Pustili jste se do pečení cukroví a zjistili, že původně tekutý med, který jste měli uchovaný od jara, je tvrdý jako kámen? Je to pro vás vlastně dobrá zpráva. Tekutý med by totiž měl po nějaké době téměř jistě zkrystalizovat. S výjimkou speciálně upraveného medu – pastového.
Co se dozvíte v článku
Některé medy krystalizují rychleji
Tvrdnutí je přirozenou vlastností medů. Doslova lze říct, že je zárukou kvality. Pokud se tak nestane, měli bychom se ptát, co za tím stojí. A odpověď bude mít nejspíše souvislost s nízkou kvalitou – do medu bylo jednoduše přidáno něco, co tam nepatří. Případně může být na vině špatné skladování, kdy byl med pravděpodobně vystaven vysokým teplotám.
Nejrychleji, to znamená již do tří týdnů, krystalizují květové medy. Medovicové, tedy lesní medy trochu později a nejdéle vydrží med z akátových oblastí. Ten si svoji tekutou formu dokáže uchovat zhruba rok.
„Většinová produkce jsou medy květové, které opravdu krystalizují velice rychle. Opět do tekuté podoby se tento med dá přivést například ve vodní lázni, ale teplota by neměla překročit 45 °C,“ radí včelař Petr Špaček z rodinného včelařství Špaček, které se na Vysočině stará o 150 včelstev. A produkuje mimo jiné med, který je kvalitní, a přitom netvrdne – med pastový.
Pastový med je jako krémová pomazánka
Pastový nebo také pastovaný med, jak jeho název naznačuje, připomíná pastu. Proto se s ním v domácnosti mnohem lépe pracuje a proto je také u zákazníků oblíbenější. Jednak nestéká, ale ani nekrystalizuje. „Díky řízené krystalizaci (pastování) se med dostává právě do krémové, pastové konzistence, a tedy už nezkrystalizuje do tuhé podoby,“ vysvětluje včelař.
Na pastování jsou nejvhodnější medy z prvních jarních květů a ovocných stromů, které jsou po zpastování bílé jako sníh. Právě za květový pastový med získalo letos rodinné Včelařství Špaček ocenění Regionální potravina.
Pastování medu
- Pastování medu je proces, při kterém je vyvolána krystalizace.
- Výsledný med tedy již dále nekrystalizuje a netvrdne.
- Pastovaný (pastový) med má krémovitou, hladkou konzistenci.
Výroba pastovaného medu chce pravidelné míchání
Výroba pastového medu se od ostatních trochu liší. Mladý včelař popisuje, že za pastováním stojí pravidelné promíchávání medu. „Deset minut se med míchá a pak půl hodiny stojí. Nicméně je na každém včelaři, jak si to nastaví, nemusí to být nutně takto, pouze nám to tak vyhovuje.“
Také počet dní, než se med napastuje, je odlišný. Můžou to být čtyři dny, ale i šest. „Je to ovlivněno hlavně množstvím medu, které se pastuje, jeho teplotou a vlhkostí,“ dodává Petr Špaček, který se začal o včely zajímat již ve svých jedenácti letech a profesionálním včelařem se stal v šestnácti.
Med by měl při správném skladování vydržet roky
Med, ať už pastový, nebo tekutý, je potravinou, kterou můžeme uchovávat i několik let. Pochopitelně záleží na podmínkách skladování. Měl by se uchovávat především v suchu. Tedy na místech, kde není vysoký obsah vlhkosti. Ideálně v tmavé místnosti s teplotou do 25 °C.
Vzhledem k tomu, že med rychle přijímá pachy z okolí, bychom jej také měli skladovat v dobře uzavřených nádobách, což jsou třeba sklenice s pevným uzávěrem.
„Hlavním identifikátorem zralosti medu je obsah vody, který by podle legislativy ČR neměl překročit 20 procent; já doporučuji spíše 17 procent, maximálně 18 procent,“ říká včelař. A přibližuje, proč je zralost medu důležitá: „Pokud byl med vytočený jako zralý, tak jeho trvanlivost je několik let. My na našich medech uvádíme dva až tři roky, ale za správných skladovacích podmínek je to daleko více. U jednotlivých medů se trvanlivost neliší,“ doplňuje Petr Špaček.
ČLÁNKY DO MAILU