Původně se při pečení používal tradiční kvásek. Jeho příprava je velmi snadná, ovšem poněkud zdlouhavá. Před samotným zaděláváním těsta je potřeba čtyřdenní příprava.
Co se dozvíte v článku
Tradiční kvásek nikdy nezklame
První den se smíchá voda s moukou, nejlépe s žitnou, v poměru 1:1. Sklenice se přikryje igelitovým pytlíkem a nechá do druhého dne. To samé se opakuje následující dva dny. Někdy je třeba pokračovat ještě čtvrtý den, to záleží na podobě kvásku. Pokud zvětšuje svou velikost, má nakyslou vůni a tvoří se v něm bublinky, je už možné použít ho na pečení. V opačném případě je třeba ho ještě „přikrmit“ jako v uplynulých dnech.
Žitný kvásek je v porovnání s kvasnicemi nakyslý. Hodí se k přípravě slaného pečiva, ale ve sladkých pokrmech by mohl někomu vadit. Do nich je vhodnější zapracovat špaldový kvásek, jehož příprava je stejná.
Z hotového kvásku se připraví tzv. rozkvas, který vytvoří základ těsta a zároveň je z něho možné část odebrat a příště si ušetřit zdlouhavou přípravu.
Bramborové kvasnice – sázka na jistotu
Časově nejnáročnější možností je výroba kvasnic z brambor. Příprava zabere čtyřiadvacet hodin. Uvařené brambory se prolisují a smíchají s vodou, aby vznikla hustá kaše. Základ se většinou připravuje z půl kilogramu brambor, ale záleží na požadovaném množství kvasnic. Voda se přidává podle potřeby. Na standardní množství brambor je potřeba ještě 60 g cukru a 2 polévkové lžíce nefiltrovaného piva. Vše se smíchá a vloží na celý den do lednice.
Oproti kvásku nebo kvasnicím je této varianty potřeba o poznání větší množství. Udává se, že ideální poměr je 1:1 s moukou, ale záleží také na typu zvolené mouky. Před samotnou přípravou je lepší bramborové kvasnice ještě smíchat s vodou, aby se s nimi lépe pracovalo. V porovnání s tradičním kváskem nejsou tak aromatické, a naopak těsto příjemně zvláční. Fungují zaručeně.
S jablky bude pečení tak trochu experiment
Další možností je příprava kvasnic z jablek, ovšem tato varianta je poměrně nevyzpytatelná a ne vždy splní účel. Je na místě použít bio jablka, u kterých je jisté, že začnou prakticky okamžitě kvasit. Stačí jablko nakrájet na měsíčky, zalít vodou a nechat dva dny pracovat na teplém místě, ovšem ne na přímém slunci.
Důležitá je v tomto případě voda, ve které se v uplynulých dnech začaly množit kvasinky. Ta se smíchá v poměru 1:1 s moukou, ze které bude vypracováno těsto a nechá se ještě třicet minut odstát. Bohužel není možné určit, kdy se začaly kvasinky množit, a tudíž ani to, kolik je jich ve vodě obsaženo. Proto se může stát, že koláče nenakynou tak jako obvykle.
Jedlá soda někdy funguje jako droždí
Při dodržení některých zásad je možné droždí nahradit také jedlou sodou. Aby zafungovala žádoucím způsobem, je třeba přidat něco kyselého, aby se uvolnil oxid uhličitý. Je možné použít citron, a to zhruba čtvrt čajové lžičky citronu a jedlé sody na 100 gramů mouky, ale klidně také bílý jogurt. Ideální kombinace je čtvrt čajové lžičky jedlé sody přidané do malého jogurtu. Citron je v těstě potom trochu cítit, takže komu by to vadilo, raději sáhne po bílém jogurtu. Bez chuti a zápachu je také obyčejná sodovka, která obsahuje oxid uhličitý. Opět se smíchává s jedlou sodou a přidává do těsta.
Tento způsob vyžaduje trochu jinou přípravu. Těsto se potom nenechává kynout, protože jedlá soda reaguje okamžitě, takže z mísy putuje rovnou do trouby. Přesto je výsledek stejně vláčný a nadýchaný jako s kvasnicemi.
Poslední zbytky kvasnic snadno namnožíte
Šťastlivci, kteří mají doma poslední kousek kupovaných kvasnic, si ho mohou namnožit a skladovat na horší časy klidně v mrazáku.
Opět se využijí brambory, ke kterým se přidá cukr a stejné množství mouky. Chybět nebude samozřejmě ani kousek baleného droždí. Směs se bude dvě hodiny prohřívat v teple a následně se uloží na čtyři dny do chladného a temného prostoru. Poměr není stejný jako u bramborových kvasnic, tentokrát postačí polévková lžíce na kilogram mouky.
Galerie: Domácí rohlíky podle osvědčeného receptu
ČLÁNKY DO MAILU