Výrobu penicilinu tehdejší Československo spustilo 26. října roku 1949 v továrně ve středočeských Roztokách. Režim se rád pochlubil, podnik navštívil také tehdejší předseda vlády a pozdější prezident Antonín Zápotocký.
Zásluha komunistů to přitom zase tak moc nebyla. Plány na spuštění výroby začaly vznikat hned po válce, nedařilo se je ovšem uskutečnit zrovna hladce. Na dodávkách, které občas vázly, se podílela UNRRA, Správa spojených národů pro pomoc a obnovu, jež pomáhala s nápravami válečných škod.
Ani výběr místa nebyl zrovna ideální – jde o záplavovou oblast. V roce 2002 se výrobní prostory chemičky ocitly čtyři a půl metru pod hladinou Vltavy. Zpětně už není úplně jasné, proč padla volba právě na tuto lokalitu – jedno z vysvětlení říká, že se tak využila existující starší výrobna barev a laků.
Na zkušenou za mořem
Penicilin v českých zemích
V českých zemích byl penicilin (coby BF Mykoin 510) poprvé připraven v roce 1944 v chemicko-farmaceutické továrně Benjamin Fragner v Dolních Měcholupech, dnes firma Zentiva. S jeho pomocí se rovněž podařilo ještě během války zachránit několik lidí.
Zdroj: Wikipedia
Roztoky každopádně drží středoevropské prvenství ve výrobě léků důležitých pro potírání bakteriálních infekcí. O celoevropský primát Československo připravilo Švédsko. Závod na výrobu penicilinu si získal přezdívku penicilinka a jeho prvním ředitelem se stal Miloš Herold. Právě on byl součástí týmu, který o vybudování továrny od začátku jednal a spolu s dalšími odjel díky podpoře organizace UNRRA na zkušenou do USA a Kanady. Patřili do něj i vědci z měcholupské továrny na léky, kde se podařilo penicilin v českých zemích vyrobit vůbec poprvé.
Penicilin i efedrin
Ačkoliv penicilin byl objeven na podzim roku 1928, dodnes se využívá a účinný je třeba při léčbě angín, byť se stále hojněji diskutuje o neúčinnosti antibiotik kvůli odolnosti (rezistenci) bakterií.
Roztocká továrna ale zdaleka neprodukovala jen toto léčivo. Ostatně, výroba penicilinu se v roce 1959 přesunula rozhodnutím vlády do Slovenské Lupči, kde sídlí dodnes stejnojmenná továrna Biotika. Penicilinka se v padesátých letech dočkala přejmenování na Výzkumný ústav antibiotik a biotransformací (VÚAB).
Penicilinová výrobna se až do roku 1990 stala součástí národního podniku Spofa – patřil pod něj veškerý farmaceutický průmysl znárodněný v roce 1946.
Ačkoli historie roztocké výroby léků začala penicilinem, mnozí lidé podnik znají spíše jako efedrinku. V Roztokách se totiž od 50. let začaly vyrábět i další účinné látky včetně efedrinu – jeho produkce začala v 60. letech a definitivně skončila až v roce 2004. Kromě léků, jako byl v minulosti například hojně užívaný sirup Solutan, se z něj dá vyrobit i droga pervitin. Není proto divu, že zaměstnanci továrny se v minulosti snažili, a to mnohdy úspěšně, efedrin krást a přivydělávat si jeho prodejem na černém trhu.
V Roztokách se léky vyrábí i vyvíjí
Navzdory ničivým povodním v roce 2002 se v Roztokách u Prahy léčiva vyrábí dodnes, a to pod hlavičkou firmy VUAB Pharma patřící švýcarské průmyslové skupině Safichem Group. A stále i antibiotika, i když o penicilin už nejde.
VUAB Pharma produkuje mimo jiné léky na zvládnutí šokových stavů, cytostatika pro onkologické pacienty, anestetika pro chirurgické zásahy či nitrožilní širokospektrální antibiotika.
Kromě výroby se v Roztokách léky rovněž vyvíjejí. Mezi nejnadějnější projekty patří ten, který firma nazývá Perpetum nebo také TU31 určený k léčbě nádorových onemocnění. Výsledkem by měly být platinové léky účinnější a s nižším počtem nežádoucích účinků než ty stávající. VUAB Pharma navíc pracuje na takové formě léku, aby ji pacient mohl spolknout, takže léčba by byla možná i v domácím prostředí. Nyní se dá podávat pouze infuzně na nemocničním lůžku.
ČLÁNKY DO MAILU