I když pampelišky rostou u nás od jara do podzimu, ta správná „doba pampelišková“ je právě teď. Například proto, že první jarní pampelišky mají podle mnoha bylinkářů „největší sílu“, což lze volně interpretovat také jako největší množství pro člověka příznivých látek. A kromě toho je na některých loukách takové množství pampelišek, že je jejich sběr skutečně snadný a pohodlný.
Co se dozvíte v článku
Ne každá pampeliška je smetánka
Není ale pampeliška jako pampeliška. U nás roste zhruba dvě stě druhů různých druhů a poddruhů rodu Taraxacum a mezi botaniky se vedou stále spory o tom, jak a kam vlastně „pampelišky“ zařadit.
Každopádně, zdaleka ne každá pampeliška je smetánka lékařská, což ale zase tak úplně nevadí, protože látky v pampeliškách obsažené jsou velmi podobné, včetně využití pro člověka.
Využít lze přitom všechny části rostliny, které se ale sbírají v různou dobu.
Využití různých částí pampelišky
Například kořeny pampelišek se doporučuje sbírat ještě před tím, než byliny kvetou, listy pak spíše až poté, co byliny odkvetou.
Z kořene pampelišky (smetánky lékařské) lze vyrobit čaj, nebo dokonce nápoj podobný kávě, kdy se sušený kořen opraží na pánvi, zalije vodou a výsledkem je „bezkofeinová káva“.
Listy lze pak využít do všech možných bylinkových (i jiných) salátů, ale také do polévek – vhodné k tomu jsou především mladé listy.
Z pampelišek lze také vyrobit víno, vůbec nejčastěji se ale používají květy pampelišek k výrobě pampeliškového „medu“.
Léčivé účinky pampelišky
Konzumace pampelišek a produktů z nich se doporučuje především při zánětech močových cest, ale také při žaludečních potížích, problémech se žlučníkem, nechutenství nebo při průjmech.
V kosmetice se pampeliška používá především při péči o pleť – pomáhá dokonce i v boji proti akné či lupénce.
Pro diabetiky je pak dobrou informací skutečnost, že pampelišky obsahují místo obvyklého škrobu cukr inulin.
Vzhledem k obsahu tříslovin a látek skupiny taraxacinů chutnají pampelišky hořce. Pokud z nich vyrábíme med, obvykle se proto přitom používá poměrně značné množství cukru.
Kapary má různé varianty
Cukr ale nebudeme vůbec potřebovat, pokud si z ještě nerozvinutých zárodků květů pampelišek uděláme nepravé kapary. Originál této pochoutky se připravuje z poupat květů keře kapary trnité. Kapary je pro řadu lidí delikatesa sloužící buď k přímé konzumaci, nebo jako doplněk a ozdoba hlavních jídel.
Pampeliškové kapary přitom může mít řadu variant, nejčastěji se nakládají prosolená poupata pampelišek do octa (kdo chce, může použít jablečný ocet). Pokud ale někdo nechce likvidovat lák z okurek, lze v rámci omezování plýtvání použít k přípravě nálevu i tuto tekutinu.
Důležitá je každopádně trpělivost, poupata pampelišek by měla být v nálevu před konzumací zhruba dva týdny.
Jak připravit pampeliškové kapary
Poupata pampelišek sbíráme na louce obhospodařované přirozeným způsobem (bez používání chemie). Trháme je přes den (pokud by to bylo v ranních hodinách, nezjistíme, které květy se přes den rozvinou).
Poupata očistíme od lístečků, omyjeme a spaříme v cedníku vařící vodou.
Následně necháme okapat a uschnout, a poté vkládáme ve vrstvách do menší sklenice (sklenic). Jednotlivé vrstvy poupat mírně prosolíme a nakonec zalijeme horkým octem nebo svařeným lákem od okurek. Po vychladnutí necháme čtrnáct dní uležet v ledničce.
Dobrou chuť!
ČLÁNKY DO MAILU