Panická ataka může svými příznaky připomínat infarkt. Zvládnout ji pomohou léky i dechové strategie

Co je panická ataka?

Panická ataka je záchvat silné úzkosti, vnitřní nepohody a obav. Tyto záchvaty přitom vznikají bez zdánlivé příčiny, objevují se opakovaně a zpravidla netrvají déle než několik minut. S danými úzkostnými epizodami se potýkají hlavně pacienti trpící panickou poruchou.

Panické záchvaty se objevují častěji u žen než u mužů. První ataky se objevují nejčastěji v dospívání a u mladých dospělých. Pochopitelně to ale neplatí pro každého, takže se může stát, že se u někoho objeví první záchvat paniky klidně až po padesátce. [1, 2, 3]

Příčiny a spouštěče panické ataky

Ačkoliv panická ataka nepatří mezi dědičné choroby, odborníci předpokládají, že určité předpoklady k propuknutí panické poruchy dědičné jsou. K jejímu rozvoji mohou přispět další faktory:

• chemická nerovnováha v mozku,
• potlačené trauma z dětství,
• náhlé životní změny,
• nedostatek spánku a vyčerpání.

Základním předpokladem k propuknutí panické poruchy je dlouhodobé duševní i fyzické vyčerpání. K nahromadění vnitřního stresu přispívá třeba přílišný tlak na výkon, katastrofické myšlení, sebekontrola a perfekcionismus. Pak stačí jen drobný impulz, který spustí záchvat paniky. Jako pomyslné škrtnutí sirkou může fungovat třeba nedostatek spánku nebo nízká hladina krevního cukru. [4, 5, 6]

Jaké má panická ataka projevy?

Prvním charakteristickým rysem, který pacienta upozorní na blížící se panický záchvat, je náhlý pocit silné úzkosti až hrůzy. Tento stav je doprovázen nejrůznějšími fyzickými i psychickými příznaky. Mezi nejběžnější fyzické projevy panické ataky patří:

• zvýšené pocení,
• zrychlení dechu a tepu,
• pocit tíhy, tlaku nebo bolesti na hrudi,
• silné bušení srdce,
• malátnost a závrať,
• nevolnost,
• návaly chladu nebo horka,
• obtížné dýchání,
• sevřené hrdlo,
• sucho v ústech,
• třes a chvění.

Každý pacient prožívá panickou ataku trochu jinak. Mnohdy se ale jedná o tak nepříjemný stav, že se člověk obává ztráty kontroly nad vlastním tělem. Výjimečné pak nejsou ani obavy ze smrti nebo ze zešílení. Někteří pacienti si mohou dokonce myslet, že se o ně pokouší infarkt myokardu – panická ataka ho totiž může svými příznaky poměrně dost připomínat.

Panická ataka je mimořádně vyčerpávající stav. Navíc je zákeřná v tom, že se může objevit prakticky kdykoliv a kdekoliv. Kvůli obavě z dalšího záchvatu se tak může u pacienta rozvíjet anticipační úzkost. To znamená, že se začne vyhýbat místům, kde ho někdy přepadl záchvat paniky. U některých lidí může jít třeba o MHD nebo obchodní centra. [7, 8, 9, 10]

Agorafobie a panická ataka

Panická ataka souvisí do jisté míry s agorafobií, což je fobie z veřejných prostranství. Až 95 % pacientů s agorafobií totiž pravidelně zažívá panické ataky, což prohlubuje jejich strach z určitých míst a situací. Postupně se začnou uzavírat do sebe a přestávají úplně vycházet z domu.

Panická ataka v noci

Záchvaty úzkosti a paniky se objevují častěji během dne, ale některé pacienty mohou postihovat i v noci, a dokonce je probudit ze spánku. Pokud člověk usíná mezi desátou a dvanáctou hodinou, zpravila ho záchvat probudí mezi první a třetí hodinou ranní. Spouštěčem je v tomto případě přechod z non-REM fáze spánku do REM fáze. Pro tělo je přechod z pasivnější do aktivnější fáze spánku lehce zatěžující, což stačí k tomu, aby se dostavila ataka. [11, 12, 13]

Panická ataka a alkohol

U některých lidí dochází k panickým záchvatům po požití alkoholu a psychoaktivních látek. Bezprostředně po požití alkoholického nápoje se sice dostaví chvilková úleva, ale nával úzkosti pak může být ještě silnější. Pravidelné pití alkoholu může dokonce zkrátit intervaly mezi jednotlivými záchvaty. Nadměrné pití alkoholu může navíc přispívat k rozvoji dalších psychických potíží, jako jsou třeba deprese.

Panická ataka u dětí

Úzkostné poruchy představují nejčastější psychiatrickou diagnózu a bohužel se nevyhýbají ani malým dětem. Vyšší riziko rozvoje panické poruchy hrozí u hodně citlivých dětí, které trpí separační úzkostí, mají potíže zvládat stresové situace a projevují se u nich sklony k depresím. U dětí v pubertě či adolescentů pak může ke spuštění panických záchvatů přispět popíjení alkoholu nebo užívání návykových látek. [14, 15, 16]

Přečtěte si také:

Panická a úzkostná porucha: dokument popisuje, jak zvládat záchvaty paniky

Panická ataka: léčba

Při podezření na panickou poruchu je důležité vyhledat co nejrychleji lékařskou pomoc. Protože jsou panické záchvaty doprovázeny mnoha somatickými příznaky, je nezbytné, aby odborník vyloučil jiná onemocnění. Pak by se měl pacient dostat do péče psychiatra, který doporučí vhodný způsob léčby.

U panické ataky se jako nejefektivnější jeví kognitivně-behaviorální terapie. Důležité je, aby pacient pochopil příčiny, které u něj vedly k rozvoji poruchy, a naučil se s nimi pracovat. V některých případech je nezbytné přistoupit i k farmakologické léčbě. Mezi předepisované léky na panickou ataku patří:

• antidepresiva – většinou se používají antidepresiva nové generace ze skupin SSRI nebo SNRI, nástup účinků by zde měl být do 6 týdnů,
• benzodiazepiny – pomáhají se zvládáním akutní úzkosti, jsou vhodné spíše na začátku léčby,
• antipsychotika – používají se u těžkých případů, kde nezabírají antidepresiva. [17, 18, 19]

Panická ataka: první pomoc

Mnoho pacientů vůbec netuší, jak zvládnout panickou ataku, pokud na ně náhle přijde úzkost a nemají po ruce své léky. Důležitým doplňkem léčby jsou proto speciální dechové a svalové strategie, které pomohou zvládnout nastupující záchvat.

Plně rozvinutou ataku už je velice těžké zvládat, proto by měl být pacient důkladně seznámen s prvotními příznaky. Pak existuje několik technik, jak nástup příznaků zmírnit či zcela zastavit:

• kontrola dechu – důležité je nelapat po dechu a nehyperventilovat, protože se tím záchvat zhorší, snažte se proto dýchat zhluboka a pomalu,
• odklon myšlenek – snažte se myslet na to, že jde jen o záchvat, který brzy přejde jako všechny předchozí,
• uvolnění svalů – zkuste postupně zatínat a následně uvolňovat jednotlivé svalové skupiny, pomáhá i zatřepat končetinami,
• uzemnění – posaďte se na zem nebo na pevný povrch, který vám dodá pocit jistoty,
• rozptýlení – pomoci vám mohou známé a jednoduché činnosti, například si můžete zkusit zahrát hru na mobilu.

Panický záchvat je pro tělo i mysl mimořádně vyčerpávající, přičemž někteří lidé mohou z tak silného vypětí i omdlít. Když ho zvládnete, tak si to připomínejte. Dopřejte si po záchvatu pořádný odpočinek a čas na regeneraci. [20, 21, 22]

Prevence panických záchvatů

Léčba panické poruchy je běh na dlouhou trať. U mnoha pacientů má chronický průběh, proto se doporučuje na sobě neustále pracovat. Díky tomu můžete frekvenci atak snížit. Vyzkoušet můžete následující tipy:

• vyhýbejte se kofeinu, alkoholu a jiným látkám, které u vás vyvolávají záchvaty,
• snažte se pravidelně komunikovat s blízkými a přáteli,
• věnujte se technikám snižujícím stres, jako jsou meditace a vědomé dýchání,
• důležitá je také pravidelná fyzická aktivita,
• k uklidnění mohou pomoci odvary z některých bylinek, jako jsou heřmánek, levandule, kozlík lékařský nebo třezalka. [23, 24]