Lidé, které sexuálně přitahuje vysoké IQ, se nazývají sapiosexuálové. Inteligenci považují za sexuálně nejatraktivnější prvek pro potenciální vztah. Termín sapiosexuál je řadou sexuologů považován za nejnověji popsanou novou sexuální identitu. Podrobněji se jim věnujeme v článku Sexy mozek není výmysl, kde také v testu můžete zjistit, nakolik inteligence partnera přitahuje vás. Ovšem ani vysoké IQ neznamená spokojený vztah, i když by to tak mohlo vypadat.
Blbec v milostné hře
Sapiosexuálové své „ano“ řeknou člověku rozumnému, bystrému, zajisté i tomu, s kým se dá domluvit, ba v případě potřeby i najít kompromis. Leč pozor, ani okouzlující a hormonální hladinu sapiosexuála rozechvívající výše IQ u protějšku nezaručí, že slovy Miroslava Plzáka nepůjde o „blbce v milostné hře“.
Pro ilustraci předkládám část dopisu, který adresovala úspěšnému vědci jeho žena:
„…mám pocit, že už to všechno nevydržím. Jako bych léta ležela pod balvanem, je těžký, vylézt nejde, dýchat nejde, podhrabat se nejde. Volám o pomoc, ale není mne slyšet nebo je mi špatně rozumět. V odpovědi je slyšet jen „píčo, krávo“. Možná to jsou jen náhodné zvuky, možná to tak není, třeba jsem už opravdu blázen a to jen tak ševelí větříček.
Jsem bezradná, co dál. Nerozumím tomu. Nevím, co vlastně ode mne chceš. Tedy pokud tě nechci podezírat z toho, že jen služku a živitelku. Naše manželství coby vztah je již dávno mrtvé. Když ti navrhnu, abychom dali faktický stav věci do souladu s právním vztahem, vyskočíš jako čert z krabičky. Je to pro mne paradox. Evidentně se mnou žít nechceš, ponižuješ mne, nemáš o mne v žádné sféře zájem. Kolikrát jakoby přede mnou utíkáš. Děláš vše pro to, abychom se nesetkali. Když už se sejdeme, tak máme jen dvě častá témata. První je o odpadkovém koši. Druhé o penězích. Koš vyhazovat nechceš a peníze dle tvého názoru vyhazuji já. Máme i oblíbené zástupné téma, o postmoderně. Výjimečně použiješ i některou jinou z nepřeberné zásoby intelektuálštin.
V prvním plánu je to nudné. V druhém – hrůzné. Je tolik věcí, o nichž bych s tebou chtěla mluvit. To ale nejde. Odpad a peníze, to je přece to, oč v manželství běží.
Nevím, oč vlastně v našem manželství běží. Vím, že jsem v pasti. Nemám sílu utéci, tedy jinam než na onen svět. To jde zřejmě snadno a je to veskrze elegantní. Při mé zodpovědnosti to ovšem aspoň zatím nemohu udělat. Zatížila bych své svědomí dvojí hříchem. Opuštěním dětí a manipulací se životem. Přemýšlím, zda jsou ještě i jiné cesty, než to všechno vzdát totálně. Mockrát jsem se o to pokoušela. Počínaje tím, že jsem chtěla s tebou žít. Ano – možná i trochu po svém. Nemluvit jen o odpadu a penězích. A pardon – o postmoderně. Ó, jak to zní vznešeně, vždyť mi prodiskutovali již mnoho hodin na toto téma – od Palouše po Lyotarda.
Galerie: Nejpodivnější sexuální praktiky
Pořád čekám, že se stane zázrak a my se od Welsche dostaneme někam, kde to nebude jen hra se slovy. To je ovšem pouhé čekání na Godota a ještě absurdnější než u Becketa. Léta čekám na zázrak a výsledek? Vím, že nepřijde. Jsem bezradná. Zkoušela jsem sehnat nějaký byt, kam bych mohla s dětmi odejít. Zjistila jsem, že to je marné. Ceny bytů rostou zatím rychleji, než moje možnosti spořit.
Tebe jsem mockrát prosila, abys buď s námi žil, nebo odešel. Ty nechceš ani jedno z toho. Tobě zřejmě ten paradox, ta absurdita vyhovuje. Mně ne. Já již opravdu nemohu dál. Nemám sílu sehnat nějaký byt. To by bylo čekání na zázrak, že někdo přijde a nabídne mi něco za podmínek jakž tak přijatelných. Tak ráda bych byla někde doma v klidu a pohodě. Abych nemusela s hrůzou poslouchat večer klíče otáčející se v zámku, mít stažený žaludek a tachykardii z toho, co bude, až se dveře otevřou. V nejlepším případě úvaha o postmoderně. V horším peníze a odpadkový koš je to, co je třeba teď a nyní vyřešit. V nejhorším případě zlá, tvrdá a nespravedlivá devalvace mé osoby a všeho, co jsem kdy vyprodukovala. A k tomu všemu rámeček z oslovení typu „ty blbá kundo…“
Mám ještě vůbec něco tak ráda, aby to stálo za snášení popsaného utrpení? Nevím. Jen uvažuji o tom, zda tento dopis neskončí jako desítky, možná stovky předchozích. V počítači vymazán. Abych se snad někoho nedotkla…“
P. S.: Citovaný dopis byl nalezen v PC autorky neodeslaný. V době nálezu byl text starý patnáct měsíců. V té době byla pisatelka již mrtvá. Zemřela na rakovinu prsu.
ČLÁNKY DO MAILU