Možná vás to překvapí, ale rýma se častěji než „pšíkáním“ přenáší dotekem. Většinu infekčních rým totiž způsobují rhinoviry, které jsou mezi viry výjimečné právě tím, že se nepřenášejí kapénkovou cestou.
„Tyto viry se rychle množí v prvních dvou dnech onemocnění a jsou v ohromném množství ve vodnatém sekretu z nosu. Při smrkání snadno ulpívají na prstech a ve vlhkých kapesnících. Pokud se často nemyjí ruce, nevyměňují použité kapesníky, pak se třeba podáním ruky viry přenášejí na ruce zdravých, vnímavých jedinců. Potom dojde při mnutí si očí nebo sahání si na nos k přenosu nákazy,“ uvedl profesor Jiří Havlík pro odborný časopis Interní medicína pro praxi.
TIP: Při rýmě si často myjte ruce a vyměňujte kapesníky. Papírové ihned po použití vyhoďte do koše.
„Panák“ ze šťávy z kysaného zelí by mohl stačit
Ve chvíli, kdy se cítíme oslabení a organismus nám naznačuje, že bychom měli zpomalit, sáhneme obvykle po vitaminu C. Spíš než z potravinových doplňků bychom jej měli přijímat z běžné stravy. Nutriční terapeut Aleš Beránek v článku Vitamin C při chřipce ani nachlazení nepomáhá, je to mýtus upozorňuje na to, že nedostatek vitaminu C je v naší zemi několik desetiletí vymýcen: „V našich podmínkách má běžný zdravý jedinec dostatek vitaminu C ze stravy, a nemusí si jej tedy dodávat uměle. Jedinou rizikovou skupinou mohou být alkoholici nebo lidé s poruchou příjmu potravy či ti se závažným trávicím onemocněním, kdy tělo není schopno přijímat stravu nebo absorbovat všechny živiny.“
Nemusíme to tedy s pomeranči a citrony přehánět. Bohatě postačí třeba pravidelný „panák“ ze šťávy z kysaného zelí. Zelí fandí i dětská lékařka Kateřina Formánková: „Vzpomeňte si na kuchyň našich babiček, která mělá vždy velkou zásobu kysaného zelí.“ I když, jak ukázaly testy, dnes záleží velice na tom, jaké zelí si kupujete. V některém je vitaminu C minimálně.
Lékařka také radí pít v tomto období bylinné čaje. „Skvělý je čaj šípkový nebo z rakytníku. Čaj si oslaďte medem z ověřeného zdroje. Choďte na procházky, doma topte jen přiměřeně. V ložnici by mělo být maximálně 16 až 18 stupňů. Osvědčenou domácí metodou léčby rýmy je i nahřívání nohou v horké vodě s kuchyňskou solí a mátovým nebo eukalyptovým olejem.“
Galerie: Lidové recepty proti nachlazení a chřipce z celého světa
Prevence a homeopatie
Na podzim je určitě vhodné začít myslet na prevenci. Čím dříve začnete, tím lépe. „Osvědčenou kombinací preventivních přípravků je Oscillococcinum (1 tuba 1× týdně) a Influenzinum 15 C. Oba léky doporučuji užívat v rámci prevence ve střídavém režimu – jeden týden Oscillo, druhý Influenzinum,“ doporučuje doktorka Formánková.
Samoléčba rýmy je pak často alchymií. Homeopatie podle lékařky řešení nabízí, je však nutné vnímat okolnosti, za kterých rýma vznikla, a druh rýmy:
Homeopatika podle vzniku rýmy:
- při změně počasí (chladno, vlhko): Natrum sulfuricum 15CH
- deštivé počasí: Dulcamara 9CH
- prochlazení po předchozím zahřátí (typické pro dítě, které jde z tréninku zpocené): Rhus toxicodendron 9CH
Dávkování je preventivně pět granulí denně, pokud už rýma začala, pak užívejte 3× denně pět granulí.
Homeopatika podle druhu rýmy:
- vodnatá rýma, když z nosu kape a nelze ji zastavit, nos je odřený: Allium cepa 9CH
- necítím se dobře, hodně kýchám, nos mám ucpaný v noci a venku: Nux vomica 9CH
- průhledná rýma jako vaječný bílek: Kalium muriaticum 9CH
Jak často se homeopatické léky užívají, záleží na tom, nakolik je stav akutní; třeba i každou hodinu pět granulí a postupně se zlepšením stavu prodlužujte intervaly mezi dávkami.
„U malých dětí mám výbornou zkušenost s kapkami Lymphomyosot (jsou určené pro děti od dvou let věku), kromě pozitivního účinku na sliznici posilují imunitní systém dítěte,“ říká lékařka.
Odborná spolupráce:
MUDr. Kateřina Formánková
Dětská lékařka, zabývá se také homeopatií. Homeopatii přednáší jako lektor francouzské homeopatické školy CEDH. Spoluautorka knihy Poznáváme homeopatii, šéfredaktorka časopisu Homeopatická revue a členka rady Homeopatické lékařské asociace.
ČLÁNKY DO MAILU