Presne. Lidi (vesmes ti v plne sile) jsou casto toho nazoru, ze je lepsi byt mrtvy nez zit „nekvalitne“. Tou kvalitou se zpravidla rozumi barak, auto, prachy, dovolena, solarko, televizni serialy a stridat partnery.
Hitler pod hlavickou takove kvality zivota ve velkem usmrcoval vsechny invalidy a nazyval to bratrskou sluzbou. Dnes spolecnost kraci uplne stejnym smerem. Kdo je stary nebo (by mohl byt) nemocny, je povazovan za zbytecneho a je odsouzen k smrti.
Matky se zdrahaji kojit, aby si neposkodily bradavky, ktere by pak mene vzrusovaly jejich partnery (vsimneme si, ze slovo „manzel“ nebo „manzelka“ uz zni skoro jako nemistny archaizmus).
Mame hromady hermafroditu (transsexualu), kteri by jeste nedavno byli povazovani za nechutne a dnes se s nimi delaji rozhovory v televizi, kde nam sdeluji, jak si 40-ti leta zena vyborne rozumi se svym synem, kteremu je otcem. Kvalita zivota jako hrom.
V posledním odstavci do sebe pletete tři naprosto nesouvisející pojmy. Dovolte, abych to osvětlil:
Hermafrodit je člověk, který se narodí s oběma pohlavními orgány (i když některý z nich může být nefunkční). Se sexuální orientací to nemá nic společného. V naprosté většině případů takový člověk prochází operací, při které je mu odstraněn ten orgán, který neodpovídá jeho mentálnímu rodu (tj. má penis i vagínu, ale cítí se být mužem a tak je mu vagína odstraněna).
Transsexuál je člověk, který se převléká za opačné pohlaví, protože ho to sexuálně vzrušuje. V současnosti si někteří transsexuálové nechávají i voperovat silikony. Speciální odnoží transsexuálů jsou travestité, což jsou lidé, kteří se za jiné pohlaví převlékají primárně pro zábavu a ne pro vzrušení.
To, o čem píšete (žena, která byla mužem) je transgender, a to není žádná úchylka, ale naopak velmi složitá a vážná nemoc. U ní jde o to, že se člověk narodí např. v těle muže, ale má ženský mozek (vnitřně o sobě uvažuje jako o ženě, vnímá se jako ženu). Takový člověk od dětství prochází neuvěřitelnými psychickými konflikty, u transgenderů je i vysoká sebevražednost. Jsou to velmi nešťastní lidé, kteří navíc nenávidějí své tělo, zejména pak pohlavní orgány, které jsou v rozporu s tím, jak sami sebe vnímají. Přeoperování z muže na ženu nebo z ženy na muže u nich není žádný rozmar nebo sexuální úchylka. Je to pro ně vysvobození, je to sjednocení těla s mozkem. Mozek změnit nelze, tělo ano. Většina transgenderů po operaci už nemá žádné problémy a konečně skončí období neskutečných zmatků v hlavě, které si ani nedovedete představit. Nesmíte vše posuzovat podle praštěné Jarky Brokešové, která si ze svého transgenderství udělala živnost a co chvíli se s tím cpe do médií.
Děkuji za objasnění pojmů, i když poněkud nepřesné (zastaralé) protože terminologie se neustále vyvíjí.
Hermafrodit je buď živočich, který normálně disponuje oběma pohlavími (hlemýžď) nebo člověk, který se rodí s nejasnými nebo různě pomíchanými pohlavními znaky. Toto označení jsem použil pouze jako nadsázku.
Trassexuál je člověk, který se necítí doma ve svém těle (z důvodu pohlaví). Transsexuality existuje několik úrovní (Benjaminova stupnice).
Transvestita je člověk, který se převléká za opačné pohlaví a často se jedná o lidi, kteří o sobě ještě nevědí, že jsou vlasntě transsexuály.
Pojem transgender není zcela konkrétní, ale v poslední době má spíše politický význam. Dává důraz spíše na boj za práva transsexuálů, transvestitů a podobně.
Je mi jasné, že podobné poruchy z velké části nelze ovlivnit, ale mohli bychom si brát příklad třeba u původního obyvatelstva Ameriky, kde jsou transsexuálové považování za posvátné (tzv. TwoSpirit) a ani je nenapadne svoje pohlaví měnit.
Tou kvalitou se zpravidla rozumi barak, auto, prachy, dovolena, solarko, televizni serialy a stridat partnery.
To všechno mi může být ukradeno, ale pokud bych na tom měl být jednou tak, že budu bezmocně ležet jako špalek, dělat pod sebe blábolit nesmysly a kolem mě bude muset poskakovat někdo blízký, eventualně „odborný personál“, aby mě uměle drželi při životě, tak to teda fakt raději nežít, než někoho takto obtěžovat, v tom případě bych byl první, kdo by se zastával eutanázie, ale jestli to někdo i přesto považuje za plnohodnotný život, tak proti gustu …
Žebraví mniši v Indii neděkují za almužnu – dali totiž člověku možnost udělat dobrý skutek tím, že je obdaroval. Člověk ležící jako špalek a blábolící nesmysly je pro společnost v tomto smyslu mnohem hodnotnější, než inteligentní sportovec hýřící vtipem, který ničí pomoc nepotřebuje.
Přijde mi, že většina zdejších diskutujích je proti silikonovým ňadrům z jakéhosi prapodivně ukotveného názoru „přirozené krásy“. Muži i ženy se v celé historii vylepšovali nejrůznějšími dostupnými prostředky. Copak vám přijde něco zvláštního například na obarvení nebo rovnání vlasů? Není modelingu nehtů, používání řtěnek, řasenek a makeupů všeho druhu naprosto běžnou a nekonfliktní součástí našich životů? Dnes je doba, kdy se můžeme bezpečně zkrášlit i pomocí plastické chirurgie a není na tom nic špatného.
Makeup a správný účes dokáží změnit ženu k nepoznání, čímž se dostane od své „přirozené krásy“ na míle daleko. Silikonové poprsí oproti tomu nezmění ženu prakticky vůbec, je to jen taková drobnost, pro její lepší pocit.
A že mužům by nebylo příjemné, kdyby jejich partnerky měly na hrudi trochu silikonu? To říkají jenom proto, že s tím nemají žádné zkušenosti a nevěřím, že by to někomu v praxi opravdu vadilo.
Plastická chirurgie je stejná „vizuální lež“ jako makeupy, oblečení zakrývající popř. zvýrazňující potřebné partie nebo kadeřník. Kromě toho i obyčejná podprsenka mění znatelně tvar prsou – měly by se snad přestat nosit, aby vše bylo naprosto přirozené? Plastika je v podstatě jenom taková permanentní podprsenka.
Peroxidy, žehlení vlasů, řasenky, rtěnky, makeupy – ano, to všechno jsou způsoby, jak ostatní oblbovat svým vzhledem, aneb něco jsem, ale cítím potřebu hrát si na něco jiného. Nemám velké oči, ale budu dělat, že ano. Nemám blond vlasy, ale budu dělat, že ano. Atd. Plastika je horší o tom, že jde o chirurgický zásah do lidského těla.
Pro někoho, kdo se vyžívá v tom, že jeho partnerka vypadá jak z E55, jsou samozřejmě silikony něco zcela přirozeného a v pohodě, protože „normální“ ženská – no fuj, to přece není in.
Ostatně léčit si komplexy ze vzhledu tím, že jdu pod kudlu, mi přijde jedno z nejpitomějších řešení. Jinému jako „drobnost pro lepší pocit“. Inu, co člověk, to názor.
je dobre, ze lide maji ruzne preference, vam se libi silikony, me prirodni…
Kazde zbozi ma sveho kupce…
Ale nesouhlasim s tim, ze „je to jen takova drobnost, pro jeji lepsi pocit“. Kazdy chirurgicky zakrok je pomerne velky zasah do organizmu, nese s sebou rizika poskozeni zdravi ci smrti. A riskovat zivot ci zdravi kvuli „silikonovym pytlum“ pod kuzi mi prijde neadekvatni vzhledem k rizikum.
No, tak když tě tak čtu, myslím, že pro tebe a tobě podobné by také bylo třeba pro podepření sebevědomí vymyslet siliptáka případně pro stejně postižené protějšky silipipinku ale asi úplně nejlepší by pro tebe asi byla nafukovací pana. Takový silipták by ti zcela jistě zajistil slávu mezi ženami se silikozami a silipipinami a nemusel by sis už trenýrky vycpávat kapesníkem abys vypadal jako permanentní samec… Ach jo
Taky mě teda zaráží názory proti plastice prsou. Já sama podstoupila plastiku zvětšení prsou a tak strašně spokojená sama se sebou jsem ještě nebyla. Okolí to přijalo úžasně a radím všem, kdo o tom trochu uvažujete jděte do toho! Vždyt žijete jen jednou a mít krásné tělo chtělo lidstvo od jakživa... tak a teď mě ukamenujte..