Výrobci nemusí udávat přesné složení parfémů. Obsažené látky mohou způsobit alergie a ovlivnit hormony

Potenciálním problémem není jen voňavka za uchem, ale i parfemace v kosmetice a drogerii obecně. Hlavně ingredience syntetického původu mohou podle různých studií například narušovat plodnost, vést ke vzniku alergií, a některé jsou dokonce podezřelé z karcinogenity. 

Migrény i vyrážky

Parfemaci dnes najdeme všude – v krémech, čističích do koupelny, osvěžovačích vzduchu, dokonce i v toaletním papíru. Ne každému je však tato umělá vůně příjemná. Navíc z ní může bolet hlavy nebo se rozjet vyrážka. 

Studie z roku 2016 se ptala, jaké účinky respondenti pociťují ve styku s osvěžovači vzduchu, pracími prášky, parfémy a podobně. Téměř 19 procent tázaných uvedlo problémy s dýcháním, 16 procent podráždění sliznic, necelých 16 procent migrény a další například vyrážku či neurologické potíže. Celkem zažívalo okamžitý zdravotní problém až 35 procent respondentů. Studie také poukazuje na nedobrovolnou konzumaci vůní, které v prostředí používají jiní lidé.

Přečtěte si také:

Láhve na pití uvolňují škodlivé chemikálie. Mytí v myčce to zásadně zhoršuje

To jsou ale jen okamžité nepříjemnosti ve styku s parfémy – a co dlouhodobé účinky? Ty ještě nejsou úplně spolehlivě popsány. Neví se, jestli parfémy opravdu způsobují chronické zdravotní problémy. 

V Evropské unii prodej kosmetiky reguluje zákon č. 1223/2009. Jeho přílohy obsahují i seznam přísad, jež přípravky nesmí obsahovat. Na základě poznatků a hodnocení komise Scientific Committee on Consumer Safety se už zakázalo pár stovek takových látek. V první verzi najdeme mnoho samozřejmých jedů, jako je výtažek z rulíku, rtuť či sirouhlík. Seznam se však stále aktualizuje. Letos v dubnu přibyl například i vitamín A, aby se zamezilo jeho předávkování v kombinaci s jeho příjmem v potravě.

Nemusíme vědět, co obsahují

Zákon uvádí i některé povolené látky, ale určitě se nezabýval všemi existujícími. Ne všechny ingredience jsou přitom vědecky dostatečně prozkoumány. Navíc látka, která jednomu člověku nevadí, může dalšímu způsobit problémy. 

Potíž s látkami v parfémech je navíc v tom, že se na obalech často neuvádějí všechny nebo dostatečně přesně. Stačí je dle konvencí shrnout pod anglické slovo „fragrance“ či latinské „parfum“. Ve výše uvedeném zákoně Evropského parlamentu se dočteme, že Parfémové a aromatické kompozice a jejich suroviny se uvádějí slovy ‚parfum‘ nebo ‚aroma‘. Konkrétně jmenovat se musí pouze ty látky, jež podléhají specifickým podmínkám povoleného užití.

Proč se všechny součásti aromatické složky shrnují pod jedno nicneříkající slovo? Jedním z důvodů je ochrana receptury parfému. 

Velké části spotřebitelů na tom pravděpodobně nesejde, hlavně že to příjemně voní. Pro jedince s citlivým organismem tu však vyvstává otázka: jak poznám, jestli přípravek obsahuje přísadu, na kterou špatně reaguji? Možná bychom se na ni měli ptát všichni – jeden totiž nikdy neví, jaké dlouhodobé účinky se mohou časem objevit. 

Nejčastější je riziko alergie

V roce 2022 vyšla v časopise Journal of Environmental Science and Engineering rozsáhlá metastudie. Její autoři zde shrnují výsledky téměř čtyř desítek různých studií zkoumajících dopad používání parfémů na lidské zdraví. Řeší hlavně ty nejčastější aromatické složky, jako je limonen, etanol či alfapinen, ale také například parabeny sloužící v parfému jako konzervanty.

Jedno z největších témat jsou alergie. U mnoha aromatických látek hrozí, že proniknou pokožkou a spustí reakci imunitního systému. Tělo na ně ale může začít být citlivé postupně a projevit alergii až po čase. Těžko říct, zda tuto citlivost způsobí samotné užívání parfému, ale parfém může být spouštěčem samotné alergické reakce.

Přečtěte si také:

9 nesmyslných tvrzení o kosmetice. Podle čeho tedy vybírat a čemu nevěřit

Podíl lidí alergických na parfémy se v různých výzkumech liší – jeden článek uvádí 3,5 procenta, další až 57 procent. Alergie je samozřejmě komplexní záležitost – může se projevovat reakcí pokožky, očí či nosu. Velké riziko je u lidí už trpících ekzémy či náchylných na kontaktní dermatitidu.

Jako druhou kategorii obtíží uvádí článek ty respirační: dušnost a astma. Zjištěné podíly výskytu u testovaných osob se pohybují mezi 5 a 18,6 procenta. U migrén je to okolo 10 procent. Velmi stručně se zmiňují také poškození nervové soustavy, rakovina prsu a dysfunkce endokrinních žláz včetně vnitřních pohlavních orgánů.

Hrozí nám rakovina a neplodnost?

Na možnou karcinogenitu parfemačních látek se zaměřuje kupříkladu organizace Breast Cancer Prevention Partners. Report vypracovaný jejich vědeckým týmem si klade za úkol zmapovat látky, jež se ve výčtu ingrediencí kosmetiky skrývají za pojmem „fragrance“/„parfum“. 

V jejich seznamu top deseti nejnebezpečnějších produktů figurovaly produkty běžných značek z drogerie jako Axe, Coty či Olay. Většina jich je dostupná i na našem trhu. Z celkem 338 složek, které chemická analýza odhalila, je 99 zdravotně rizikových. Studie našla jak karcinogeny, tak i respirační toxikanty nebo endokrinní disruptory, které mají vliv na tvorbu hormonů. 

O studii dánské organizace Forbrugerrådet Tænk se zmiňuje i český časopis dTest. Testující se zaměřili na toaletní vody oblíbených a prestižních značek. Ze dvaceti vzorků neobsahovaly endokrinní disruptory pouze dva. Zpravidla se s nimi můžeme setkat všude možně v životním prostředí a čím více se jich do těla dostane, tím mohou mít silnější efekty. Endokrinní disrupce se může týkat různých funkcí, které zajišťuje štítná žláza, ale také pohlavních hormonů a plodnosti. Kategorie endokrinních disruptorů je široká, pokrývá i ftaláty, které v parfémech bývají naprosto běžně. Kromě změkčování plastů totiž dokáží bránit vyčichnutí a prodloužit voňavost produktu.

Jak z toho ven? Jako snadná a intuitivní odpověď se nabízí doporučení, že můžeme běžnou kosmetiku nahradit přírodní, nebo alespoň neparfemovanou, samozřejmě s ohledem na ostatní uvedené složení. 

Jak definovat přírodní kosmetiku, je však ošemetné. I ona může způsobit alergie a to včetně té s označením bio – tu navíc zákon nedefinuje dost přesně. V orientaci vám mohou pomoct různé certifikáty. Každý však pokrývá trochu jinou oblast definice přírodnosti a zdravosti, některé jsou přísnější než jiné a setkáte se jistě i s takovými, které pouze vypadají dobře na papíře.