Během posledních let se ale toto slovo dostalo neprávem do pozadí a bývá nahrazeno pro někoho lépe znějícím výrazem „klient“.
Klient, kam se podíváš
Jednoho dne se selka přes muškáty svého statku podívala na generacemi svého rodu obhospodařované pole a z televize se dověděla, že místo zemědělské usedlosti má farmu a místo zaorávání strniště a sklizni květáků se věnuje farmaření. S klienty je to podobné.
Ze dne na den byli jako farmy všude. Z bezdomovců se stali klienti azylových center, z dlouhodobě nezaměstnaných klienti úřadu práce a z pacientů klienti zdravotnických zařízení, včetně opilců na záchytkách. Slovo „klient“ evokuje, že daný člověk přichází pro službu a její poskytovatelé by se měli o zákazníka přetahovat.
Tato představa snad zčásti skutečně platí pro soukromé ambulance včetně zubařů, protože u oněch azylových center, úřadu práce nebo záchytky by bylo nejlepší, kdyby žádní klienti neexistovali. Ještě k tomu s sebou označení „klient“ nese předpoklad takové míry úslužnosti ze strany poskytovatele služby, že zákazník vždy dostane to, co očekává.
Klientský přístup, ale pro pacienty
To už ale ve zdravotnictví pokulhává, protože nikdo z nás, byť nazýván klientem, si zdraví nekoupí a nevymůže domnělým nárokem.
Z toho důvodu pacienty jako klienty neoznačuji, byť se k lidem, kteří mi dají důvěru a nechají do sebe dle mého doporučení vrtat, snažím přistupovat klientsky.
Mimochodem, slovo „pacient“ pochází z latinského „patientia“, což mimo jiné významy znamená trpělivost. Nikoliv však trpělivost s několikahodinovým čekáním na nemocniční chodbě, ale s trpělivostí při vlastním ošetření a uzdravování, neboť trpělivost přináší růže. Proč by nemohla přinést i úzdravu?