Bolesti kloubů, kostí, páteře, v některých případech i svalů a šlachovitých úponů. Ano, jedná se o výčet klasických příznaků revmatických onemocnění, tzv. revma. Domníváte se, že jste ve věku, kdy se vás tyto obtíže ještě netýkají? Opak je pravdou.
S některými typy revmatických onemocnění se potýkají i děti a mladí lidé. Výjimkou není ani např. Bechtěrevova nemoc, kterou trpí přibližně každý stý Čech. Poprvé se projeví většinou již v mládí, mezi osmnáctým a třicátým rokem života. Postihuje především páteř a páteřní struktury a bez účinné léčby se páteř stává stále méně a méně ohebnou a v konečném stadiu se u některých nemocných mění v tuhou, neohebnou tyč. Své o boji s tímto Bechtěrevem ví i třiadvacetiletý Milan Dzuriak.
Začalo to pícháním v kyčlích
Velkou láskou Milana Dzuriaka byla atletika. Od prvního dne v ní vynikal. Vyhrával školní závody, atletické závody, okresní přebory a účastnil se i mládežnického mistrovství České republiky, kde se mu také podařilo vyhrát. V tu dobu odstartovala Milanova profesionální sportovní kariéra. Atletikou žil, každý den trénoval a dá se říci, že to byl jeho celý život. Zanedlouho však přišly první zdravotní komplikace. Při běhu ho lehce píchalo v kyčlích, čemuž ale nepřisuzoval velkou váhu. Dával to za vinu svalové únavě z každodenního trénování. V tom se ale mýlil.
Lékařské vyšetření ukázalo, že mladík má nedovyvinuté kyčelní střešení a špatně narostlé kloubní hlavice, čímž se mu dře chrupavka a ničí se. To u tak mladého člověka není běžné. Bolest se stále stupňovala, a tak začal navštěvovat lékaře po celé republice. „Po několika letech se ukázalo, že lékař, který by mi mohl hned na začátku pomoci, byl u nás v Chomutově. Po třech letech mi byla poprvé odebrána krev, díky níž se zjistilo, že mám Bechtěrevovu nemoc, která útočí zpočátku hlavně na páteř, ale i na velké klouby, jako jsou právě kyčle.“
Bechtěrev postihuje zejména páteř, bolest zad varuje
„Bechtěrevovu nemoc v širším kontextu řadíme mezi zánětlivá autoimunitní chronická revmatická onemocnění. Postihuje především páteř a páteřní struktury a nejen to, vyskytují se i projevy na periferních kloubech nebo šlachových úponech. Část pacientů trpí tzv. mimoskeletálními příznaky, např. postižením očí, lupénkou nebo idiopatickými střevními záněty,“ uvádí prof. Karel Pavelka, náš přední revmatolog.
„Pro pacienta by mělo být varující, pokud je to mladý člověk do čtyřiceti let a má klidovou bolest v zádech, která trvá déle než tři měsíce. Zvlášť jestli se bolest projeví v noci, probudí ho. To je závažnější a úplně něco jiného než když vám starší sekretářka, která sedí celý den u počítače, říká, že ji bolí záda,“ popisuje ředitel Revmatologického ústavu v Praze ve velkém rozhovoru o revmatických onemocněních.
Bechtěrevova nemoc je onemocnění velice závažné, které podstatně ovlivňuje kvalitu života – třicet až čtyřicet procent pacientů bývá do deseti let od diagnózy v invalidním důchodu.
Pro Milana Dzuriaka to byl šok. „Atletika byla můj život, nic jiného jsem do té doby neměl. Mé pocity bych popsal tak, že někdo vytrhl mou duši a zůstala jen schránka, která neměla žádný zájem ani žádný cíl, za který by bojovala,“ vzpomíná. V tu chvíli pro něj nastala bezvýchodná situace, kterou řešil převážně alkoholem. „Najednou jsem byl sám pro sebe bezcenný a alkohol mi pomáhal k tomu, abych na to nemyslel.“
Cesta proti bolesti
Po půl roce si uvědomil, že tento styl života není řešením, a v té době vznikla myšlenka založit nadační fond Cesta proti bolesti. „Jediné aktivity, které jsem měl od doktorů povolené, byly plavání a cyklistika. S tím, že plavání mě nikdy moc nebavilo, takže o to víc jsem se zaměřil na cyklistiku. Přemýšlel jsem, jak ji spojit s pomocí druhým. Chtěl jsem udělat něco, čím bych lidem ukázal, že nejsem žádný alkoholik, že už zase dokážu být pro společnost něčím užitečný.“ Nadační fond Cesta proti bolesti se snaží realizovat různé kulturní akce, například koncerty, akce pro děti či charitativní plesy. Milan Dzuriak se pak každoročně vydává na samostatnou sportovní „pouť“ (v minulém roce na cestu kolem ČR na kole), čímž chce pacientům, kteří se potýkají se zdravotními obtížemi, ukázat, že není nutné se vzdát a přijít o své sny a cíle.
Bechtěrevovou chorobou trpí například také uznávaný fyzioterapeut Pavel Kolář, bývalý vrcholový atlet, který pomáhá mnoha nemocným i vrcholovým sportovcům.
TIP: Nejsme opraváři. Člověk si může pomoci sám, říká slavný fyzioterapeut Pavel Kolář
Bechtěrevova nemoc zkracuje svým nositelům život o pět až sedm let. Základem úspěšné léčby je včasná diagnostika, což se ale v mnoha případech nedaří. Průměrná doba zpoždění diagnózy je v České republice 9,3 roku. Poznání imunitních mechanismů v současnosti umožňuje vyvíjet léky, které působí cíleně proti určitým látkám způsobujícím zánět. „O nemoci vím každý den, hlavně v noci, kdy se mi velmi špatně spí. Pomohla mi až biologická léčba, díky které se mi žije o dost lépe. Mohl jsem se vrátit ke sportu, i když ne k tomu vrcholovému, což mě pořád trochu mrzí, ale jsem rád, že mohu dělat alespoň cyklistiku a pomáhat lidem,“ říká Milan Dzuriak.
ČLÁNKY DO MAILU