Parkinsonova choroba začíná v nose

Neuropsychiatrické choroby jsou v Evropě na vzestupu. Podle posledních odhadů zasahují 81 milionů lidí a náklady s nimi spojené dosahují téměř 800 miliard euro. Tyto informace zazněly od expertů, kteří se sešli v Praze na kongresu Evropské neurologické společnosti. Pacienti s Parkinsonovou nemocí, která je jedním z hlavních témat zasedání, mají důvod k opatrnému optimismu. Nové poznatky o vzniku a vývoji této choroby skýtají naději, že brzy bude k dispozici lék, který bude schopen minimálně významně zpomalit rozvoj onemocnění. Inovativní terapie dovolí lepší kontrolu typických poruch pohybu a dalších doprovodných příznaků, které až dosud byly často opomíjeny.

“Poslední odhady European Brain Council (Evropské rady mozku) ukazují, že v 27 zemích EU a Švýcarsku, Norsku a Islandu je jimi zasaženo 81 milionů lidí, tedy téměř 16 procent populace, která čítá 514 milionů obyvatel,” řekl profesor Heinz Reichmann z Carl Gustav Carus University Clinic v Drážďanech, prezident Evropské neurologické společnosti.

Na tři tisíce odborníků z celého světa se sešlo v Praze, aby diskutovalo o nejnovějším vývoji v této oblasti. “Ekonomické škody, které neuropsychiatrické nemoci způsobují, nejsou menší než 798 miliard eur. Tyto gigantické náklady mohou být kontrolovány jen důslednou preventivní akcí a zesíleným výzkumným úsilím,” dodal Heinz Reichmann. Šedesát procent této částky tvoří tzv. přímé náklady (léčba pacientů, péče o ně). Zbylých čtyřicet procent připadá na náklady nepřímé, především ztrátu produktivity. Tento poměr se u různých diagnóz liší.

Nejčastěji trpíme migrénou

Podle posledních údajů 61,3 milionu Evropanů trpí úzkostí, téměř 40 milionů migrénou, 45 milionů poruchami spánku, 33,3 milionu afektivními poruchami (např. depresí), 20 milionů somatoformními nemocemi (tedy přítomností různých tělesných příznaků bez prokázaných organických změn), 15,5 milionu závislostmi a 6,3 milionu demencí. A jsou zde další závažné choroby jako epilepsie (2,6 milionu), cévní mozková příhoda (tu každý rok utrpí 1,3 milionu Evropanů a 7 milionů osob žije kvůli ní s handicapem), Parkinsonova nemoc (1,2 milionu), roztroušená skleróza (přibližně 540 000), neurosvalové choroby (260 000) a k tomu je nutné připočíst 1,2 milionu lidí s mozkem poškozeným úrazem.

V centru zájmu jsou poslední objevy týkající se Parkinsonovy nemoci, jedné z nejčastějších degenerativních chorob nervového systému. “Jsme nyní schopni pacienty s Parkinsonovou nemocí léčit podstatně lépe, než tomu bylo před několika málo lety. Lepší pochopení podstaty této choroby znamená, že můžeme očekávat ještě efektivnější terapii,” řekl profesor Reichmann.

Překvapivý objev: Parkinsonova nemoc začíná v nose

Jedním z nových poznatků prezentovaných na kongresu je, že Parkinsonova nemoc nezačíná v mozkových centrech řízení pohybu, ale v nervových buňkách, které zajišťují čich. Poté patologické změny postupují do žaludku a následně přes bloudivý nerv do mozku.

“To může jednoho dne otevřít možnost diagnostikovat tuto nemoc o mnoho dříve a předejít jejímu dalšímu rozvoji,” uvedl profesor Reichmann. “Mluvíme také o nově identifikovaných rizikových faktorech, jako je například kysličník uhelnatý nebo mangan či některé viry a bakterie. Parkinsonova choroba velmi pravděpodobně vzniká na podkladě kombinace genetické predispozice k zvýšené citlivosti a vlivů z prostředí. S každým takovým objevem jsme blíže k vizi jak nových genových terapií, tak efektivních preventivních strategií.” 

První naděje na zastavení progrese nemoci

A první krok k efektivní prevenci už, zdá se, byl úspěšný. “Dříve jsme si mysleli, že standardní terapie má smysl, jen když příznaky vedou k invaliditě. Poslední studie ukazují něco jiného. Bezprostřední léčba může být prevencí prudkého poklesu kvality života,” uvedl profesor Reichmann.

Toto však není jediný posun, který může brzy přinést nové, dokonalejší léčebné strategie. Poruchy pohybu byly dosud léčeny tak, že to vedlo k četným nežádoucím účinkům. “Mezi šesti až deseti procenty pacientů mělo poruchu kontroly impulsního chování, což se projevovala například závislostí na sexu, jídle, nakupování nebo patologickým hráčstvím,” řekl profesor Reichmann. “Nové studie ukazují, že tomu můžeme předejít. Proto nyní diskutujeme o optimalizaci doporučených postupů, abychom dosáhli stejně účinné terapie, avšak s nižším výskytem nežádoucích příznaků.”

Úspěch nové lékové pumpy

Inovativní terapie mohou být brzy dostupné i pro pacienty, kteří již trpí pokročilou Parkinsonovou nemocí. První dlouhodobé studie ukazují pozitivní výsledky využití pumpy, která skrz malou jehlu dodává do podkoží lék, jenž se pak dále dostává do krevního oběhu. Existují již také pozitivní výsledky s pumpou, která podobně trvale aplikuje lék do tenkého střeva přes velmi malou implantovanou hadičku. Nové dlouhodobé studie zaměřené na hlubokou mozkovou stimulaci, “mozkový pacemaker”, ukazují jak na efektivitu, tak na limity této hi-tech metody.

Výzkum se nyní také intenzivně zaměřuje na příznaky, spojené s Parkisonovou nemocí, které byly dosud často opomíjené. Mezi nejčastější symptomy patří zácpa (u 45 % pacientů), ztráta čichu (90 %), dvojité vidění (10 %), mastná pokožka, excesivní pocení, impotence (30 %), inkontinence (50 %), generalizovaná bolest (30 %), deprese (30 %), anhedonie – tj. neschopnost příjemného prožívání (30 %) a demence (která postihuje téměř všechny nemocné v konečné fázi choroby).

“Poslední výzkumy ukazují, že tyto příznaky, a z nich nejvíce deprese a demence, mají na kvalitu života pacientů ještě větší dopad než poruchy pohybu. Proto potřebujeme posílit sledování a léčbu těchto obtíží. Nemůžeme zasáhnout u všech, ale máme efektivní léčbu pro depresi, zácpu a nadměrné pocení. Nástup demence také může být oddálen a testuje se nový lék, který může přinejmenším přispět k zmírnění ztráty čichu,” říká profesor.