Jestli se vám už někdy v životě poštěstilo chytit nějakou tu veš či roupa a připadali jste si bezbranní, ponížení a plni obav, aby se to náhodou někdo nedozvěděl a nemyslel si o vás „něco špatného“, můžu vás uklidnit, že se to stává „i v lepších rodinách“. Otázkou je, jak z toho ven.
Kromě fyzického dyskomfortu a možných zdravotních následků je taková návštěva parazita doprovázena i příznaky psychického teroru, který je na nebohého hostitele nezvanými návštěvníky vyvíjen. Kromě pocitů studu, depresí, nečistoty a nervozity často dochází k izolaci od nejbližšího okolí ve snaze zabránit šíření nákazy a skrýt invazi vší ve vlasech nebo drbání se mezi půlkami. Jediným řešením je udělat s nevítanými hosty krátký proces. Jenomže ač razíte motto: „Jen krátká návštěva potěší“, ne vždy se to podaří. Bohužel se totiž většinou jedná o dlouhodobější proces.
Čtěte také: Za vši se nemusíte stydět
Riziko pro masožravce a chovatelé psů a koček
Možná je zbytečné vyjmenovávat a podrobně popisovat, co všechno vás může potkat. Od roupů, kterými vás nakazí děti, které olizovaly záchodové prkýnko ve školce, přes vši putující až z dětského tábora nebo tasemnici z tatarského bifteku na dovolené až po toxoplazmózu z kočičí hromádky v pískovišti na zahradě.
Vnějších nebo vnitřních parazitů, ke kterým můžeme poměrně snadno přijít, je spousta. Mezi nejčastější, na člověka přenosné cizopasníky patří klíšťata, blechy, vši, z vnitřních parazitů jsou to škrkavky, tasemnice, motolice, roupi, vlasovec, svalovec, toxoplasma a mnoho dalších. Někteří léčitelé se dokonce domnívají, že parazité žijící v našem těle, aniž bychom o nich vůbec věděli, mohou za řadu nejrůznějších onemocnění, která nás trápí. Pojďme se tedy raději zaměřit na prevenci a léčbu bylinkami.
Přečtěte si: V čem si hrají děti na pískovišti?
Nejrizikovější skupinou jsou malé děti, těhotné ženy, masožravci a příznivci dnes populární paleo stravy a v neposlední řadě také chovatelé zvířat, zejména psů a koček. Ne nadarmo se veš jmenuje dětská. Stejně byl pokřtěn i roup. Tito častí návštěvníci škol a školek se dokážou poměrně snadno a především rychle rozšířit v každém dětském kolektivu. Další rizikovou skupinou, u níž se parazité nejčastěji vyskytují, jsou lidé konzumující ve větší míře maso, často i syrové nebo nedostatečně tepelně upravené, a chovatelé drobných zvířat, u kterých se vyskytují parazité přenosní na člověka. Těhotné ženy představují vysoce rizikovou skupinu, zejména co se týče toxoplazmózy, která může způsobit i potrat.
Roup dětský může u dětí způsobit zánět slepého střeva
Pokud se jedná o vážnější zdravotní potíže, například úporné průjmy, dehydrataci či hrozící zánět střev, je potřeba neprodleně vyhledat lékaře. Víte, že roupi mohou u dětí způsobit i zánět slepého střeva? Proto je nutné, jakmile zjistíte, že mají vaše děti roupy, zahájit léčbu.
Nejčastějším a snad i jediným u nás dostupným prostředkem k léčbě roupů i jiných parazitů je Vermox, který je pouze na lékařský předpis. Lékař vám jej může předepsat opakovaně a většinou je velmi dobře snášen bez vedlejších účinků, ovšem na internetu se objevují informace, že v některých případech vůbec nezabírá. Stejně tak se děje i v případě likvidace vší, které jsou již natolik odolné, že je nějaký Orthosan či jemu podobné přípravky nijak nerozhází. Můžete vyzkoušet bylinky.
První pomoc? Vzdát se cukru a konzumovat česnek ve velkém!
V mnoha případech se osvědčily přírodní prostředky a bylinky, které se ukázaly jako neméně účinné než standardní chemické léky, často s vedlejšími účinky. Spolehlivou první pomocí v případě vnitřních parazitů bývá česnek nebo i cibule. Pokud máte podezření na přítomnost nějaké potvory ve vašich střevech nebo vás nepříjemně svědí mezi půlkami, sáhněte po česneku a nebojte se ho konzumovat ve větším množství. Dávejte však pozor na podráždění žaludku. Můžete také vyzkoušet šetrnější česnek medvědí. V případě výskytu roupů je rovněž přínosné potírat si konečník rozmačkaným česnekem nebo si rovnou zastrčit jeden stroužek dovnitř. Bude to sice trochu pálit, ale úspěch je zaručen.
Je však také potřeba se vzdát cukru a veškerých sladkostí. Zejména hlísti a roupi milují cukr, tu radost jim přece neuděláte. Naopak si vybírejte velmi hořké nebo ostré a pálivé potraviny, například pepř nebo čili papričky. Ne nadarmo se říká „vypálit červa“, i když, pravda, v trochu jiné souvislosti. Alkohol prý ale zabírá taky.
Čtěte téma: Pozor: Pálí to!
Na parazity zabírá absint a většina koření
Známou bylinkou na odčervení je pelyněk pravý. Nemusíte být zrovna milovníkem absintu, stačí, když budete popíjet pelyňkový čaj, nejlépe však v některé z žaludečních směsí a opravdu v malém množství. Výplach střev v tomto případě také není na škodu. Pelyněk není vhodný pro malé děti, těhotné a kojící ženy, ve větším množství může být toxický. Pokud vás i po menším množství bude bolet hlava nebo budete cítit podrážděnost, neužívejte ho vnitřně.
Černucha setá neboli černý kmín je výbornou bylinkou či kořením na nejrůznější neduhy včetně parazitů ve střevech nebo i otravy jídlem. Celkově detoxikuje, pomáhá při odkašlávání, při trávících obtížích, dokáže vyvolat opožděnou menstruaci a dokonce podporuje i tvorbu mateřského mléka. Semena se užívají buď drcená jako přísada do pokrmů nebo se z nich dá také připravit čaj. Černucha má silné antibakteriální a antimykotické vlastnosti a její účinky na dezinfekci střeva jsou značné.
Dalším oblíbeným kořením se silnými dezinfekčními účinky je hřebíček. Kromě antibiotických, protivirových a protiplísňových vlastností rovněž vyhání parazity z těla. Je známý jako přísada do zubních past nebo do svařeného vína či jablečných kompotů i koláčů.
Je doporučeno jíst hodně syrové zeleniny, dýňových jader, okurek a rebarbory, můžete vyzkoušet grapefruitová jadérka či různé druhy aromatického koření jako je například tymián, oregano, bazalka, fenykl, kurkuma, kmín nebo muškátový oříšek, se kterým však pro jeho halucinogenní účinky velmi opatrně! Výborným prostředkem je odvar ze zelených slupek vlašských ořechů, který má i vynikající protiplísňové účinky a dá se použít pro koupele nebo klystýry, je rovněž k dostání ve formě alkoholové tinktury.
Éterické oleje hubí vši
Co se týká vší, spolehlivě zabírá eukalyptový nebo čajovníkový olej vmasírovaný do vlasové pokožky, nejlépe ještě s pořádnou dávkou nosného oleje, například kokosového oleje. Olej vším znemožní pohyb a silně aromatické výpary je usmrtí. Dávejte pozor na oči a případné alergické reakce, je potřeba nic nepřehánět a nejprve vyzkoušet snášenlivost oleje na kůži.