Rád bych se najedl kvalitně a dobře ale jak to mám udělat????
Když zaplatím všechny pohledávky nezustane mi na jídlo tolik, abych se těm 'blafům' o kterých tu je řeč vyhnul. člověk musí bydlet (jsem sám) hypotéka a služby je velká suma, a ze zbytku mi pak zůstává na výběr: bud budu jen dobře jíst, ale kultůrní život, přátelé a volný čas půjdou stranou a možná bych 3 týdny mohl jíst dobré a chutné jídlo. (jeden týden bych zas jedl 'blafy' a nebo budu jíst celý měsíc jen ty humusy, ale budu žít trochu i společenský život.( podotýkám že jsem nekuřák a za měsíc vypiju tak 3 piva jinak nic!)
Vybírám si měsíc blafy a společenský život. Nejde žít jak ve vězení!!!
Průměrný plat 25 000kč je pěkný, ale je to průměr a spousty lidí dosahuje 10 000kč za měsíc. To vydím i u našich spolupracovníků (naštěstí spadám do vyšší skupiny jinak nevým jak bych žil a lituji ty co ma jen těch 10 000) ale i tak nedosahuji 2 třetiny toho průměru. a mám problém se dobře stravovat!!!! takže i když to jsou hrozné humusy tak mužeme být rádi aspon za to.
Dobře se najíst je jedna věc, ale mít na to je věc druhá. Článek dobrý, ale někdo si asi neuvědomuje že kdyby člověk na dobrou stravu měl tak jí zřejmně jí a nemusí jíst ony blafy na které už tak tak má.
Fakt je, ze varit pro jednoho je skoro stejne nakladne jako varit pro tri (2+1). Pokud "dobre se najist" neznamena 300g hoveziho lze v jednu porci pripravit za cca 30 Kc (pro jednoho za 40 Kc).
Paradoxne prave nahrazky a nejruznejsi polotovary a jinr hnusy jsou uplne nejdrazsi.
Pokud si nestojis 2x dobre, tak si asi nepujdes kupovat "farmarske" kure za 150Kc/kg, ale chlazene kure v beznem supermarketu je levnejsi nez krvi obarvena soja, kterou ti tamtez prodaji ve forme parku, nebo levneho salamu.
S trochou sikovnosti predstavuje kure 2x 2,5porce jidla ergo nakladove se dostavas nekam pod 10Kc za porci. Za 10Kc muzes mit lzicku vlasaku s umelou majomezou a nejhorsi nahrazkou salamu v papiru (tak spatna surovina jako se pouziva pro "lahutkarskou vyrobu" se na pulty ani nedostane) a pulku rohliku, nebo obstojnou porci masa. Jenom nesmis bejt linej varit.
Je taková poťouchlost průměru, že že pokud neprůměrujete hodmot opravdu náhodné (oblíbený příklad je hod kostkou), tak nejpravděpodobnější hodnota se liší od průměru (a tady by za ukázkový příklad mohly sloužit mzdy).
Mzdy jsou totiž odzdola omezeny minimální mzdou kdežto shora prakticky omezeny nejsou. A navíc jejich velikost podléhá určitým pravidlům. A proto vždy a všude většina lidí pobírá podprůměrnou mzdu. Vypovídací schopnost průměru nejlépe vystihuje následující vtip:
Jeden člověk sní celé kuře, druhý nic. V průměru měl každý půlku kuřete, takže se oba dobře najedli.
Ve skutečnosti ale má jeden hlad a ten duhý se nechutně přecpal (pokud uvažujeme normálního člověka).
Matematika holt není příliš oblíbená ... :))
Průměr potvora není, ale bohužel je jen hodně málo lidí, kteří chápou. k čemu je dobrý. Viz ten váš "vtip" - to není vtip ale blbost založená na nepochopení průměru. Průměr slouží k získání charakteristik velkého souboru objektů, ale ne k popisu jednotlivých objektů z tohoto souboru.
Představte si, že jste starostlivý panovník a rádci přijdou se zprávou, že vaši poddaní hladoví. Pokud bude umět použít průměr, tak si vezměte produkci kuřat, podělíte počtem poddaných a teď můžete zjistit že na jednoho poddaného vychází půl kuřete, nebo třeba desetina kuřete. Vaše rozhodnutí pak bude v těchto dvou případech zcela rozdílné. Pokud na jednoho poddaného vychází desetina kuřete, tak je asi třeba zvýšit produkci. Pokud na jednoho poddaného vychází půl kuřete a přesto hladoví, tak je třeba hledat příčinu jinde. Možná díky špatným cestám se kuřata zkazí dříve, než se dostanou na trh, možná je někdo pašuje do sousedního království.
Podstatné je, že to jedno číslo - průměr - je v tomto případě mnohem užitečnější než seznam všech poddaných s jejich jídelníčkem.