Petice za příspěvek na léčbu celiakie vznikla v polovině dubna, nyní ji její autoři připomněli v rámci Mezinárodního dne celiakie, který je 16. května.
Co se dozvíte v článku
Organizátorem petice je pacientská Společnost pro bezlepkovou dietu. Podpis pod ni lze připojit fyzicky i elektronicky na Portálu občana.
Proč pacienti petici založili
Petice upozorňuje na fakt, že ačkoliv jedinou možnou léčbou pro pacienty s diagnózou celiakie nebo Duhringova dermatitida je přísná celoživotní bezlepková dieta, zdravotní pojišťovny ji neproplácí.
Smyslem sběru podpisů proto je upozornit veřejnost na problém chybějících úhrad léčby celiakie a otevření diskuze mezi zákonodárci. „V petici žádáme naše poslance a senátory o zavedení finančního příspěvku z veřejného zdravotního pojištění na bezlepkovou dietu pro pacienty s nesnášenlivostí lepku (diagnóza celiakie a Duhringova dermatitida), kteří musí celoživotně dodržovat striktní bezlepkovou dietu,“ uvádí pacientské sdružení na webu.
Česká gastroenterologická společnost (ČGS) nyní jedná s Ministerstvem zdravotnictví o systematické a povinné úhradě léčby. „Jednou z variant řešení je změna zákonné normy. Ta ovšem podléhá schvalování v obou komorách parlamentu, a to je běh na dlouhou trať. Usilujeme proto o jinou formu pomoci, a to, aby pojišťovny pacientům přispívaly odpovídající částkou z fondu prevence,“ popisuje Pavel Kohout, předseda pracovní skupiny pro celiakii ČGS a přednosta Interní kliniky 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a pražské Fakultní Thomayerovy nemocnice.
Kde a jak podepisovat
Petici může podepsat kdokoliv. Pro fyzický podpis je možné navštívit jedno z petičních míst či akci, kde sběr probíhá. Nejbližší se koná 20. května na pražském výstavišti PVA Expo v Letňanech, kde bude probíhat 18. ročník Fóra celiaků.
Zájemci si také mohou vytisknout arch a podepsaný jej zaslat na adresu Společnost pro bezlepkovou dietu z.s., Koláčkova 4, 182 00, Praha 8 či odevzdat tam, kde se podpisy sbírají.
Aktuálně má petice více než 1000 podpisů. Toto množství ale nestačí, aby se jí musel povinně zabývat parlament, tedy Poslanecká sněmovna a Senát. „Cílem petice je nashromáždit více než 10 000 podpisů a předložit ji petičnímu výboru Poslanecké sněmovny,“ vysvětluje pacient s celiakií a iniciátor petice Jiří-Jakub Zévl.
Příspěvky existují, ale…
Na bezlepkovou dietu zdravotní pojišťovny přispívají již nyní. Nejde ovšem o běžné úhrady za zdravotní péči či léky, ale bonusy fungující jako zpětná platba z fondů prevence pojišťoven. Vyplácení příspěvků proto pro pojišťovny není povinné. Podmínky příspěvků se navíc u jednotlivých pojišťoven liší a pojišťovny také podmínky vyplácení i výši příspěvků mohou měnit.
Příspěvky pro celiaky v roce 2023
Název pojišťovny – roční výše příspěvku
- Všeobecná zdravotní pojišťovna – až 8000 Kč (jen pro děti a studenty do 26 let)
- Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra ČR – až 4000 Kč
- Česká průmyslová zdravotní pojišťovna – až 2000 Kč (jen pro děti)
- Oborová zdravotní pojišťovna – až 10 000 Kč
- Vojenská zdravotní pojišťovna – nepřispívá
- RBP – až 10 000 Kč (sloučením finančních příspěvků)
- Zdravotní pojišťovna Škoda – až 5000 Kč
Pozn.: Podmínky čerpání se u jednotlivých pojišťoven liší, proto je dobré si je předem ověřit u vlastní pojišťovny.
Zdroj: Celiak.cz
Právě nepovinnost a rozmanitost výše příspěvků je pro pacienty dle jejich sdružení znevýhodňující. „Výše příspěvku se pohybuje v rozmezí od 1000 do 10 000 Kč na rok. Některé pojišťovny však příspěvek poskytují pouze dětem, jiné mají způsob čerpání natolik složitý, že jej pacienti nevyužívají. Například pojištěnci Oborové zdravotní pojišťovny mohou získat až 10 000 Kč prostřednictvím kreditního systému. Průměrně však v roce 2021 čerpali pouze 379 korun na osobu,“ uvádí tisková zpráva, kterou autoři petice rozeslali médiím.
„Tato částka říká pouze tolik, že klienti, kteří tento příspěvek čerpali, měli na svých kontech průměrně tolik kreditů, kolik odpovídá čerpání příspěvku v této výši,“ říká mluvčí Oborové zdravotní pojišťovny František Tlapák. A dodává, že příspěvek není podmíněn doložením diagnózy a potřebné kredity se na Vitakartu pojištěnce načítají automaticky. „Kredity připisujeme zejména za aktivity související s péčí o zdraví, prevencí, pohybem, dárcovstvím apod. Je také možné je převádět mezi pojištěnci, např. mezi členy rodiny. A tak je možné u toho, který potřebuje největší příspěvek, soustředit kredity od ostatních,“ popisuje, jak je možné příspěvek na dietu zvýšit až do 10 000.
Co je celiakie
Celiakie je autoimunitní onemocnění, při kterém dochází k chronickému zánětu tenkého střeva. Jejími typickými příznaky jsou průjem, plynatost, křeče v břiše, pokles hmotnosti a také únava. Duhringova dermatitida je kožní projev nesnášenlivosti lepku a je vzácnější než celiakie.
Odborníci odhadují, že celiakií trpí přibližně 1 % populace. Ne všichni však o své nemocí ví. Její projevy jsou velmi rozmanité, mnohdy je proto obtížné ji odhalit, a sami pacienti ji proto nazývají nemocí-chameleonem.
Každý měsíc o 3000 Kč vyšší útrata
Obě výše uvedená onemocnění nejsou v současné době vyléčitelná. Léčit se dají pouze přísnou a celoživotní dietou, jejíž základ spočívá v absenci lepku neboli glutenu. Tu v současné době v ČR drží asi 25 000 pacientů.
Nabídka bezlepkových potravin se sice stále rozšiřuje, cenově se ale od běžných potravin výrazně liší. Podle Společnosti pro bezlepkovou dietu lidé, kteří se musí takto specificky stravovat, zaplatí každý měsíc v obchodech s potravinami přibližně o 3000 Kč více než ti, jimž lepek v jídle nevadí.
Finanční náročnost bezlepkové diety proto může pacienty přivádět k porušování léčebného režimu. To se časem projeví na jejich zdravotním stavu. „Pacientům, kteří celiakii neléčí, hrozí celá řada komplikací. Patří mezi ně například osteoporóza, anémie, zhoršení reprodukční schopnosti, nádorová onemocnění nebo vznik dalších autoimunitních chorob,“ vyjmenovává rizika gastroenterolog Pavel Kohout. Pacientská organizace proto podotýká, že v konečném důsledku se šetření na dietě odrazí ve vyšším finančním zatížení zdravotního systému.
Vysoká cena bezlepkových potravin ale není jediný problém, s nímž se lidé s celiakií či Duhringovou dermatitidou potýkají. „Školní jídelny nemají povinnost vařit nemocným dětem speciální stravu. Rodiče tak musí buď zajistit vlastní obědy, nebo se obrátit na takovou školu či školku, která jim vyjde vstříc, což ale většinou znamená delší dojíždění. Bezlepková dieta tak vyžaduje nejen dostatek peněz, ale klade i vyšší nároky na čas,“ upozorňuje předsedkyně Společnosti pro bezlepkovou dietu Ivana Lášková.
ČLÁNKY DO MAILU