Tato kauza ukazuje, v jakém bananistánu jsme se to ocitli. Je tady jen jediná otázka. Kdy se poslanci vzchopí k odporu proti tabákové lobby a zavedou opatření známá v celém civilizovaném a někdy i méně civilizovaném světě (Indie, Mexiko, Turecko atd) – tedy úplný zákaz kouření ve veřejně přístupných místech včetně barů a restaurací…
Co je na tom proboha demagogickeho? Ja v tom nevidim rozdil. Na diskotece take lide pracuji a chodi tam i lide, kteri tam nejdou kvuli hluku. Tvrdis snad, ze nadmerny hluk neposkozuje zdravi? Je to stejne, jako koureni v hospodach. Ja jsem rozumny clovek a na diskoteku proste nejdu, protoze mi hluk vadi. Nebudu jako nekteri nekuraci kricet, ze mam take pravo chodit na diskoteku a ze nechci hluk.
Ja samozrejme prijimam fakt, ze tabak je skodliva droga. Pak at ho ale stat zakaze a nedela si ze zavislaku zdroj prijmu jakozto monopolni dealer. Na druhou stranu si ale zase myslim, ze by mela byt zachovana urcita mira osobni svobody. Muze nasledovat zakazani nezdravych potravin a kdo vi, treba jednou bude nejaky urednik monitorovat vse co jime a za nedodrzeni pravidel zdrave vyzivy budou nasledovat pokuty. Nebo jeste lepe – jidlo bude na pridel. A co takhle pokutovat lidi, kteri nesportuji, nebo prikazat pravidelne sportovani zakonem? Ja treba kourim a pri tom pravidelne sportuji. Mnohokrat jsem se presvedcil, ze mam mnohem lepsi kondicku, nez vetsina mych nekurackych vrstevniku, pro ktere je sport jen ta vec, kterou delaji jini. Doktora jsem nepotreboval pres deset let a jsem zcela zdrav(dokonce pravidelny darce krve). Proc tedy ze spotrebni dane musim lepit diry ve statnim rozpoctu? At stejne zdani treba bucek.
Ano, teď jste to trefil: osobní svoboda, nikoliv veřejná. Ano, kuřte si jak chcete, ve svém bytě (ve svém, ne v najatém, kam po vás někdo přijde),dakeji od ostatních. Vaše osobní svoboda totiž končí u nosu kohokoliv jiného.
A pokud jde o srovnání diskoték a restaurací, to srovnání hodně kulhá. Do restaurací chodíme na jídlo – a mnoho z nás nemá možnost krmit se sekanou z papíru u pracovního stolu. Takže buď může jít do zakouřené hospody nebo si kazit břicho fast foodem.
Srovnání s nezdravým jídlem také hodně kulhá – nezdravé jídlo cpete výhradně do svého žaludku, cigaretový kouř i do cizích nosů.
A že jde o důsledek činnosti politiků (lhostejno zda motivovaný osobní závislosí nebo peněži lobbistů) je více než zřejmé. Stačí se podívat na osud všech protikuřáckých snah, které vyvrcholili paradoxním zmírněním zákona a zrušením zákazu kouření v době obědů.