Rychlá bolest slouží jako výstraha. Když rukou sáhnete na rozpálená kamna, ucítíte ihned bolest a ucuknete. Tyto rychlé intenzivní vjemy chrání tělo před poškozením. Střílí-li v zubu na teplé a studené, ale bolest rychle mizí, jedná se o signál, kdy zub říká mozku: „Jdi k zubaři!“
Pokud člověka ani píchání v zubu k lékaři nedovede a problém pokračuje do dřeně, přichází ke slovu druhý typ inervace, tedy nervová vlákna pomalá. Ta jsou v podstatě boží trest za liknavost k varovným signálům. Tyto nervy vedou bolest při umírání zubu, která je na rozdíl od varovné otravnější, pulzující, intenzivnější v noci a trvající několik dní. A právě tehdy, kdy zub bolí už několik dní víc a víc, sedá pacient k internetu a hledá zubní pohotovost.
Galerie: Fůůůj! To jsou moje zuby?
Spěchá to!
Stomatologické pohotovosti sdružené zejména s většími nemocnicemi jsou však vyhrazeny pro skutečně akutní stavy s potenciálem způsobit i eventuální ohrožení života. Mezi takové můžeme počítat rychle se rozvíjející otoky, abscesy, úrazy nebo krvácení. Zánět zubní dřeně (pulpitida), která je téměř vždy důsledkem kazu vznikajícího řadu měsíců či let, při nejlepší vůli není akutní stav. Rovněž o zánětu dásní nelze s úspěchem tvrdit, že je bezprostředně ohrožující a domáhat se z tohoto titulu okamžité pomoci.
Noční ošetření zánětů dřeně tvoří většinu práce, kterou často už z podstaty otrávení zubní lékaři na nočních pohotovostech provádějí. Proč to dělají, když – jak jsme již řekli – tyto stavy nebývají akutní v pravém slova smyslu? Ze slušnosti. Tento postup je ale nevýchovný a z hlediska veřejného zdravotního pojištění drahý.
Nechtějte na pohotovosti definitivní ošetření
Platí, že akutnost obtíží posuzuje lékař. Vyšetří-li lékař pacienta a jako diagnózu stanoví zánět dřeně, má tři možnosti: nedělat nic a poslat pacienta k jeho zubnímu lékaři, zub otevřít a odstranit nervy, nebo zub extrahovat. Jedinou povinností lékaře akutně ošetřujícího neakutního pacienta na pohotovostní službě je ulevit od bolesti, a pokud možno neuškodit, nikoliv provádět náročná definitivní ošetření. Na nic jiného než na první pomoc nezbývá uprostřed noci a s plnou čekárnou oteklých rozespalých lidí čas. Poměrně banální problémy tak končívají zbytečnými ztrátami zubů, zejména tehdy, slouží-li pohotovost zubní chirurg (mimochodem, všimněte si, že v Čechách lékař nepomáhá, nepracuje, ale slouží).
Bolavý zub je obvykle nezávažnou obtíží, která se ale může změnit v život ohrožující stav. Shledá-li lékař pulpitidu jako sice silně bolavý, ale nikoliv akutní ve smyslu nebezpečný stav, může například z časových důvodů ošetření odložit, čímž se ale vystavuje potenciální stížnosti ze strany pacienta, v jehož očích je akutní vše, co bolí.
Sejdeme se po půlnoci
Provoz jakýchkoliv nočních lékařských pohotovostí je mimořádně ekonomicky nákladný. V zubním lékařství navíc platí, že řadě potíží lze předejít prevencí (5 kroků pro úsměv na celý život). Stavy řešené uprostřed noci tak jsou v drtivé většině dlouhodobě zanedbané problémy. Proto se tedy sám sebe i celého národa ptám: je nám všem zapotřebí scházet se v půl třetí ráno a trhat zuby?
Závěrem mi dovolte pár citací, které slýchám v ordinaci zpravidla nejčastěji v pátek odpoledne a kolem státních svátků:
„Už půl roku mě to pobolívá, poslední týden víc, včera se to nedalo vydržet a zítra letím na tři týdny do Thajska, tak bych to měl rád v cajku. Zvládnete to za deset minut?“
„Paní doktorka mi už před časem říkala, že to není dobrý. Když mi teď ta jednička upadla, tak to asi byla pravda. Já vím, že jsem to zanedbala, ale zítra mám svatbu a takhle se nemůžu vdávat.“
„A vy to chcete trhat? Nešlo by to ještě nějako tento, no zaplácnout? Jestli to dneska nestihnete, tak já bych přišla třeba v neděli, já mám čas.“
Galerie: V takovém stavu bývá dětský chrup
Psáno pro blog Dentální kliniky Jan Stuchlík, kde autor působí.
ČLÁNKY DO MAILU