V souvislosti se zemědělstvím se opakovaně poukazuje na množství chemických látek, které zemědělci nadměrně používají při pěstování hospodářských plodin, dobrá zpráva je, že v ČR to ale tak úplně neplatí. Potvrzují to aktuální data.
Česko má nízkou spotřebu pesticidů
Podle posledních, jen několik dnů starých dat Evropského statistického úřadu (Eurostat) klesl právě v naší zemi za posledních deset let prodej a spotřeba pesticidů nejvíce ze všech sledovaných zemí EU, a to o 38 procent. Naopak například v sousedním Rakousku, které je dlouhodobě vnímáno jako země preferující ekologické zemědělství, kde se pesticidy nepoužívají, vzrostl prodej a použití pesticidů za stejné období o 61 procent.
Vývoj prodeje pesticidů v EU
Procentuální vyjádření spotřeby nicméně většině spotřebitelů mnoho neříká, srozumitelnější jsou proto spíše údaje o celkové spotřebě množství pesticidů na hektar zemědělské půdy (plocha o rozměrech 100 × 100 metrů). Ta činí podle Eurostatu v ČR v průměru 1,9 kilogramu na hektar, zatímco třeba v sousedním Německu je spotřeba 3,4 kilogramu na hektar a ve zmiňovaném Rakousku 3,1 kilogramu na hektar.
Řada dalších zemí má ale spotřebu pesticidů ještě mnohem vyšší. Například v Belgii je to 8,0 kilogramu na hektar, v Itálii 7,7 kilogramu na hektar, ve Španělsku 5,6 kilogramu na hektar a v „zemědělské“ Francii 3,8 kilogramu na hektar, tedy dvojnásobek průměru ČR.
Lépe než naše země je na tom pouze Estonsko (1,2 kilogramu na hektar) a Dánsko (1,1 kilogramu na hektar).
Pesticidy v potravinách se v ČR pravidelně kontrolují
Nízká spotřeba pesticidů v naší zemi se následně promítá, jak vyplývá ze statistik kontrol Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI), do jejich pozůstatků v potravinách.
Z výročních zpráv SZPI přitom plyne, že loni bylo na pozůstatky pesticidů v potravinách odebráno 1083 šarží potravin, přičemž nadlimitní množství reziduí pesticidů bylo zjištěno u 27 šarží. Jednalo se zejména o vzorky zelených čajů, chilli papriček, papriky, bazalky nebo koriandru. Obdobné výsledky kontrol prezentovala SZPI i za rok 2020, ve kterém inspekce odebrala ke kontrolám 1274 vzorků potravin a nadlimitní množství pozůstatků pesticidů zjistila u 34 vzorků. I předloni představovaly nejčastější riziko zejména vzorky zeleniny, podle SZPI šlo především o čaje, pekingské a čínské zelí, kapustu a mák.
Pozůstatky pesticidů v potravinách analyzuje také Centrum pro zdraví, výživu a potraviny Státního zdravotního ústavu (SZÚ). Z již dříve publikovaných dat SZÚ vyplývá, že množství pesticidů nad povolený limit překračuje 3,6 procenta v ČR prodávaných potravin, což je o něco více, než je průměr EU (2,4 procenta). To je však dáno skutečností, že se do ČR řada potravin dováží ze zahraničí a analýzy zahrnují veškeré potraviny na našem trhu.
Pokud by se vyčlenily pouze potraviny původem z ČR, pak při kontrolách nevyhověly na obsah pesticidů pouhé dva vzorky.
Největší riziko je u produktů ze zemí mimo EU
Obvyklou argumentací v této souvislosti je, že obsah konkrétních pozůstatků pesticidů je sice podle kontrol v limitu, rizikem pro spotřebitele je ale „koktejl“ pesticidů, jehož účinky na lidské zdraví nejsou dosud dostatečně prostudovány.
To je samozřejmě pravda, z dat Eurostatu ale vyplývá, že i při tomto riziku vychází jako nejlepší pro spotřebitele tuzemská produkce, neboť většina potravin zahraničního původu pochází ze zemí EU. I to je ale stále dobrá volba, nejčetnější překročení povolených limitů pozůstatků pesticidů zjišťují naše dozorové orgány u produktů ze zemí mimo EU, v poslední době například z Kambodži.
Zbavit se pozůstatků pesticidů trvá půdě roky
Tak či tak jsou poslední data Eurostatu jedním z možných argumentů k preferenci potravin vyrobených ze surovin vypěstovaných na našem území. A to navzdory skutečnosti, že se v půdě a vodě tyto pozůstatky chemických látek (nejen) na našem území stále nacházejí.
U řady z nich to totiž trvá několik let, a dokonce i desítky let, než se rozloží nebo proniknou to hlubších vrstev půdy, kde nemohou kontaminovat hospodářské rostliny.
ČLÁNKY DO MAILU