Dáváme si je k narozeninám, Vánocům, výročím svatby nebo jen tak. Dárky si vzájemně kupují nebo vyrábí lidé na celém světě. Když někomu něco dáte, znamená to, že vám na něm záleží, myslíte na něj a máte ho rádi. Nebo by aspoň znamenat mělo. Kolem dárků se točí rozsáhlý průmysl. Mnozí z nás tráví hodiny svého bytí bloumáním po obchodech a hledáním těch vhodných. V dárcích se odráží náš přístup k životu. Někteří lidé si zakládají na pozornostech praktických a užitečných, jiní volí prezenty nepraktické, zato originální.
Čtěte také: Proč vánoční dárky nosí vždycky chlapi?
Obtížné je i rozhodování, jestli dát lidem něco, co si sami přáli, nebo se pokusit překvapit je něčím neobvyklým. Určitě jste to sami už mockrát zažili. Zapeklitá otázka zaujala i dva vědce z prestižních amerických univerzit – Francescu Ginovou z Harvardu a Francise J. Flynna, sídlícího pro změnu na Stanfordu. Uspořádali sérii pěti výzkumů s cílem problém jednou provždy vyřešit. Všech pokusů se účastnilo dohromady něco přes 750 lidí. Jejich výsledky zveřejnili v časopisu Journal of Experimental Social Psychology.
Držte se seznamu
Prvního pokusu se účastnily dvě stovky lidí. Týkal se svatebních darů. Pokusné osoby si měly vzpomenout, kdy dostaly nebo naopak naposledy darovaly svatební dar. Pak hodnotily, jakou udělal radost. Mělo jít buď o dar, který byl na dárkovém seznamu novomanželů nebo naopak nebyl. Chtěné dárky obdarovaným dělaly větší radost než nechtěné. Dárci si to ale neuvědomovali. Podle jejich názoru způsobil prezent, který nebyl na seznamu, stejné potěšení jako ten, který na něm byl.
Přečtěte si: Svatba: Noční můry nejkrásnějšího dne
Svatba je však poměrně vzácná příležitost. Co takhle narozeniny, které jsou každý rok?
Ve druhé studii si část lidí měla představit, jak jdou na večeři se svojí drahou polovičkou před jejími nebo jeho narozeninami. Polovička zmíní seznam dárků, které by přicházely v úvahu. Další část lidí si představovala sama sebe na místě polovičky. Dárky ze seznamu udělaly, aspoň v představě, zase větší radost než dárky, které na něm nebyly. Stejně jako v předchozím případě si toho rozdílu byli vědomi jen obdarovaní. Dárci považovali pozornosti zmíněné i nezmíněné na vymyšlené večeři za stejně účinné.
Třetí pokus se týkal seznamů přání na webu amazon.com. Polovina lidí zase vystupovala jako dárci, polovina jako obdarovaní. Dárcovskou skupinu rozdělili výzkumníci ještě na dvě. První vybírala předměty ze seznamu, druhá seznam sice viděla, ale měla za úkol vymyslet něco jiného. Třetí pokus dopadl úplně stejně jako dva předchozí. Věci ze seznamu přání dělaly větší radost než věci mimo něj. Dárci si ale tohoto rozdílu nebyli vědomi. Svůj dárek ovšem dostalo pouze deset náhodně vylosovaných šťastlivců. Ostatní vyplňovali dotazníky jen jako.
Je to podivné, zvlášť když si člověk uvědomí, že lidem v životě někdo něco dává každou chvíli. Když vědí, co dělá radost jim, proč nechápou, co potěší ostatní? Podle Ginové a Flynna nejsou lidé schopni vžít se do situace ostatních jedinců poměrně běžně. Přitom je to v mnoha oborech lidské činnosti důležité, ať už se jedná o obchod, karetní hry nebo psychoterapii. Vědci vyzkoušeli ještě dva hraniční případy dávání dárků: peníze a seznam o jedné položce.
Buďte konkrétní
V předposledním pokusu nechali lidi, ať si znovu představí situaci s narozeninovou večeří. V polovině případů jmenoval jubilant či jubilantka několik věcí, v polovině případů jen jednu. Experiment dopadl stejně jako předchozí až na jednu pozoruhodnou odlišnost. Pokud si obdarovaný přál jen jednu věc, dárcům došlo, že bude mít větší radost, když ji skutečně dostane.
Čtěte dále: Díky za „každé nové narozeniny“
Nakonec vědci ještě vyzkoušeli, jak budou pokusné osoby vnímat dárek ve formě peněz. Věnovat někomu peníze při slavnostní příležitosti považuje spousta lidí za faux-pas. Nebo ne?
Z hlediska společenských pravidel jsou peněžní dárky možná nevhodné. Málokdo si je o ně také schopen říct. Obdarovaní z nich ale mají radost. V poslední studii požádali vědci pokusné osoby znovu o seznamy přání. Polovina dárců měla za úkol vybrat jim nějaký předmět ze seznamu, polovina je měla místo něj obdarovat penězi. Dárek i peníze ovšem dostalo na konci experimentu jen deset náhodně vybraných. Ostatní vyplňovali dotazníky, jako by se tak stalo. Peníze potěšily stejně jako skutečné dárky. Dárci si ale mysleli, že udělají menší radost.
Pokud se tedy chystáte někomu něco darovat, uděláte nejlépe, když mu věnujete, co chce nebo mu dáte peníze. Jestli se naopak blíží příležitost, při které něco dostanete, vyberte si jeden dárek. Kdybyste vyjmenovali víc možností, riskujte, že obdržíte něco úplně jiného.
Platí nejen o Vánocích: Co s nechtěnými dárky?
Reference:
http://dx.doi.org/10.1016/j.jesp.2011.03.015
ČLÁNKY DO MAILU