Pětina lidí cítí, že přibrali za covidu. Chyba je koupit si větší oblečení

Problémem nebyl ani tak home office, jako zavřená sportoviště

Lidé vnímají nejen zvýšení tělesné hmotnosti (22 %), ale i důvod tohoto nárůstu, kterým je omezení pohybu (29 %). Podstata potíží tedy podle Jitky Jirků z Canadian Medical není ani tak v práci na home office, ale v dalších opatřeních souvisejících s epidemií:

„Otázkou je, zda by práce z domova v podmínkách jiných než covidových přinesla stejné výsledky,“ říká nutriční terapeutka.

Podle jejích zkušeností z praxe s klienty nejvíce trpí nárůstem hmotnosti ti, kteří předtím pravidelně využívali veřejná sportovní zařízení, která se uzavřela. Naopak lidé, kteří byli zvyklí trávit svůj aktivní čas venku, například během či chůzí, problém s nárůstem hmotnosti většinou nemají.

Hmotnost se zvýšila z normální váhy do pásma nadváhy, anebo z nadváhy do pásma obezity. „Tyto stupně rozlišujeme, je to důležité i z pohledu dalších rizik spočívajících v metabolických onemocněních – kardiovaskulárních, diabetu a podobně,“ popisuje Jitka Jirků.

Naše zaběhlé stereotypy byly narušeny a často jsme nedokázali udržet potřebnou míru pohybové aktivity nebo nahradit obvyklý pohyb jinou formou v domácích podmínkách.

Riziko mističky s dobrotami

Při práci z domova je také možnost častěji si sáhnout „pro něco dobrého“. „Snadněji si zahřešíme, kuchyň máme po ruce,“ říká nutriční terapeutka. Nejhorší varianta – a velmi rozšířená – podle ní je nasypat si do mističky sušenky, máčené oříšky a podobně, třeba ke kávě. Jsme-li pak zabraní do práce, snadno ztratíme kontrolu, kolik jsme toho snědli. Jsme na dně misky, ani nevíme jak.

„V tom je to riziko. Ne v tom, že si dáte oříšky v čokoládě, ale v množství, které sníte během práce,“ říká Jitka Jirků. A náš mozek má cukry rád, jsou pro něj „pohonem“, hlavním zdrojem energie. Následkem – spolu s nedostatkem pohybu – je nárůst tělesné hmotnosti.

• 
• 
• 

Dalších 14 fotografií

Koupit si větší velikost je chyba

Jak ukázal i průzkum, lidé si tento jev uvědomují, ale současně nemají chuť či sílu situaci řešit. Jsou otrávení, demotivovaní, unavení.

„Klienti chtějí řešení odložit. Na někdy… Nejhorší varianta je koupit si větší oblečení. Tím se poddávám, přijímám, že už se do svých kalhot jen tak nevrátím,“ popisuje nutriční terapeutka.

Problém by se podle ní měl řešit hned, co nejdříve, již během počátku nárůstu hmotnosti. Objeví se jedno kilo, druhé, třetí… Člověk nepřibere deset kilo za měsíc, váha roste postupně, a pokud se nezastaví včas, překročí rozumnou míru i jakousi psychickou hranici.

Co pomůže? Mít plán a čas sami na sebe

Nestačí říct si „zhubnu, budu se hýbat“, ale je dobré určit, kdy se budu hýbat. Bude to ráno, když vstanu, před tím, než zapnu počítač? Udělám si pauzu během práce a vyběhnu ven? Nebo večer, až skončím s prací…? Prevence či řešení nadváhy spočítá podle odborníků ve stanovení denního či týdenního plánu, v němž si najdeme místo jak na práci a rodinu, tak na pohyb a – což je důležité a často opomíjené – sami na sebe.

„Tento plán a rozvaha by měly dát dnům jakýsi řád, který může přinést uspokojení všem zúčastněným stranám. Strava a pitný režim jsou součástí našeho rozvrhu, a pokud jíme pravidelně, menší porce a víme, co, kdy a kolik toho sníme, jsme připraveni zvládnout i další nástrahy, které nás ještě čekají,“ říká Jitka Jirků.

Málokdo udrží v nepřirozeném provozu práce z domova sám od sebe vojenskou kázeň, potvrzuje psychiatr Radkin Honzák:

„Většina lidí doma začne přespávat a chodit spát po půlnoci, čímž si zásadním způsobem naruší biorytmy, navíc v situaci, kdy se změnila celá řada fungujících stereotypů, což vše navíc přispívá ke stresu.“ Psychiatr dává za vzor trosečníka Robinsona, který si na pustém ostrově udělal kalendář a dodržoval pravidelné rituály. Zásadní je také oddělit pracovní a domácí složku.

Zrada „pouhých“ patnácti minut denně

Jaký časový prostor mám na pravidelnou pohybovou aktivitu, hodinu, dvě hodiny…? To je podle Jitky Jirků nesmírně důležité si sám pro sebe stanovit. Vždy se dá během dne najít možnost alespoň kratší doby třeba na pár dřepů, ale je důležité si tento prostor udělat a myslet na to.

Na úskalí „pouhých“ patnácti minut upozorňuje dr. Honzák: „Pro dobrou kondici je nesmírně důležitá i psychika. A je třeba si uvědomit, že i malé změny, které budu dělat, musí trvat dlouhodobě. To znamená, že nejde o pouhých patnáct minut, ale v měsíci o třicetkrát patnáct minut. A tak dále… Musím tedy dopočítat, že každá malá změna vede k domino efektu. Nemusím to zvládnout, nebo mě začne tlačit zpátky okolí…“ popisuje.

Situaci může ulehčit, pokud se podaří sport spojit s rodinou a společnou zábavou. Na obojí nemusíme mít v kombinaci s pracovními povinnostmi příliš času. Dobrá psychika je pro udržení či redukci hmotnosti důležitá i proto, že jinak máme tendence nepohodu „zajídat“. Určité „vybití“ a kompenzace sportem je rozhodně zdravější než dobrotami nebo alkoholem. „Když se spojí strava, zábava, pohyb, vyrovnaná psychika, většinou to pro redukci hmotnosti funguje velmi dobře,“ říká Jitka Jirků. Problematika je samozřejmě komplexní, potřebujeme například i dobrý spánek, který je otázkou dobrého spalování a může napomoci hubnutí.

Zpět do svých kalhot

Co dělat, pokud už onu zmíněnou hranici překročíme? „Vždy si určit realistický cíl, nereálné cíle přinášejí zklamání,“ říká odbornice. „Poradit se s odborníkem, který vás neuvrtá do extrémních diet. Srovnat si v hlavě, že to dělám pro sebe. Připravit se, začít, nenechat se odradit prvním neúspěchem. Navíc je dobré vědět, že není kilo jako kilo, váha může být i po nějaké době stejná, ale tvoří se svaly.“

Jitku Jirků zjištění průzkumu ohledně nadváhy nijak nepřekvapila, protože sama viděla ve své praxi dopady protiepidemických opatření. Co považuje za pozitivní, a co je také novinkou ve vnímání lidí, že si tyto změny uvědomují a chtějí stav změnit. Teď chybí „jen“ něco s tím skutečně udělat.

Některé návyky z home office bychom si naopak mohli uchovat i po návratu k předchozímu režimu. Je jím zejména pravidelnost ve stravování (84 % lidí se doma stravovalo stejně kvalitně nebo lépe než v práci) a pitný režim s dostatkem minerálů (25 % lidí uvedlo, že na home office pije pravidelněji než na pracovišti). „Pokud zvažujeme pozitiva home office, byť ne plně využitá v rámci běžné praxe, tak je to třeba pitný režim, tzn. mít u sebe vždy láhev s vodou nebo svačinu. Snídat a správně vybrat oběd. Více chodit na procházky, jezdit na kole nebo vystoupit o stanici dříve. Nejezdit výtahem, protože každý krok se počítá…“ doporučuje nutriční terapeutka.

Přestože jedno z hlavních doporučení zní – hýbejte se, současně je dobré tzv. nepřepálit začátek sportovní aktivity. „Pohyb zařazujte postupně, aby nedošlo k přetížení těla. Kvůli možným křečím dbejte na dostatečný přísun hořčíku, který přispívá k normální činnosti svalů,“ radí závěrem Jitka Jirků. Dvojnásob to platí, pokud jste prodělali covid-19. Návratu ke sportovní aktivitě po covidu se věnujeme v samostatném článku.

Odborná spolupráce:

Ing. Mgr. Jitka Jirků

Nutriční terapeutka, Canadian Medical

---

MUDr. Radkin Honzák, CSc.

Psychiatr, publicista, vysokoškolský pedagog