Celé je to o tom, že ve školách se bude prodávat to správné zboží a těmi správnými prodejci, kteří kamarádí s těmi správnými dodavateli, kteří kamarádí s těmi správnými ministerskými úředníky.
Děcka si chybějící sortiment zakoupí ve večerce hned naproti škole, kam vliv Ministerstva Školství nesahá, žádné ovlivnění výživy dětí se nekoná.
Ivane, světe div se, ale tentokrát souhlasím.
Kdysi nebyly na školách žádné automaty ani kantýny a rodiče dávali žáčkům s sebou svačiny. Když jí dítko nemělo, vyžebralo u spolužáků.
Není žádný důvod proč se k tomu zase nevrátit a starosti o svačinky přenechat rodičům. Ti si alespoň nebudou moci na nic stěžovat, než sami na sebe nebo na své potomstvo. Školní jídelny, to je věc samozřejmě Bohu libá a nutná.
tsd
V soukromé, alternativní škole, kam chodí nejstarší syn, to mají zavedené tak, že vždy 2 dítka, ve spolupráci s rodiči samozřejmě, zajišťují svačinu pro všechny děti ve třídě po celý týden, celkem 4x ( 1x týdně je výletní den, či sportovní aktivita mimo školu, jídlo má každý své ). Jasně, ve třídě je 10 dětí ( pro 30 by to byl už mazec), ale je to super. Zajišťujeme 2 svačiny jednou za 5 týdnů. Navíc se u svačin hodně hledí na kvalitu a pestrost.
Takže schválíme, že dětem se ve škole budou moci prodávat jen zdravé potraviny. Jenže požadavky na zdravé potraviny stanovíme tak přísně, že je nesplní ani některé bílé jogurty, většina sýrů, ochucená mléka, většina uzenin,...
Výsledkem je, že ta jídla bez tuku, bez cukru, bez soli a bez chuti (zato se spoustou škrobu, vody a všelijakých éček, aby to vůbec drželo pohromadě) nikdo nechce prodávat a kupovat a tak školní bufety zavřeme a děti si budou chipsy kupovat u Vietnamců. A školy přijdou o příjmy, které mohli nějakým způsobem zužitkovat.
Zajímavé je, že naprostá většina svačin od rodičů by těmi aktuálními požadavky neprošla. Ty jsou až nesmyslně striktní.
Druhou závadou je, že řada rodičů je líná (oni tomu říkají, že na to nemají čas) dětem něco připravovat, tak jim dají peníze, ať si něco koupí, nebo jim sami koupí nějakou tu "dětskou svačinku", které tyhle požadavky také nesplňuje.
Výsledkem je, že zisk, který by mohla z části inkasovat škola, inkasuje někdo jiný. Ano, historicky se školy bez vedlejších zisků obešly, stejně jako se obešly bez počítačových učeben, nebo studijních materiálů, které nejsou nařízeny ministerstvem školství, nebo moderních přístrojů na výuku (zařízení chemických či fyzikálních laboratoří, pamatuji si, jak my jsme používali měřící přístroje, které nic neměřily).
...bohužel mají. Ano, povinné vybavení a povinné studijní materiály škoda koupit musí (a dostane na to peníze). Řeč je o těch nadstandardních, které mít nemusí a ty kupuje právě z nadstandardních příjmů (a to mohou být sponzoři, sběr papíru či dalších věcí a právě příjmy z podnikatelské činnosti). Takže pokud škola rozumě hospodaří, ty "peníze navíc" ve výuce vidět jsou.
Neříkám, že rodiče nemohou zvládnout zdravou svačinu, ale že jsou na to líní (alespoň většina). Navíc ty současné požadavky jsou opravdu nesmyslné a běžná svačina, co děti nosí do školy je nesplní. Dokonce je nesplní ani některé bílé (natož ochucené) jogurty.
Fotky svačin až na pár případů ukázaly, že se rodiče snaží. Takže nyní je to spíš o tom, zda se snaží i školní jídelna. Ta naše vaří poctivě, vyváženě, chutná to všem a jde o starou českou kuchyni vysperkovanou větším objemem zeleniny. Jelikož si u nich jídla kupuji i pro sebe, mohu soudit každý den. Je to primárně o přístupu kuchařek a také o rodičích, aby si děti samy naučili správný směr. Pek je úplně jedno, kolik lákadel tam bude, protože po cestě je dost míst, kde si dítě koupí, co chce a nikdo kromě jeho rodiny či jeho svědomí to nezmění.
Ministerstvo by mělo primárně řešit kvalitní suroviny do kuchyně, než to, co bude prodávat bufet.