Když je označení „bez Éček“ jen trik

Na evropském, ale i na našem trhu se v minulosti prodávaly a stále ještě prodávají potraviny označované na obalech výrobků jako potraviny „bez Éček“ nebo „bez přidaných E“. Kvůli nim aktualizovalo ministerstvo zemědělství ve spolupráci se Státní zemědělskou potravinářskou inspekcí a Státní veterinární správou dva roky staré stanovisko k posuzování takto označovaných potravin kontrolními orgány.

Zákazníci hledají potraviny bez přídatných látek

Všechny potraviny na tuzemském trhu označované jako „bez Éček“ musí splňovat příslušné podmínky, jinak hrozí jejich výrobcům a prodejcům sankce. V praxi tak představuje neoprávněně použité spojení „bez Éček“ a obdobné formulace klamání spotřebitele.

Znamená také neoprávněnou konkurenční výhodu, protože stále více spotřebitelů preferuje potraviny, které Éčka, tedy přídatné látky, neobsahují.

Základní problém také je, že přestože se přídatné látky do některých potravin navíc nepřidávají, vznikají takové látky samovolně při výrobě potravin. Případně se do potravin přidávají látky, které nejsou v oficiálním seznamu Éček, což u výrobců vyvolává mylný dojem, že mohou napsat na obal potravin formulaci „bez Éček“, ačkoli příslušné látky mohou být pro spotřebitele větším rizikem než samotná Éčka. Například proto, že požadavky, mimo jiné na čistotu „ne-Éček“, nejsou nikde definovány.

Co výrobci potravin přidávají – a neoznačují

Jedním z častých zdrojů „ne-Éček“ jsou extrakty ze zeleniny mangold, které obsahují vysoké množství sloučenin dusíku. Používají se mimo jiné při výrobě uzenin, v nichž nahrazují dusitany, bez nichž v zásadě není možné uzeniny vyrobit.

„Náhradními“ neevidovanými přídatnými látkami se také nahrazují takzvané tavící soli, bez nichž pro změnu nelze vyrobit tavené sýry. Surovinových zdrojů „ne-Éček“ je ale víc, například třešně acerola, z nichž se do potravin dodává extrakt bohatý na vitamín C, což je v praxi kyselina L-askorbová, označovaná jako E 300.

Někteří výrobci přitom používají výše jmenované (i jiné) extrakty z přírodních zdrojů při výrobě potravin a takové potraviny pak označují výrazem „bez Éček“. A to se nesmí, mimo jiné i podle oficiálního výkladu Evropské komise z března roku 2019. Zde se uvádí, že „přidané složky, které mají technologický účinek v potravinách, by měly být považovány za přídatné látky, i když jsou získány z potravin nebo jiných přírodních zdrojů“. Spotřebitel tak nabývá dojmu, že daná potravina příslušnou látku vůbec neobsahuje, což není pravda.

Skutečně potravina bez Éček?

Ostatně už podle legislativy EU o označování potravin (nařízení č. 1169/2011) není možné označit potravinu slovy „bez E“ nebo obdobnou formulací, „pokud je do výrobku přidána potravinářská přídatná látka“ (což je zřejmé a to se také v praxi dodržuje), nebo „pokud se potravinářská přídatná látka do složené potraviny dostala principem přenosu ze složky potraviny bez ohledu na to, zda ve finálním výrobku plní, či neplní technologickou funkci“. To je poněkud složitější, nicméně v tomto případě se skutečně některé potraviny jako „bez E“ označují a jde o případ, kdy látka s účinky přídatné látky vzniká v průběhu výroby. To obdobně platí i pro použití formulace „bez konzervantů“, která také nesmí být na obalech výrobků použita, pokud má příslušná přídatná látka jako vedlejší také konzervační účinky.

• 
• 
• 

Dalších 11 fotografií

Vědomé nahrazování klasických Éček přírodními ne-Éčky je poněkud něco jiného, neboť neoznačené Éčko nevzniká v procesu výroby ani nemění vlastnosti či složení potraviny prostřednictvím jiných než na obalu výrobku uváděných účinků. V tomto případě jde totiž o úmysl výrobce, který buď z neznalosti, obvykle ale kvůli vyšší prodejnosti výrobku před spotřebitelem zatají údaj o použití nějaké, byť třeba přírodní látky při výrobě dané potraviny.

V úvodu zmiňované aktualizované sdělení ministerstva týkající se zásad označování potravin jako „bez E“ si mohou zájemci v plném znění přečíst na webu Bezpečnost potravin Ministerstva zemědělství ČR.