Sezóna sklizně a prodeje tuzemských třešní začala a kdo má tu možnost, měl by jí využít. I když to tak v diskusích o soběstačnosti ČR v produkci ovoce nevypadá, naše země je na tuzemské poměry celkem výrazným vývozcem třešní, především proto, že za naše třešně jsou spotřebitelé v jiných zemích ochotni více zaplatit. Patrně vědí proč. ČR je totiž nejen producentem a vývozcem třešní, ale také světovou šlechtitelskou velmocí.
Co se dozvíte v článku
Jednička ve šlechtění třešní
Zásluhu na tom má především Výzkumný a šlechtitelský ústav ovocnářský Holovousy, který v minulých letech mimo jiné vyšlechtil sedmadvacet odrůd třešní. Známá a celosvětově rozšířená je například odrůda Kordia.
České třešně se tak v současné době pěstují doslova na celé planetě, kromě Evropy také v Turecku, Izraeli, Indii, Číně, Jižní Korei, Severní i Jižní Americe, Austrálii, Novém Zélandu, Jihoafrické republice, a dokonce pokusně i v Antarktidě. Role našeho ovocnářského výzkumného ústavu je přitom natolik prestižní, že se v loňském roce stal spolu s Českou zemědělskou univerzitou v Praze pořadatelem mezinárodní ovocnářské konference „Eucarpia Fruit 2019“.
Možná i to by mohlo přesvědčit tuzemské spotřebitele k tomu, aby při nákupech třešní preferovali tuzemskou produkci. A nebo třeba i to, že část třešní se od nás vyváží i do Polska, ačkoli obchod s ovocem probíhá většinou opačným směrem.
Sklizeň začala. Hledají se cesty, jak ji prodloužit
Právě v Holovousích odstartovali sklizeň a prodej třešní počátkem tohoto týdne. A v průběhu týdne také proběhla prezentace několika letošních odrůd pro pěstitele ovoce. Stejně jako u jiných druhů ovoce je přitom aktuální výzvou prodloužení doby, po kterou by bylo možné zásobovat tuzemský trh produkcí od našich pěstitelů. (Podobně jako například u jahod, jak popisujeme v článku Ve Vraňanech pěstují čerstvé české jahody až osm měsíců v roce, nebo rajčat, která celoročně nabízí projekt Čerstvě utrženo.)
I tady je řešením pěstovat třešně tak, aby se omezil negativní vliv počasí, především pak jarních mrazů. Pěstování pod takzvanými „krycími systémy“ přitom chrání ovocné stromy a ovoce samotné také před popraskáním plodů působením deště, před hnilobou, kroupami nebo ptáky. A také právě prodlužuje dobu sklizně.
Aby vám třešně vydržely…
Třešně naštěstí patří mezi tvrdší druhy ovoce, navzdory tomu, že se lze na různých webových stránkách dočíst, že je třeba čerstvé plody zkonzumovat co nejrychleji.
Pokud jsou ale třešně sklizeny v optimální době zralosti, vydrží v ledničce i čtrnáct dní.
Další možností je kupovat třešně balené v ochranné atmosféře, která dokáže prodloužit dobu jejich trvanlivosti i na šest týdnů. Samozřejmě je ale nejlepší sníst třešně hned po utržení, například při samosběru. Což doporučují i šlechtitelé z Holovous.
Rekordně velké třešně
Odborníci přitom potvrzují ne zrovna ideální skutečnost, že pro většinu spotřebitelů nehraje při výběru třešní a obecně ovoce významnou roli země původu, ale především vzhled plodů, a hlavně jejich velikost.
Průměrná velikost třešní se přitom pohybuje pod dva centimetry, v ČR se již ale podařilo vyšlechtit třešně mnohem větší – rekordem je průměr 37 milimetrů a hmotnost 19 gramů. Tím se ovšem opětovně dostáváme k otázce, kdo skutečně určuje, co a jakého charakteru či původu se bude v našich obchodech prodávat.
Třešně jako dárek
Každopádně je konzumace třešní dobrou volbou při nákupech takzvaného letního ovoce, kam mimo třešně patří také meruňky, jahody, broskve a o něco pozdější višně. I když se přitom mohou někomu zdát u nás třešně příliš drahé, patří ve skutečnosti mezi nejdražší druhy ovoce na světě. Zvlášť v některých destinacích, a to navzdory tomu, že se v nich také pěstují.
Extrémním příkladem je Hongkong, kde se při příležitosti Nového roku prodávají dva kilogramy třešní (ovšem extrémní velikosti nad čtyři centimetry v průměru) za dvě stě dolarů – a jde přitom o prestižní dárek.
Což je mimochodem také jedna z možných inspirací – ovoce jako dar. Na druhou stranu to není v ČR něco zcela neznámého. Už devatenáct let organizuje každoročně v předvánočním čase Ovocnářská unie ČR akci „České jablko – dobrý skutek“, při níž rozdávají tuzemští pěstitelé jablka potřebným, ať již jsou to různé domovy důchodců, nebo třeba školky a další sociální zařízení. Na letošní tuzemská jablka si ale musíme ještě chvíli počkat, zatím můžeme udělat někomu radost košíkem českých třešní.
ČLÁNKY DO MAILU