Dlouho se o ní mluvilo, snad ještě déle se připravovala, a přesto i po více než roce existence vyvolává rozpačité pocity. Pamlsková vyhláška, tak, jak se o ní prapůvodně hovořilo, měla zamezit dětem nákupům nevhodných potravin typu chipsů či sladkých kolových a jiných nápojů v areálech školních zařízení. Jenže, jak podotkl Miroslav Koberna z Potravinářské komory na semináři Kvalita potravin a zdraví spotřebitelů v Poslanecké sněmovně, to tak úplně nedopadlo: „Svačinková lobby výživových poradců protlačila tak výrazné snížení limitů živin, že zbylo jen minimum potravin, které je dětem možné nabízet ve školách. Splňuje ji jen obyčejný rohlík,“ dodal s trochou nadsázky. Pamlskové vyhlášce nevyhovuje pečivo ani šunka pro děti, upozorňuje v komentáři také Petr Havel.
TIP: Jakub Přibyl o katastrofální výživě dětí: Bílé pečivo považuji za hračku
Situace se nicméně už brzy změní, ten, kdo určil limity pro potraviny vhodné k prodeji ve školách, tedy Ministerstvo zdravotnictví ČR (MZ ČR), totiž překvapivě ze svých nároků razantně slevuje.
Co se tedy bude v pamlskové vyhlášce měnit a je zvyšování limitů ve prospěch dětí, nebo jen ve prospěch výrobců, kteří do škol už ve velkém nevozí tučné krémy a chipsy?
Nikdo ji nechtěl a nikdo ji neprosadil
Pamlskovou vyhlášku nejvíce kritizují výrobci potravin a činili tak ještě dříve, než ji od 1. 1. 2017 musely všechny školy začít striktně dodržovat. Tehdy dokonce prezident Potravinářské komory Miroslav Toman uvedl: „Vyhláška, místo aby zlepšila výživu žáků, tak ji ve svých dopadech zhorší, proto by bylo vhodnější ji zrušit.“ To se nestalo, přestože tehdy s vyhláškou nesouhlasilo ani ministerstvo zemědělství: „Opakovaně jsme žádali ministerstvo zdravotnictví, aby upravilo tuto vyhlášku. Ještě než vznikla, jsme k ní měli řadu připomínek,“ uvedla Viera Šedivá, náměstkyně ministra zemědělství.
Galerie: Reálné svačiny českých školáků
A protože k vyhlášce se neustále objevuje celá řada námitek, nikdo se k ní prý oficiálně nehlásí. „Prostě vznikla a nikdo za ni nemůže. Prapůvod bude někde na školství, ale Kateřina Valachová (pozn.: někdejší ministryně školství, mládeže a tělovýchovy) mi řekla, že vycházela z požadavků ministerstva zdravotnictví. Prostě je to na stole a je to špatně,“ zlobí se Miroslav Toman.
Největší problémy ve vyhlášce? Přísné limity
Za největší problém jsou považovány limity pro jednotlivé živiny, jsou prý nereálné a neodpovídají situaci na trhu. „Dosáhnout některých je technologicky téměř nemožné (např. u šunky). Vyhláška navíc nerespektuje terminologii platných právních předpisů, zavádí termín ‚přidaný cukr‘, který ale nelze de facto sledovat, protože se jeho hodnota na obalech neuvádí, atd.,“ uvedl pro server Vitalia.cz Miroslav Toman. Velmi mu vadí množství tuku ve 100 ml/g mléčných výrobků. „Limit jedenáct gramů je značně omezující především u výrobků, které obsahuje více ovoce. Když takové výrobky vyhověly limitům pro tuky, nevyhověly limitům pro cukr,“ upozorňuje.
Limity pro vhodné potraviny přitom stanovilo ministerstvo zdravotnictví. V kuloárech zaznívá, že vycházelo z doporučení Světové zdravotnické organizace, jenže jejich limity jsou výrazně vyšší. Ani po opakovaně vzneseném dotazu nám ale MZ ČR neodpovědělo, podle čeho limity stanovovalo.
Porovnání limitů pamlskové vyhlášky a doporučení WHO. Pramen: Potravinářská komora ČR
Potravináři prý složení změnit chtěli
Je však dobré položit si i otázku, jestli to, že limity celá řada potravin nesplňuje, není spíš tím, že je náš trh zahlcen jídlem, které je příliš tučné, příliš sladké a slané. Co takhle výrobky upravit, snížení cukru a tuku o dva tři gramy na sto gramů výrobku by možná nebylo tak nereálné. „Snaha přizpůsobit složení výrobků požadavkům vyhlášky zde byla (tzv. reformulace – úpravy potravin dokonce probíhaly nezávisle na právním předpisu), nicméně bylo nastavené velmi krátké přechodné období (publikace ve Sbírce v září, účinnost k 1. lednu) a za tak krátkou dobu nelze reálně požadované změny provést. Vývoj nových produktů trvá i několik let v závislosti na množství snižovaných látek, senzorice apod.,“ vysvětluje Miroslav Toman.
Reformulovat se tak prý podařilo jen malé množství výrobků. Jak uvedl prezident potravinářské komory, výrobci se nikdy nebránili úpravě složení svých výrobků, od začátku ale zdůrazňovali (a bylo to tak i původně předjednáno a navrhováno), že je nutné minimálně dvouleté přechodné období. Praxe nicméně ukázala, že ani to by u některých komodit nestačilo a že snižování na úroveň požadovanou vyhláškou je technologicky nereálné, např. u šunky.
Ministerstvo školství už se také ošívá
Jak nám napsali z ministerstva školství, už při přípravě pamlskové vyhlášky počítali s tím, že po dvou letech vyhodnotí její účinnost a v případě potřeby změn přistoupí k úpravám. Nakonec nás čekají změny už po roce. „V roce 2017 jsme vyhodnotili dopady vyhlášky a zjistili jsme, že jejím základním problémem je její přísnost, nastavení výživových norem. Proto jsme požádali ministerstvo zdravotnictví o přehodnocení výživových norem a v současné době se připravuje novelizace vyhlášky. Věřím, že dosáhneme takové změny, která bude přínosná jak pro děti, tak pro prodejce i výrobce potravin,“ uvedl Václav Pícl, náměstek pro řízení sekce vzdělávání na ministerstvu školství (MŠMT ČR).
Ke zrušení pamlskové vyhlášky, jak před časem proběhlo médii, prý nedojde; na základě dohody s MŠMT ČR ministerstvo zdravotnictví počítá s tím, že vyhláška bude zachována, avšak v méně restriktivní podobě. „Nyní jednáme s resortem školství a pracujeme na jejích úpravách,“ potvrdila nám Gabriela Štěpanyová, tisková mluvčí ministerstva zdravotnictví. Úpravy jsou už připravené k expedici oficiální cestou na MŠMT ČR.
Potravináři chtějí ve školách kečup i majonézu
Potravinářská komora by uvítala, kdyby byl zohledněn návrh na úpravu vyhlášky, který na začátku letošního roku předala ministerstvu zdravotnictví. Předložila v něm požadavek na zmírnění limitů pro obsah cukru a tuku u mléčných výrobků, a to zejména u zakysaných mléčných výrobků (cukr), změnu obsahu soli u masných výrobků (šunka) nebo mírné navýšení limitů pro tuk, případně cukr u pečiva, kde velkou roli hraje přídavek semínek a jiných složek se zdravotními benefity obsahujících přirozeně tuk, které automaticky obsah tuku celého produktu zvyšují. „Uvítáme také odstranění nesmyslné restrikce pro použití másla, kečupu či majonézy, které podle stávajícího znění nelze používat při přípravě obloženého pečiva,“ dodal Miroslav Toman.
Jak velká úprava pamlskové vyhlášky nás nakonec čeká a zda zcela nepopře původní záměr znesnadnit dětem v základních školách přístup k nápojům a potravinám s vysokým obsahem cukru a tuků tak, aby nebylo podporováno prostředí podporující vznik obezity, teprve uvidíme. (Zlí jazykové tvrdí, že by celé situaci pomohlo zrušení prodejen a bufetů ve školách, protože dříve v nich také žádné nebyly.)
Podle naší vyhlášky se děti mohou stravovat jen velmi komplikovaně, uznává ministerstvo zdravotnictví
Objevily se i informace o tom, že za snižováním nastavených limitů stojí výrobci potravin a pokrmů, které už do škol, dle nastavených limitů pamlskové vyhlášky, aktuálně nesmí. „Hlavním důvodem úpravy limitů je to, že současná pamlsková vyhláška je příliš restriktivní a v praxi se ukázalo, že za takto přísných limitů se děti mohou stravovat jen velmi komplikovaně,“ uvedla Gabriela Štěpanyová z MZ ČR. Přiznává, že jedním z problematických aspektů pamlskové vyhlášky bylo, že pomíjí hledisko spotřebitele a jeho chování. A tím nekončí. „Její kritéria byla nastavena s cílem přivést výrobce k reformulaci jejich výrobků, avšak bez reflexe technologických možností, které jsou samozřejmě spojeny s určitými náklady (finanční, časové),“ připouští ministerstvo zdravotnictví.
ČLÁNKY DO MAILU