„Víte, jaký je rozdíl mezi učitelem a pedofilem?“ říká třicetiletý Radek, který se léčil na sexuologickém oddělení psychiatrické kliniky v Havlíčkově Brodě. „Že pedofil má děti rád.“ Pan Radek je pedofil a už se za to nestydí.
Vzhledem k současné mediální panice ohledně pedofilů je vhodné uvést některé věci na pravou míru.
Alenka v říši pedofilů
V souvislosti se zmizením dítěte často zaznívají požadavky na zveřejnění seznamu „pedofilů“. K čemu je ale takový seznam dobrý? Má sloužit jako soupis obětí pro veřejný nebo tajný lynč lidí, kteří si svůj trest už odseděli a podstoupili léčbu, případně kastraci? Nebo tam budou registrováni i sexuologičtí pacienti, kteří trestný čin nespáchali, ale jsou devianti?
Celá záležitost, ač vypadá jednoduše, zdaleka tak prostá není, stejně jako je někdy zavádějící označení „pedofil“. Z psychiatrického hlediska je pedofil člověk s nezralou sexualitou, který bývá sám po emoční stránce dítětem. S dětmi si rozumí, má je rád a bývá mezi nimi často oblíbený. Proto není neobvyklé, když pracuje jako učitel, vychovatel, oddílový vedoucí nebo autor knížek pro děti. Například slavný Lewis Carroll, autor Alenky v říši divů, byl pravděpodobně rovněž pedofil.
„Já si s dětmi vždycky výborně rozuměl, byl jsem mezi nimi šťastný,“ říká pan Radek. „Svou orientaci jsem si ale dlouho neuvědomoval. Měl jsem vztahy s dospělými ženami, ale nikdy to nebylo ono, nedokázal jsem se doopravdy zamilovat. To, že jsem jiný, jsem si uvědomil, až když jsem se šíleně zamiloval do sedmileté dívky.“
Má-li pedofil na svou orientaci náhled a vyhledá lékařskou pomoc, nemusí nastat žádný problém. Pokud emoce nezvládne, dojde k bližším kontaktům s dětmi, jež ale obvykle zůstanou u osahávání a mazlení. „Byli jsme milenci. Nikdy jsme ale nesouložili, věděl jsem, že bych jí tím ublížil, a to bych nepřežil,“ vysvětluje. „Čistě pedofilní člověk průměrné inteligence ví, že víc si dovolit nemůže, a ani to nepotřebuje.“ Ani tyto praktiky samozřejmě nejsou v pořádku, ale přece jen nejde o tak závažné a nebezpečné trestné činy jako je týrání, znásilnění nebo rovnou vražda dítěte.
K tématu: Očipujeme děti jako zvířata?
Po zmizení Aničky se objevila řada debat na téma čipování dětí. Zvýší to prý jejich ochranu, zní hlasy. Jaká je druhá strana mince?
Hodný zlý strejda
Těch se ovšem dopouštějí převážně lidé, kteří trpí ještě jinou závažnou deviací, anebo, což je mnohem častější, vůbec pedofilní nejsou. Jde spíš o nebezpečné agresory nebo sadisty, jimž je v podstatě jedno, kdo bude jejich obětí, protože nemají diferencovanou sexualitu. A dítě je nejsnadnějším cílem.
Takovým příkladem může být pan Luděk, pětadvacetiletý mladík, který si odpykal trest za zneužití chlapce a kromě sexuologické léčby podstoupil i kastraci. „Mám deviaci sado-maso, a taky je mně jedno, s kým bych to dělal: S holkama, s klukama, s dětma… Prostě jsem měl pořád chuť.“ Jenže najít si partnera nebo partnerku bylo pro Luďka velmi obtížné, kromě sociálních dovedností a inteligence mu chybí i schopnost jakékoli intimity a erotiky.
„Takoví lidé nemají v pořádku sexuální motivační systém, chybí jim vlohy pro flirtování, namlouvání, mazlení, potřebují hned souložit. Dokud se neléčí a nezískají náhled, jsou nebezpeční,“ říká MUDr. Želmíra Herrová, primářka sexuologického oddělení psychiatrické kliniky v Havlíčkově Brodě. Nejvíce dětí navíc nezneužije anonymní strejda s bonbónky, ale člen rodiny, ať už vlastní či nevlastní: otčím, strýc, otec nebo bratr mohou představovat největší hrozbu. Často jde o jedince, kteří byli sami vystaveni násilí a zneužívání, ani to ale nemusí být podmínkou. Zda je deviace vrozená nebo naučená, není zatím úplně jasné. Doktorka Herrová se kloní spíš k první variantě, jiní lékaři a psychologové spíše k druhé anebo považují za důležitou kombinaci obojího.
Čtěte téma: Znásilnění nemá jízdní řád
Znásilňuje především manžel, přítel, soused, příbuzný, kolega; bez ohledu na vzhled, fyzické dispozice či společenské postavení…
Příručka pro pedofily
Americké vydavatelství Amazon se postaralo o skandál, když vydalo elektronickou knihu Pedofilův průvodce láskou a slastí: Pravidla chování pro milovníky dětí. Kvůli pobouřeným reakcím veřejnosti a obavám z poklesu prodeje před Vánocemi nakonec knihu z nabídky stáhlo.
Knihu už na Amazonu nenajdete
Její autor Philip R. Greaves ale tvrdí, že pedofilové jsou nepochopeni a on jim nabízí rady, jak se pohybovat v mezích zákona. Ačkoli se dá o bohulibých úmyslech spisovatele, jenž se svou pedofilní orientací netají, pochybovat, něco na tom přece jen je. „Naše pacienty učíme na terapiích realizovat svou deviaci v mezích zákona,“ vysvětluje doktorka Herrová.
„To například znamená, že se uspokojí pomocí pornografie nebo si s partnerkou zahrají nějakou situaci tak, aby to jejich sexualitě vyhovovalo. Například s panem Radkem jsme vymysleli, že by měl mít v ložnici dětské věci, hračky, knížky, oblečení. Jeho přítelkyně to chápe.“ Protože výroba dětské pornografie je společensky zcela nepřípustná, jsou pedofilové odkázáni na fotky oblečených dětí.
Pomoci by mohly i japonské erotické komiksy hentai. Jeden takový erotický komiks s dětskými postavičkami, ačkoli z našeho pohledu úchylný, může pomoci odfiltrovat touhy skutečných pedofilů a pomoci ochránit děti alespoň před nimi. Zkusme se na to podívat i takhle.
ČLÁNKY DO MAILU