Na společném výběhu účastníků běžeckého kurzu running bootcamp, který pořádá společnost BOOTCAMPS, nás trenérka Veronika Brychcínová natáčela na kameru a ze záběrů vytvořila zajímavé video – tedy přehlídku nejrůznějších způsobů, jakými se běhá. Lze říci, že co běžec, to jiná technika a jiné chyby.
Snad ještě horší než samotný dlouhý běh je sedět v teple a sledovat sebe sama při běhu. Nicméně pokud si nejste svou běžeckou technikou jisti, tak je to skvělá možnost, jak se o svém způsobu běhání něco dozvědět.
Zkuste někoho požádat, aby vás natočil a určitě budete překvapeni, co vám dělá třeba ruka, jak zvláštně se při běhu pokyvujete a proč jde jedna noha trochu jinak, než ta druhá…
Například mně levá ruka z neznámého důvodu opisuje až příliš dlouhou dráhu – v určitém momentu ji mám skoro až nad hlavou, zatímco prvá ruka má rozpětí pohybu o poznání kratší. Možná to způsobují křivá záda…
Čtěte téma: Než vyběhnete – běžecká cvičení
Při běhu nezapomínejte na ruce
Začínající běžci si s horní částí těla často nevědí příliš rady. Nohy sice běží, seč můžou, ale ruce se jen zlehka pokyvují do rytmu, nebo naopak ramena zběsile poskakují a trup se kroutí.
Paže by měly být aktivní a pracovat ve spojení s nohama při každém kroku. Mimo jiné napomáhají směrovat pohyb po nejkratší ose přímo vpřed.
Důležité je uvolnit se. Ramena by měla být volně spuštěná a nepohupovat se nahoru dolů, ani ze strany na stranu. Ruce rozhodně nezatínejte křečovitě v pěst, ale dovolte prstům, aby se jen zlehka dotýkaly dlaní.
Délka kroku by měla být přiměřená. Samozřejmě opět záleží na tom, jak rychle se řítíte k cíli. Jinak dlouhý krok mají sprinteři a jinak maratonci. Stejně tak jako je chybou krátké cupitání, tak i snaha o veledlouhý krok se nemusí vyplatit. U extrémně dlouhých kroků totiž většinou dochází k nepřirozené rotaci boků.
Je lepší běžet přes paty nebo přes špičky?
Velký spor se vede o tom, zda došlapovat při běhu přes paty, nebo přes špičky. Na toto téma existuje hodně názorů a neshodují se v nich ani běžci, ani odborníci. V zásadě platí, že čím rychleji běžíte, tím přirozeněji využíváte spíše špičky. Proto třeba sprinterské tretry téměř nemají část paty – sprinteři na paty došlapují opravdu jen minimálně. Není to samozřejmě úplně pravidlem, stejně tak jako ne každý vytrvalec běhá přes špičku.
Nevíte, jestli běháte přes patu, nebo přes špičku? Proběhněte se bosí v písku a podle stop budete mít jasno.
Podívejte se na fotografie běžících maratonců, je to přehlídka jak špiček, tak pat. Důležité je uvědomit si, že došlap přes špičku je náročnější pro lýtko. To znamená možnost většího přetížení achilovky. „Špičkaři“ si rovněž častěji stěžují na křeče.
Došlap přes patu zase nešetří klouby a po nějaké době se může odrazit na kolenou. „Já vidím pravdu na obou stranách. Pokud je někdo zvyklý běhat přes špičku, tak může opačný běh způsobit velké bolesti v lýtku, protože na to není připravené,“ říká Veronika Brychcínová. Z videozáznamu, který nám pustila, je zřejmé, že každý opravdu našlapuje jinak. Je to trochu i o instinktu. Tělo se určitou technikou chrání. Pokud již někdo prodělal operaci kolene, intuitivně bude došlapovat přes špičku.
Běháte? A jste „pataři“, nebo „špičkaři“?
Posilujte a protahujte celé tělo
Na techniku běhu má tedy vliv jak délka trati, tak zdravotní stav, rychlost a zkušenosti běžce. Zejména ovšem i to, v jakém stavu máme určité svalové partie. Jak jsou posílené a hlavně protažené. Podívejte se třeba na keňské maratonce, kam až se jim dostane noha při běhu v letové fázi! Pokud se o to bude pokoušet netrénovaný běžec, pravděpodobně si spíše ublíží.
Seriál Lenoch maratoncem vzniká ve spolupráci se společností BOOTCAMPS.
Příště: Běhám pro zdraví, nebo si ho ničím?
Foto: Filip Singer