Mezi zajímavé rostliny bezesporu patří také podražec, který po léčebné stránce hojně využívali naši předkové. Všechny podražce vypadají opravdu magicky a budí respekt již svým vzhledem. A odporným zápachem, který připomíná mršinu. Navíc jsou vlastně jedovaté. Co s nimi prováděli dávní léčitelé a ranhojiči a co se o podražci píše v Matthioliho herbáři?
Páchnoucí rostlina, která vězní motýly
Podražec (Aristolochia) je rod keřů s nepříjemně páchnoucími květy z čeledi podražcovité, pro něž je typický dýmkovitý tvar květů, liánovité listy i to, že na svůj nevábný pach lákají a vězní různé druhy motýlů. Někdy se i v jejich květech přímo vyvíjejí larvy a housenky.
Domovem podražců jsou tropy, ale nacházejí se po celém světě, například ve Středomoří. U nás se můžeme setkat s podražcem křovištním (Aristolochia clematitis), který je zajímavý tím, že představuje potravu pro vzácného motýla pestrokřídlece podražcového, jehož uvězní, dokud nedojde k opýlení. Navíc je tato rostlina v České republice již dnes vzácná a chráněná. V minulosti však byla běžnou léčivkou.
Orchideje z pekla
Podražce byly odedávna využívány v domorodé lidové medicíně. Obsahují ale alkaloidy, především toxickou kyselinu aristolochovou, a většina z jejich druhů je jedovatých. Mají rády teplá a slunná stanoviště, na dálku se dají poznat podle nepříjemného pachu, který připomíná mršinu.
I když zajímavě vypadající květy mohou leckomu připomínat květy orchidejí, jsou to spíše orchideje z pekla, už podle zápachu a tajemného vzhledu. Tyto rostliny totiž spíše od pohledu budí respekt. Kromě alkaloidů obsahují silice, hořčiny, pryskyřice a třísloviny. Pokud se člověk předávkoval, nejspíše se otrávil. Přesto se těmito rostlinami kdysi léčilo.
V Matthioliho herbáři, který u nás přeložil, rozšířil a vydal osobní lékař císaře Rudolfa II. Tadeáš z Hájku (1525–1600), je podražci věnována značná pozornost. V prvé řadě šlo o potratovou rostlinu, která vyháněla plod z těla. K různým léčebným účelům se využíval podražcový kořen, který se máčel ve víně nebo sušil na účinný prášek, který se dal aplikovat i v čípku zavedeném do konečníku nebo v klystýru, kdy se podával pacientům s epilepsií a silnými křečemi.
Podražec byl i součástí dryáku proti moru, působil proti hadímu uštknutí, popíjení odvaru z kořene podražce s myrhou a pepřem ve víně vyhánělo mrtvý plod z těla i placentu a pomáhalo vyčistit ženám dělohu. Tato směs se velice doporučovala v době šestinedělí, aby se děloha opravdu dobře vyčistila a žena nezemřela na těžkou infekci. Užívání podražce způsobovalo průjem a věřilo se, že se takto čistí střeva a vyhání z těla všechno špatné. Dále podražec pomáhal při křečích a epilepsii u lidí, kteří byli bez sebe a nemohli dýchat.
Prášek z kořene na zanícené rány
Zevně pak kořen podražce skvěle pomáhal na zanícené rány a infekce všeho druhu, vředy, prašivinu a otevřené zhnisané rány, do nichž se přímo sypal prášek z kořene. Práškem z kořene podražce se zasypávaly i rány a otlačeniny koní, například v oblasti sedla. Podražec se úspěšně využíval i při zánětu uší a zubů a pomáhal též při bolestech kloubů. Náplast z podražce se vyráběla tak, že se smíchal drcený kořen podražce a prášek z listů s terpentýnem a lněným olejem, směs se uškvařila na pánvičce nad ohněm a používala na rány a neštovice.
Pozor na otravu
Podražec však ve větších dávkách způsoboval silný průjem, zvracení, poškození ledvin, zástavu dechu i srdce, krvácení z dělohy a následnou smrt.
O kyselině aristolochové se pak dnes hovoří zejména v souvislosti s výskytem rakoviny močových cest. Vědecké články shrnují informace, že kyselina aristolochová je karcinogenní a způsobuje rakovinu. Varují především před užíváním různých přírodních přípravků na hubnutí a přípravků čínské medicíny, které ji obsahují. Bylo zjištěno, že kvůli toxickým účinkům došlo vlivem užívání u mnoha lidí k těžkému poškození ledvin a následnému rozvoji rakoviny horních močových cest.
Kyselina aristolochová je totiž obsažena i v dalších rostlinách čeledi podražcovitých, nejen v podražci, ale například také v kopytníku (Asarum). Rostliny s jejím obsahem se dodnes využívají v tradiční asijské medicíně nebo se náhodně mohou vyskytovat v mouce dovážené z oblastí výskytu podražce.
Galerie: Jak vypadá podražec a jeho exotičtí příbuzní
Zdroje:
wikipedie, botany.cz, bezpecnostpotravin.cz, prirodovedci.cz, nature.com,
who.in, Matthioliho herbář