Záchranáři v posledních dvou dnech ošetřovali hlavně kardiaky, astmatiky, lidi s oběhovými problémy, epileptiky a diabetiky. Více ohroženi jsou také senioři a děti. Včera měla Pražská záchranka do odpoledních hodin 220 výjezdů, žádný smrtelný případ v souvislosti s vedrem naštěstí nezaznamenala. V pondělí, kdy vlna veder začala, zasahovali záchranáři jen v hlavním městě u 380 případů.
„S problémy teď chodí do ordinace poměrně hodně lidí, i zdraví lidé, kteří jsou na to citlivější, si stěžují, že se jim špatně dýchá,“ řekla ČTK praktická lékařka Irena Kudrnovská. Při zvýšené vlhkosti vzduchu se tělo tolik neodpařuje, takže je přehřáté. Lidi pak trápí bolesti hlavy, slabost, celková únava s bolestmi svalů a kloubů.
Jak můžeme potížím předcházet?
1. Hodně pít
Lékařka radí dostatečně pít, v tomto počasí zhruba tři litry denně. Základem má být čistá voda, může být z vodovodu nebo pramenitá s nízkou mineralizací.
Přečtěte si: Pijte vodu. Ale kolik?
Není ale vhodné pít velmi chladné nápoje – zdánlivě uleví, ale ne na dlouho, pak je člověku ještě větší horko. Navíc ze „zachlazených“ dýchacích cest mohou být záněty průdušek a angíny. „V jižních zemích pijí horký čaj, zaženou žízeň a tělo se ochladí,“ doporučuje Irena Kudrnovská.
2. Vynechat alkohol
Na alkoholické nápoje v horku raději zapomeňte.
3. Chladit tělo
„Pít je určitě potřeba, ale tím, že je vzduch tak vlhký, pitím si tolik nepomůžeme. Více pomáhá otírat se a omývat vlažnou vodou, aby se tělo zchladilo," říká lékařka. Ve vlhku se pot z kůže pomaleji odpařuje, tím se ochlazování brzdí. Omytím kůže se póry uvolní a tělo se s další várkou potu trochu ochladí. „Voda k omývání ale nemá být ledová, rozpařené tělo by utrpělo teplotní šok,“ varuje lékařka. Vhodná je voda chladnější než teplota lidského těla, tak 25 až 28 stupňů.
Pro horké dny: Úpal a úžeh
Osvědčilo se také v horku dát si večer před ulehnutím teplou sprchu. Póry se otevřou a tělo se zchladí. To podle doktorky Kudrnovské ale neplatí pro dny s vysokou vzdušnou vlhkostí, kdy je lepší sprcha vlažná.
Přes den pomáhá otírat si obličej vlhkým hadříkem a omývat ruce v chladné vodě. Kdo nikam nespěchá, může si sednout a dát nohy do lavoru s chladivou vodou.
Na spaní v horku se osvědčilo pyžamo ochlazené v mrazáku.
4. Pobývat ve stínu
Přes den by okna měla být zastíněna, větrat se má ráno a večer, kdy je venkovní vzduch chladnější. Průvan přináší jen zdánlivou úlevu, hrozí nachlazení. „I v tomto vedru se dá nastydnout, protože průvan chladí rychleji a organismus prostydne a onemocní,“ varovala lékařka.
5. Jíst lehká jídla
Na jídelníčku by v horkých dnech neměla být těžká jídla jako smetanové omáčky a knedlíky, spíše lehčí zeleninová jídla, saláty a ovoce. „Dobré jsou polévky, protože s potem ztrácí tělo sůl, a slané polévky mu ji dodají,“ doporučila Irena Kudrnovská. Někomu údajně uleví kousek čokolády, lékařka nevylučuje, že tento pamlsek dodá endorfiny a energii, kterou tělo unavené vedrem potřebuje.