Počet lidí s tuberkulózou v České republice meziročně stoupl o 64 lidí, přibylo nemocných dětí. S TBC se loni dle dostupných dat léčilo 447 osob. Čeští plicní lékaři nápor ale podle svých slov zvládají a počítají s tím, že pacientů ještě přibude.
Vzhledem k válce na Ukrajině není nárůst nemocných žádným překvapením, je známo, že na východ od České republiky není péče o tuberkulózní pacienty na takové úrovni jako u nás. Podíl TBC u osob narozených mimo ČR loni činil 49,2 procenta – to je 220 případů) z toho 140 z Ukrajiny, což je téměř čtyřikrát více než před válkou. Ze Slovenska evidujeme 21 případů, z Rumunska a Vietnamu nám přibylo po 11 případech a tak podobně,
vyčísluje Jiří Wallenfels, vedoucí Národní jednotky dohledu nad tuberkulózou, Fakultní nemocnice Bulovka.
Neznamená to ovšem výrazné riziko pro celkovou populaci, nemocných je málo, a navíc nakazit se TBC není zdaleka tak snadné jako třeba chřipkou nebo covidem.
Nejnovější data také ukázala výrazný nárůst TBC u dětí do 15 let – z 11 případů jejich počet loni skočil na 30. Obvykle evidujeme pět až deset nemocných dětí za rok,
podotýká k tomu lékař Wallenfels. Za loňským vzestupem počtu malých pacientů je například lokální epidemie v Benátkách nad Jizerou, ale také přesnější diagnostické postupy.
Dva až tři nové pokoje
Při hledání případných ložisek tuberkulózy jsme u vybraných pacientů začali používat CT, a přestože na rentgenu plic nebyla nemoc vidět, CT vyšetření její přítomnost prokázalo. Poprvé jsme také měli dítě s potvrzenou odolnou, multirezistentní formou tuberkulózy,
popisuje lékařka Karolína Doležalová, vedoucí lékařka Plicní ambulance a Střediska péče pro děti s tuberkulózou a mykobakteriózami Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze. Zde se léčí jak malé děti, tak dospívající do 18 let věku. Kvůli očekávanému nárůstu mladých pacientů se budou kapacity tohoto pracoviště rozšiřovat o dva až tři pokoje, s tím, že zcela nově by s dětmi mohly být na pokoji i jejich matky.
Je podle vás správné, že stát zrušil povinné přeočkování na TBC?
Lékaři zároveň plánují vznik nového pracoviště s 10 až 15 lůžky, které by se zaměřovalo na léčbu multirezistentních forem tuberkulózy, kterých mírně přibylo – loni 31 případů – a bude tomu tak zřejmě i nadále.
Vše záleží na financích, stavba takové jednotky není levná. Dosud se všichni tito pacienti léčí v Thomayerově nemocnici, ale kapacity brzy přestanou stačit,
říká docent Vladimír Koblížek, předseda České pneumologické a ftizeologické společnosti. Vzestup případů odolných forem TBC, necitlivých na běžná antituberkulotika, je dvojnásobný. O úhradu moderních léků, které zkracují dobu hospitalizace z 18 až 24 na 6 až 9 měsíců, musí lékaři žádat zdravotní pojišťovny – léčba jednoho pacienta stojí kolem 1,5 milionu korun.
Kontrola pomocí telemedicíny
U běžných forem tuberkulózy, citlivých na léky, by měla lékařům i pacientům ulevit nová vyhláška o podmínkách předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění, platná od ledna. Ta umožňuje pustit nemocné s běžnou tuberkulózou po několika dnech z nemocnice domů. Musí ale spolupracovat, dodržovat domácí izolaci a užívat pravidelně léky. Do plicní ambulance pak již dochází jen na kontroly. Zda je vše tak, jak má být, můžeme posoudit s pomocí telemedicíny, která nám umožní být s pacientem v pravidelném kontaktu,
vysvětluje docent Milan Sova, přednosta Kliniky nemocí plicních a tuberkulózy Fakultní nemocnice Brno. Právě zde meziročně vzrostl počet pacientů o 61 procent na loňských 21.
Nejdřív rentgen, pak případně CT
Čeští plicní lékaři tak doporučují ambulantním pneumologům a praktickým lékařům provést u všech pacientů z rizikových zemí při prvním kontaktu rentgenový snímek hrudníku.
Plicní lékaři mohou navíc zajistit speciální krevní test na možnou přítomnost latentní tuberkulózy v těle – pokud je test pozitivní, je čas na CT plic. To dokáže odhalit i menší formy tuberkulózy, které nejsou při klasickém rentgenovém vyšetření hrudníku vidět. Pneumologové tedy mohou u každého dospělého člověka z rizikové oblasti pomocí komplexního nebolestivého vyšetření vyloučit tuberkulózní onemocnění či zatím bezpříznakovou nákazu,
dodává docent Koblížek.
Pro léčbu mají podle něj lékaři k dispozici moderní preparáty. Účelem je podchytit nemocné včas, v době, kdy ještě nemají žádné, či zcela minimální potíže, a zabránit dalšímu šíření nemoci.
Česká pneumologická a ftizeologická společnost
Odborná společnost plicních lékařů, která garantuje komplexní péči o všechny plicní nemoci včetně tuberkulózy. Péči o tuberkulózu zajišťuje komplexně, tedy včetně diagnostiky, léčby, prevence i provádění epidemiologických šetření.
Více informací na webu společnosti
Česká aliance proti chronickým respiračním onemocněním
Instituce, která napomáhá zmenšovat zátěž chronickými respiračními nemocemi v populaci České republiky. ČARO se hlásí ke světové organizaci GARD (Global Alliance against Chronic Respiratory Diseases) a její činnost probíhá pod patronací Světové zdravotnické organizace (WHO).