy. „Tím zabraňuje takzvané křížové kontaminaci při výrobě a zákazníkům umožňuje snadnou orientaci při užívání doplňků stravy,“ podotýká Eva Mikšovičová.

Konec titanové běloby pozměnil vzhled některých kapslí i tablet

Jak již dříve pro server Vitalia.cz uvedla tisková mluvčí Potravinářské komory Helena Kavanová, největší množství titanové běloby je mezi potravinami právě v doplňcích stravy. 

Otázkou tedy je, zda výrobci výživových doplňků dokáží titanovou bělobu nahradit, zejména když v léčivech je prý její role nezastupitelná. Podle oslovených producentů to možné je. „Přestože to nebylo jednoduché, podařilo se nám nalézt vhodné alternativy za TiO₂ a jsme připraveni na vstup nové legislativy v platnost,“ podotýká marketingová specialistka farmaceutické společnosti Noventis. 

Podle Jaroslava Bartáka z vedení společnosti Neopharma titanová běloba byla ve výrobě již nahrazena, cenou za to je ale změna vzhledu některých přípravků. „Oxid titaničitý při výrobě nepoužíváme již od února letošního roku. Pro naše zákazníky to znamená, že se mírně pozměnila barva kapslí a bílých potahovaných tablet. Kapsle mají jiný odstín bílé, která není tolik jasná, jako při použití titanové běloby. Jiný odstín můžou mít také bílé potahované tablety, u nichž má potahová látka bez oxidu titaničitého nižší schopnost krytí, takže pokud má vnitřek tablety tmavou barvu, ta může jemně prosvítat,“ popisuje Jaroslav Barták.

Společnosti Zentiva a Sanofi na otázky serveru Vitalia.cz týkající se konce titanové běloby v doplňcích stravy nereagovaly. Čím titanovou bělobu výrobci doplňků stravy nahradili, nechtěli oslovení říci. Jak již dříve serveru Vitalia.cz uvedla mluvčí Zentivy Mounira Lemoui, při výrobě léků jsou jako alternativa zvažovány uhličitan vápenatý, mastek a škrob.

Výrobu doplňků stravy zákaz oxidu nezasáhl

Jak se shodují lékárníci s distributory, zákaz chemické látky E 171 nevedl ke konci výroby některých doplňků stravy. „Zatím takové informace nemám, a to ani od kolegů. A nevidím ani, že by se něco z doplňků stravy stávalo nedostupným. Předpokládám, že pokud oxid titaničitý výrobci dokáží nahradit, tak by dostupnost doplňků stravy měla být bez problémů,“ podotýká prezident České lékárnické komory Aleš Krebs.

„Žádné výkyvy v dodávkách jsme nezaznamenali, spíše naopak. Doplňky stravy běží, a tím, jak skončil covid, běží o to víc,“ řekl serveru Vitalia.cz Jan Rohrbacher, výkonný a obchodní ředitel společnosti Alliance Healthcare, jež je předním distributorem léků v ČR.