Roste na zahrádkách, pěstuje se v květináčích a je oblíbenou zeleninou i okrasnou rostlinou. Svou typickou štiplavou chutí a nezaměnitelnou vůní dokáže ozvláštnit zejména pokrmy studené kuchyně, je však také rostlinou, které lidové léčitelství připisuje například podporu trávení a chuti k jídlu.
Co se dozvíte v článku
Pažitka neboli šnytlík
Celým názvem pažitka pobřežní (Allium schoenoprasum), známá také jako šnytlík, sice vypadá podobně jako tráva, ale je blízkou příbuznou cibule a česneku. Svou charakteristickou chutí i vůní se jim tato zelenina určitým způsobem podobá, proto se skvěle uplatní při přípravě širokého spektra pokrmů teplé i studené kuchyně.
Používá se čerstvá a nevaří se
Její vynikající účinky i skvělá chuť byly využívány už ve starověku, zprávy o tom pocházejí z Asie, Egypta i římské říše. Dnes se používá k dochucení pomazánek, másla či sýrů, výborná je nasekaná do salátů nebo vaječných jídel, osvěží také chuť polévek anebo omelet. Je vhodná k posypání brambor či steaků, vyrobit se z ní dá třeba skvělé pažitkové pesto. Gurmáni si ji oblíbili také jako přísadu k lehkým rybím specialitám.
A pokud se přidá na chléb s máslem, je z obyčejné snídaně rázem svěží delikatesa. Zelená barva z ní také dělá oblíbenou ozdobu jídel.
Při použití v teplé kuchyni je třeba myslet na to, že pažitka se nevaří, ale přidává se až do hotových pokrmů. Pokud to jinak nejde, například v nocích do polévky, pak by její tepelná úprava měla být co nejkratší.
Jedlá je celá rostlina, obvykle se však tímto způsobem využívá pouze její nať. Kulaté květy jsou spíše dekorativní záležitostí, ale považují se kromě jiného také za výborný zdroj nektaru i pylu.
Pažitku můžeme zamrazit, neztratí pozitivní účinky na organismus
Používá se nejčastěji čerstvá, ale pokud jí máme nadbytek, je vhodné ji pro pozdější použití zmrazit. Lépe se v ní udrží obsažené živiny, a hlavně její aroma, které se sušením ztrácí. To jí dodává alicin, látka se sírou, která vykazuje účinky proti bakteriím, plísním a virům a považuje se za přírodní antibiotikum, dále jsou zkoumány její antitrombotické, protizánětlivé a antioxidační účinky.
Pažitka je rovněž cenným zdrojem vitamínů C a K, dále obsahuje provitamín A, vitamín B2 a minerální látky, například fosfor, draslík nebo železo a také kyselinu listovou.
V lidovém léčitelství se jí připisují účinky pro povzbuzení trávení i chuti k jídlu, proti střevním parazitům nebo močopudný vliv.
Moderní věda se zabývá jejími potenciálními účinky při prevenci kardiovaskulárních chorob a dalších civilizačních onemocnění.
Jak pěstovat pažitku na zahradě
Pažitka je nenáročná rostlina, a tak její pěstování zvládnou i začátečníci. Na zahrádku ji lze vysévat v únoru nebo počátkem března do skleníku, v dubnu je možné ji přesadit ven, pokud to počasí dovolí. Lze zvolit také přímý výsev, pak je vhodné to provést během dubna či května.
Semínka se sázejí do hnízd ve sponu zhruba 20×20 centimetrů anebo do řádků vzdálených od sebe přibližně 30 centimetrů. Vyklíčí za 3 až 4 týdny a po cca 2 měsících je možné ochutnat první vlastní sklizeň.
Pravidelné zastřihování či seřezávání je vhodné tehdy, když pažitka doroste do výšky cca 10 centimetrů. Nad zemí se ponechá okolo 3 centimetrů zeleně.
Během vegetačního období je třeba rostlině dopřát pravidelnou, ale přiměřenou zálivku, což znamená, že půda nesmí být suchá, ale ani příliš mokrá. Pro udržení svěží chuti je vhodné průběžně odstraňovat květy, které se také dají konzumovat, třeba jako neobvyklá ozdoba kopečků rýže či rizota. Pažitce stačí občasné přihnojení organickým hnojivem, zkušení zahrádkáři doporučují třeba kopřivový výluh.
Daří se jí i v květináči nebo na balkóně
Při pěstování pažitky v interiéru je možné ji vysévat téměř v kterémkoliv období roku. Její semena se vloží do substrátu v několika místech po více kusech najednou, aby vytvořily hnízda. Poté se zalijí a umístí na světlé stanoviště, ideálně na okenní parapet. Jakmile vyklíčí první rostliny, je třeba udržovat zeminu stále vlhkou. Využít je možné místo semen také trsy pažitky, vyryté na podzim ze záhonu, anebo předpěstované rostliny, zakoupené v zahradnictví.
Při umístění pažitky na balkón se postupuje podobně jako při výsevu či výsadbě na zahrádce, tedy je nutné vyčkat na teplejší měsíce jara. Výhodou je, že květináč s čerstvě vzešlou pažitkou se dá při chladnějších nocích vzít domů a ráno opět vynést ven a ušetřit tak mladou rostlinku případných nočních mrazíků. Na parapetu i na balkóně potřebuje pažitka stejnou péči jako na zahradě, tedy občasné přihnojení a pravidelnou a přiměřenou zálivku.
Galerie: Tady se pěstují bylinky do supermarketů
ČLÁNKY DO MAILU