Přinášíme pravidelné novinky tuzemských akademických institucí, které se vztahují ke zdravotnictví, výživě a souvisejícím tématům.
Co se dozvíte v článku
Vloni došlo k poklesu sebevražd
Podle dat Českého statistického úřadu poklesl loni v České republice o více než deset procent počet sebevražd; celkem se roku 2019 sprovodilo ze světa 1191 lidí.
Výraznější byl příslušný pokles mezi muži, dlouhodobě je však mezi muži ve srovnání se ženami evidován přibližně čtyřnásobný počet úmrtí s příčinou sebevraždy (například v roce 2018 1102 ku 250).
Zlom v (po)době koronaviru
Výzkum Národního ústavu duševního zdraví (NÚDZ) však nyní ukazuje, že v souvislosti s pandemií COVID-19 může riziko sebevražedného jednání narůstat.
V průběhu nouzového stavu vyhlášeného v reakci na pandemii došlo v porovnání s rokem 2017 k nárůstu případů osob, které splňují diagnostická kritéria pro některé z duševních onemocnění i riziko sebevraždy.
Celkem bylo riziko sebevraždy zaznamenáno u celých dvanácti procent z reprezentativního vzorku, což je ve srovnání s předchozím šetřením v listopadu 2017 až trojnásobek.
Odborná pomoc je potřebná
Specialisté uvádějí, že i vzhledem k možnému zahlcení různých „linek první pomoci“ má smysl rozvíjet platformy umožňující online psychologické a psychiatrické konzultace. Snižování počtu sebevražd zprostředkováním lepší dostupnosti péče pro osoby procházející krizí a realizací ověřených opatření prevence sebevražedného jednání má přispět Národní akční plán prevence sebevražd.
NÚDZ nabízí i důležité kontakty: „Pokud přemýšlíte o sebevraždě nebo o někom takovém víte, neváhejte vyhledat nebo zprostředkovat pomoc,“ uvádějí odborníci:
Kam se obrátit při riziku sebevraždy
- Mapa sociálních služeb v psychiatrii.
- Mapa zdravotních služeb v psychiatrii.
- Telefonní informační a krizové linky a online pomoc v ČR.
Zdroj: Národní ústav duševního zdraví: Pandemie COVID-19 může negativně ovlivnit sebevražednost, která vloni v ČR klesla o 10 %. Pomoci má Národní akční plán prevence sebevražd (.pdf)
Poznámky autora
Riziko sebevraždy u dvanácti procent populace se mi subjektivně zdá být jako těžko uvěřitelné číslo.
Otestujte se: Je to skutečně deprese?
Zajímavé je rozdělení úspěšně provedených sebevražd podle pohlaví. Nepoměr je dán částečně tím, že ženy se častěji zabít opravdu nechtějí (demonstrační sebevraždy) a také častěji volí metody, kdy se pokus přežije (prášky vs. střelná zbraň apod.).
Kromě dokonané sebevraždy je dalším zajímavým číslem počet pokusů o ni. Z pochopitelných důvodů jsou v tomto případě ale čísla hůře dostupná, odhaduje se, že pokusů o sebevraždu je osmkrát až desetkrát více než sebevražd dokonaných (opět ale jde o divný poměr). Pokusů o sebevraždu je více mezi ženami než muži. (Data lze dohledat například v práci Michaely Antovové z VŠE v Praze Pokus o sebevraždu versus dokonaná sebevražda.)
ČLÁNKY DO MAILU