Kůže je největší orgán lidského těla. Tvoří ochrannou bariéru, chrání před mechanickým poškozením, pomáhá regulovat tělesnou teplotu a udržuje optimální hydrataci. Nejen z těchto důvodů se vyplatí se o ni správně starat, a to obzvlášť, pokud jde o děti.
Co se dozvíte v článku
Ty mají totiž kůži mnohem tenčí a zranitelnější vůči působení různých toxických látek a alergenů. Navíc v poměru k váze je celková plocha kůže asi pětkrát větší než u dospělých.
Do kdy používat šetrné prací prášky?
Rodiče už dnes většinou vědí, že mají používat speciální přípravky určené pro děti, často ale tápou v tom, do kdy. Podle dat, která mají odborníci k dispozici, používají prací prostředky a kosmetiku určenou pro děti dvě třetiny českých domácností. S tím, jak děti rostou, je ale rychle používat přestávají.
Polovina z nich skončí s dětskými pracími prostředky do jednoho roku věku a většina pak kolem 2 let dítěte. „Jedním z důvodů je praktičnost – chtějí prát prádlo celé rodiny dohromady. Zásadnější je ale skutečnost, že rodiče neznají důvod, proč by měli dané prostředky používat delší dobu,“ říká Nikola Marklová, zástupkyně značky Lovela, která vyrábí prací prostředky pro praní dětského prádla.
Kůže novorozenců:
- Je křehká, průsvitná, suchá
- Atopický ekzém se může objevit hned po narození
- Má méně vrstev
- Je náchylnější ke zraněním a ztrátám tepla, snáze do ní pronikají externí látky
- Nemá dostatečně vyvinuté imunitní mechanismy
- Je náchylná k infekcím a tvorbě ran
- Má nedostatek podkožního tuku – to má vliv na termoregulaci a izolaci
Kůže se vyvíjí až do 6 let
A důvod je jednoznačný: dětská pokožka dozrává přibližně až ve věku šesti let. Kožní mikrobiom, tedy osídlení pokožky nejrůznějšími mikroorganismy a bakteriemi, se pak vyvíjí ještě mnohem déle. Někdy se uvádí, že i puberťáci ho mají odlišný od dospělých.
„Po tuto dobu bychom proto měli věnovat dětské kůži specifickou péči a vyhýbat se potenciálnímu podráždění, které mohou způsobit právě látky v běžných kosmetických a pracích prostředcích. Vybírány by měly být přípravky hypoalergenní a dermatologicky testované. Tak si můžeme být jisti, že jsou vhodné pro malé děti, případně atopiky,“ vysvětluje dětská lékařka Lenka Chudomelová.
Jaké kožní nemoci řeší pediatři?
Ačkoliv se to možná nezdá, jsou potíže s kůží druhou nejčastější oblastí zdraví, kterou se pediatři ve svých ordinacích zabývají. „Více než polovina dětí přichází s akutním respiračním onemocněním, 17 procent pak s onemocněním kůže,“ cituje z dat ze své praxe Chudomelová.
Pupínky a nejrůznější vyrážky totiž nejen provází řadu nemocí typických pro dětský věk, ale objevují se i v případě alergií, kopřivky nebo u atopického ekzému. „Až polovinu dětí v období, kdy nosí plenky, postihne epizoda plenkové dermatitidy. Dalším častým důvodem návštěvy ordinace jsou projevy seboroické dermatitidy u kojenců nebo pak atopický ekzém u starších dětí. Zkušenost s ekzémem má přibližně 20 procent dětské populace a každým rokem jich přibývá,“ přibližuje Chudomelová.
Na pokožku má vliv i psychika
Na rozvoji kožních obtíží se podílí nejen genetika, ale především poškození kožní bariéry alergeny, mikroby, dráždivými látkami nebo i znečištěným prostředím, například kouřením v domácnosti. Přetrvávající onemocnění mohou vést k narušení funkce kůže, zvýšit riziko infekcí a alergií, a dokonce ovlivnit psychosociální vývoj dítěte. Zdraví pokožky a psychická pohoda spolu přímo souvisí. Celá řada kožních onemocnění je psychosomatických.
„Naše zkušenosti ovšem ukazují, že jednoduché změny v rutinách péče o děti, včetně správné životosprávy, hygieny a volby vhodných kosmetických a pracích prostředků, mohou významně omezit výskyt kožních problémů,“ uzavírá pediatrička Lenka Chudomelová.
Jak se starat o dětskou kůži?
Jaké jsou tedy zásady správné péče? Dítě není zmenšený dospělý, takže si zaslouží jiný přístup: od hygieny, přes oblečení až po stravu. Nutné je ale i eliminovat negativní vlivy okolního prostředí.
Pokožku je zapotřebí po mytí hydratovat, vhodné jsou přípravky obohacené o esenciální lipidy. Ve výsledku je jedno, jestli zvolíte tělové mléko, krém nebo jiný přípravek. Jak už bylo zmíněno, měl by být určený pro dětskou pokožku a hypoalergenní, nejlépe s minimem barviv a dalších syntetických látek. Platí, že čím jednodušší složení, tím lépe, protože vše, co se na kůži nanese, se snadno dostane do těla.
Promazávat by se pokožka měla pravidelně, hydratovaná kůže je totiž odolnější před nejrůznějším mechanickým poškozením a oděrkami, kterými by se do ní mohla dostat nějaká infekce.
Jak se vyvíjí dětská kůže?
„Vrstvy pokožky se vyvíjejí postupně. Okolo 23. týdne těhotenství je jich už všech pět, plné funkce však kůže dosahuje až okolo 34. týdne těhotenství. Důležité je také poznamenat, že okolo 28. týdne se tvoří takzvaný mázek, tedy ochranná vrstva kůže, která ji chrání před macerací plodovou vodou. Udržuje správné pH a hydrataci. U extrémně nedonošených dětí mázek chybí, a proto je jejich kůže ještě výrazně citlivější a zranitelnější,“ popisuje doktorka Lenka Chudomelová.
Šetrné praní i pro hračky
Pokud jde o praní, doporučuje doktorka Chudomelová používat speciální prací prostředky až do 6 let věku dítěte, a to nejen při praní samotného dětského oblečení. Platí to pro všechno, s čím přijde dětská pokožka do kontaktu. Tedy i látkové pleny, hračky, šátky, dečky nebo třeba oblečení maminky, ve kterém miminko chová v náručí.
Prádlo by také mělo být z vhodného materiálu (především přírodní a hebké materiály, co nejméně umělých vláken) a pro nejmenší děti také vyžehlené. Tím se totiž odstraní zárodky škodlivých mikroorganismů.
Pozor i na jídlo
V neposlední řadě se na stavu pokožky projeví také dětská strava. U kojenců je potřeba zavádět jednotlivé potraviny pomalu a postupně a vždy vyčkat dostatečně dlouhou dobu, aby se případná alergie mohla projevit. Například ořechy, mořské plody nebo citrusy nejsou pro nejmenší děti vhodné vůbec, protože patří mezi časté alergeny.
ČLÁNKY DO MAILU