Paliativní péči ročně potřebuje více než 70 tisíc pacientů. Unikátní vhled do její úrovně nabízí závěrečná zpráva Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), kterou úřad zveřejnil v polovině října.
„V ČR stále chybí ucelená koncepce paliativní péče, ve které by Ministerstvo zdravotnictví jasně definovalo, jak by se měla tato oblast rozvíjet, a to včetně finančního a časového plánu,“ shrnuje situaci v tiskové zprávě.
Chyby na straně státu
Konstatování založil NKÚ na kontrole zaměřené na nakládání s dotacemi určenými na podporu tuzemské paliativní péče. Týkala se prostředků poskytnutých v letech 2017 až 2021. Celkem šlo o 181,3 milionu korun.
Kromě Ministerstva zdravotnictví NKÚ prověřil i 12 vybraných poskytovatelů paliativní péče.
Koho NKÚ kontroloval:
- Ministerstvo zdravotnictví,
- Cesta domů, Praha,
- Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně,
- Domácí hospic Athelas – středisko Husitské diakonie, Písek,
- Fakultní nemocnice Olomouc,
- Hospic sv. Jana N. Neumanna, Prachatice,
- Hospic sv. Zdislavy, Liberec,
- Hospic svatého Lazara, Plzeň,
- Hospic Štrasburk, Praha,
- Hospicová péče sv. Kleofáše, Třeboň,
- Charita Uherské Hradiště,
- Charita Uherský Brod,
- Spolu doma, Plzeň,
- Všeobecná fakultní nemocnice v Praze.
Zdroj: NKÚ/kontrolní závěr
NKÚ při kontrolách nezjistil neúčelné vynakládání peněžních prostředků. Naopak konstatuje, že dostupnost paliativní péče se zvyšuje, stejně jako její kvalita i částky, které do ní jdou z veřejného zdravotního pojištění. Postupně se zlepšuje také vybavení zařízení, které tento typ péče poskytují.
Na druhé straně peníze, jež jsou na tento typ péče určené formou dotací, někdy zůstávají ležet ladem. Jsou navíc rozdělovány neprůhledně a Ministerstvo zdravotnictví jejich využití v některých případech nekontroluje.
Grafy ze závěrečné kontrolní zprávy NKÚ ukazují rozdíly mezi kontrolami Ministerstva zdravotnictví dotací spolufinancovaných z peněz EU a dotací ze státního rozpočtu. Jde o dotace pro poskytovatele paliativní péče.
Nedostatky se týkají například čerpání dotací prostřednictvím operačního programu Zaměstnanost, do kterého plynou peníze z EU i ze státního rozpočtu. „Státní rozpočet má přispět na uvedený investiční program celkem částkou 80,5 milionu korun. V kontrolovaném období let 2017 až 2021 bylo však čerpáno jen 5,1 mil. Kč, tedy pouhých 6,3 procenta z této plánované částky,“ podotýká tisková zpráva úřadu.
Peníze měly jít přes Ministerstvo zdravotnictví mimo jiné na vznik 40 nových hospicových lůžek. Výsledek? Předloni tento počet rezort o polovinu snížil a pořizovat se nebude ani 40 antidekubitních matrací nebo 20 infuzních pump. Z dotace 67,5 milionu na ně totiž už nezbyly peníze.
Co je paliativní péče
Jde o druh zdravotní péče, jejímž účelem je zmírnění utrpení a zachování kvality života pacienta s nevyléčitelnou nemocí.
Základní dělení paliativní péče je na obecnou a specializovanou. Obecná paliativní péče je poskytována zdravotníky v rámci jejich odborností. V případě specializované se jedná o aktivně poskytovanou péči pacientům a jejich blízkým týmem odborníků.
Zdroj: NKÚ / Závěrečná zpráva
NKÚ také upozornil na to, že i když se úhrady z veřejného zdravotního pojištění násobně zvyšují, pro hospice zatím netvoří hlavní příjmy. „Náklady na lůžka v zařízeních hospicového typu hrazené z veřejného zdravotního pojištění byly v roce 2017 na úrovni 198,8 milionu korun, v roce 2022 však již dosáhly výše 362 milionů korun. Přesto zůstává provoz hospiců z velké části kryt z darů, sbírek apod.,“ konstatuje tisková zpráva úřadu.
Chyby vidí NKÚ především na straně státu. Pokud našel pochybení v čerpání dotací na straně samotných hospiců, charit nebo nemocnice, nebyly závažné. „Kontrolované projekty, zaměřené na problematiku mobilní specializované paliativní péče a činnost nemocničních paliativních týmů, plnily stanovené cíle,“ uvádí úřad.
Ministerstvo: Chyby napravujeme
Ministerstvo zdravotnictví v reakci na závěry kontroly uvedlo, že je respektuje, a přijalo či přijme nápravná opatření. „Povedou především ke zlepšení vnitřního kontrolního systému a poskytování národních dotací,“ sděluje zástupce mluvčího rezortu Jan Řežábek.
Kontrolované projekty a dotační programy byly podle něj „pouze prvními aktivitami ve snahách o systémové nastavení paliativní péče v kontextu českého zdravotnictví“. „Nyní ministerstvo podniká další kroky v rámci této cesty. Především se jedná o přípravu projektu národní Strategie rozvoje paliativní péče pro dospělé a dětské pacienty do roku 2035, která by měla být schválena vládou v roce 2025,“ informuje zástupce mluvčího.
Před několika dny ministerstvo zopakovalo, že paliativní péče patří k prioritám rezortu, takže u ní pro příští rok navýší úhrady ze zdravotního pojištění o něco více než pro jiné oblasti zdravotní péče. Zvýšení je zakotveno v nové úhradové vyhlášce pro rok 2024, jež vyšla 31. října.
„Pokud jde o uváděné pochybení týkající se nastavení investičního programu, který měl přispět ke zvýšení dostupnosti lůžkové hospicové péče, je nutné uvést, že cíl celého programu, tj. existence minimálně pěti lůžek na 100 tisíc obyvatel, byl naplněn,“ podotýká Jan Řežábek. Zmiňovaných pět procent znamená celkem 516 hospicových lůžek. Rozmístěna by měla být tak, aby dojezdová vzdálenost doprovázejících blízkých nebyla vyšší než 50 km.
Rezort také upřesnil, že již neplatí, že by byl vyčerpán jen zlomek peněz na paliativní péči z operačního programu Zaměstnanost. „Program pokračuje až do roku 2024 a aktuálně je již vyčerpáno 37 050 356,67 Kč, tedy 63 procent finančních prostředků skutečně alokovaných v programu,“ dodává Jan Řežábek s tím, že uvedené šestiprocentní čerpání dotací tedy již neplatí.
ČLÁNKY DO MAILU