Paradentóza dokáže člověka připravit o zuby. Příznakem je krvácení dásní i zápach z úst

Zdravé dásně jsou pevné a těsně přiléhají k zubům. Jejich barva se může pohybovat od světle růžové přes tmavě růžovou až po nahnědlou. Parodontitida (latinsky parodontitis) nebo též hovorově paradentóza či paradontóza tento stav mění. Způsobuje řadu nepříjemných obtíží a může vyústit až ve ztrátu zubů. Přitom jí lze poměrně snadno předcházet, chce to jen důslednost při ústní hygieně.

Jak vzniká paradentóza 

Parodontitida je závažné onemocnění dásní. Tato bakteriální infekce začíná zánětem měkkých tkání kolem zubů, a pokud se neléčí, postihuje a ničí i kosti a tkáně, které udržují zub v čelisti. To může vést k uvolnění zubů a také k jejich ztrátě. Ve většině případů začíná vývoj problému plakem, tedy lepkavým povlakem, který se tvoří na zubech jako následek interakce mezi škroby a cukry v potravinách a bakteriemi, které se běžně vyskytují v ústech. 

Při špatné ústní hygieně může způsobit zánět dásní nebo gingivitidu, která se projevuje podrážděním a otokem dásní kolem základny zubů. Tento stav se dá vyléčit. Plak však může pod dásní ztvrdnout do zubního kamene, který se dá odstranit pouze profesionálním zásahem. Protože plak a zubní kámen jsou plné bakterií, čím déle zůstanou na zubech, tím větší poškození mohou způsobit.

Přečtěte si také:

Obvazováním si bércový vřed nevyléčíte. Je třeba řešit skutečnou příčinu

Jaké jsou příznaky paradentózy?

Pokud nedojde k odstranění zubního kamene a léčbě zánětu, pokračující podráždění a zánět dásní může vést ke vzniku parodontitidy. To nakonec způsobí, že se mezi dásněmi a zuby vytvoří hluboké kapsy (takzvané parodontální choboty), které se naplní plakem, zubním kamenem a bakteriemi a časem se stále prohlubují. 

Právě tato hluboká infekce má za následek ztrátu tkáně a kostí a nakonec může pacient s parodontitidou přijít o jeden či více zubů. Pokračující zánět také zatěžuje imunitní systém a způsobuje další zdravotní problémy. Paradentóza se projevuje načervenalými nebo nafialovělými dásněmi, které snadno krvácejí a bývají oteklé a citlivé. 

Následkem hromadění bakterií a zánětu je postiženým lidem nepříjemně cítit z úst. V pozdějších stádiích se mohou začít zuby v dásních uvolňovat, dásně se odtahují od zubů, takže následkem jejich ustupování mohou zuby vypadat delší, než je běžné. Také u nich může dojít i k dalším patrným změnám, například se změní způsob, jakým do sebe při skousnutí zapadají anebo mezi zuby vznikají širší mezery.

Rizikové faktory vzniku parodontitidy

Mezi faktory, které mohou zvýšit riziko vzniku paradentózy, patří:

• neléčený zánět dásní, špatná ústní hygiena
• kouření
• hormonální změny (například související s těhotenstvím, menopauzou nebo užíváním hormonální antikoncepce)
• špatná výživa včetně nedostatku vitamínu C
• některé nemoci či léky, způsobující sucho v ústech (například cukrovka, Parkinsonova choroba nebo Sjögrenův syndrom, z léků pak třeba antihistaminika, antidepresiva nebo diuretika)
• určitá onemocnění, většinou spojená se zánětem nebo autoimunitními procesy v těle (například Crohnova choroba)
• dědičnost (pokud jste měli paradentózu v rodině, je vyšší pravděpodobnost, že jí budete trpět také)

Výskyt paradentózy se zvyšuje s věkem, nicméně ani lidé pod 30 let vůči ní nejsou imunní. Paradentóza zatěžuje imunitní systém a může podporovat nebezpečí vzniku dalších závažných onemocnění včetně kardiovaskulárních onemocnění, revmatoidní artritidy nebo rakoviny.

Jak vyléčit paradentózu?

Pokud vám lékař diagnostikoval parodontitidu, pak to není nic potěšujícího, ale nemusíte ani propadat panice. I když parodontitida není úplně vyléčitelná, je možné zastavit její další zhoršování nechirurgickými i chirurgickými postupy a s jejich pomocí mít dále toto onemocnění pod kontrolou. Jejich volba se odvíjí vždy dle konkrétního případu a rozsahu poškození. 

Poté je třeba správná péče o hygienu ústní dutiny, kontroly u lékaře a dodržování jeho pokynů. A jak se dá předcházet paradentóze? Chce to aspoň dvakrát denně si čistit zuby, používat mezizubní kartáčky či dentální nit, jíst vyváženou stravu bohatou na vitamíny a minerály, navštěvovat lékaře nejméně dvakrát ročně za účelem preventivní prohlídky a docházet také na dentální hygienu.