„Získat životní pojištění či řadu jiných finančních produktů je dnes pro lidi, kteří se léčili s rakovinou, v řadě případů obtížné. Pojišťovny s nimi buď neuzavírají smlouvy, anebo jim zvyšují ceny svých produktů. To vše navzdory tomu, že léčbu ukončili už před lety a jsou zdraví. To se teď změní. Naším cílem je, aby pacienti po určité době od ukončení léčby už byli bráni tak, jako by nemoc nikdy neměli, a pojišťovny je pojistily za standardních podmínek,“ řekl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek.
Jednání trvala déle než rok
Ministerstvo zdravotnictví jednalo s Českou asociací pojišťoven, Českou bankovní asociací i zástupci pacientských organizací od loňského června. Průzkumy totiž ukázaly, že se pacienti s nerovným přístupem k finančním službám reálně setkávají.
„Týká se to především mladších pacientů, a i kdyby to nebyly tisíce případů, stovky jsou to rozhodně a i to je dost,“ řekla na tiskové konferenci členka Výboru Hlasu onkologických pacientů Michaela Tůmová.
Nově budou na vyléčené onkologické pacienty pojišťovny po několika letech nahlížet, jako by nádor nikdy neměli, a nabídnou jim své produkty za standardních podmínek a za běžné ceny.
Ne zákon, ale samoregulační standard
Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) poskytl zástupcům finančních institucí podrobné údaje o riziku úmrtí nebo obnovy onemocnění v případě české populace a jednotlivých typů zejména onkologických onemocnění. A ukázalo se, že u celé řady diagnóz je riziko návratu nemoci minimální, srovnatelné s běžnou populací.
„Podařilo se nám na základě tvrdých dat dokladovat, že lze zapomenout na diagnózu pacienta při sjednávání smluv a že je to dobrá cesta,“ uvedl ministr Válek.
Institut nebude zakotven v zákoně, ale půjde o plošný samoregulační standard, uvedl výkonný ředitel České asociace pojišťoven a České kanceláře pojistitelů Jan Matoušek. „Nemůžeme pojišťovnám nic nařizovat. Je na nich, aby se k plnění samoregulace samy přihlásily,“ sdělil s tím, že valná většina pojišťoven, především pak všechny velké, se zavázala, že se zapojí a standard zavedou do své praxe.
Lhůta bude nejčastěji 7 let
Průměrně se mají diagnózy „zapomínat“ 7 let po vyléčení. U některých diagnóz to ale může být dřív, například po 5 letech, u některých naopak až třeba po 10. Bude záležet vždy na konkrétní pojišťovně a jejím nastavení.
Zmíněnou studii ÚZIS, nad kterou se debata na Ministerstvu zdravotnictví vedla, mají pojišťovny dostat 30. října. „Poté budou potřebovat řádově týdny, aby se s ní seznámily a určily, u jakých diagnóz bude jaká lhůta,“ doplnil Matoušek.
Matoušek také přislíbil lepší komunikaci směrem k veřejnosti s tím, že například vznikne rozcestník, na kterém si vyléčení pacienti budou moci sami ověřit, za jak dlouho bude jejich diagnóza zapomenuta.
V plánu je rozšíření pro další diagnózy
Institut se zatím bude týkat jen onkologických pacientů. Diskuze ale mají probíhat dál a podle ministerstva je snaha ho v budoucnu rozšířit i pro další diagnózy.
Jak ještě ministerstvo dodává, institut nemá nic společného s obdobně nazvaným institutem, který se používá v kontextu ochrany osobních údajů. U něj znamená, že jsou na žádost dotčené osoby vymazány veškeré informace o dané osobě správcem osobních údajů. V případě práva „být zapomenut“ nikdo žádné osobní údaje nebo zdravotnickou dokumentaci ničit nebude, jen se k informaci o minulém onemocnění nebude přihlížet v rámci sjednávání smlouvy o určitém finančním produktu.