Říct obéznímu člověku, který je dnes a denně pod tlakem, aby se hýbal, je k ničemu. Je třeba zjistit, proč se nehýbe. A dle výživového specialisty Petra Havlíčka to prý nikdy není jen jeden důvod. „My řešíme výživu a pohyb, ale zapomínáme na to, že je ve hře i životní styl člověka, jeho fyzická kondice, zdravotní a mentální stav.“
Jsou čtyři důležité vzájemně se prolínající faktory, které bychom při hubnutí neměli opomíjet. Jde o jídlo, pohyb, odpočinek a psychiku. Jak se vzájemně ovlivňují?
Pohyb a stres nejsou kamarádi
Jedna věc druhou ovlivňuje. Jenže spousta obézních lidí, kteří jsou ve stresu (kdo dnes není), nemá na pohyb ani energii ani myšlenky. „Když je člověk ve stresu, málo jí, energii si stabilním stresem dále ubírá, přijde domů a cítí se fyzicky vyčerpaný (protože čím větší stres, tím větší tenze svalů), jde se rychle najíst a na nějaký pohyb mu energie nezbývá,“ popisuje nebezpečný kolotoč Petr Havlíček. V tuto chvíli není rozumné říct: Udělám radikální řez, začnu chodit na zumbu, protože kámošce to hrozně pomohlo. Takový člověk, který třeba dvacet let nic nedělal, totiž bude svou nemotorností a špatnou výdrží demotivován.
Pohyb je třeba podřídit svým dispozicím a aktuálnímu zdravotnímu stavu a fyzické kondici. „Pokud bych řekl člověku, který má sto padesát kilo, aby šel běhat do parku, tak bude po dvou dnech vyřízený, budou ho bolet kyčle i kolena. Mám-li sedavý způsob života a stresy, potřebuji tomu přizpůsobit i pohyb, s nímž pomalu začnu,“ říká Petr Havlíček a pokračuje: „V prvé řadě bych si nechal udělat diagnostiku vlastního těla, abych věděl, v jakém stavu je můj kardiovaskulární systém a můj pohybový aparát.“ Až následně vybírejte vhodné cvičení.
U dosud nesportujících lidí je vhodné se zaměřit na kombinaci funkčního tréninku (práci s vlastním tělem, práci se stabilizačním systémem) s aerobními aktivitami. Ovšem to není všechno. „Taková jízda na kole v Polabské nížině je aerobní trénovanost, která rozvíjí schopnost těla spalovat tuky, efektivně používat tuky jako palivo, ale nebuduje mi vlastní kardiovaskulární výkonnost. Tu vybuduji tak, že vezmu kolo a vyrazím na něm někam do kopců,“ vysvětluje rozdíly mezi aerobní a anaerobní aktivitou Petr Havlíček.
Jídlo je základ
Pozor na správné načasování jídla a prostor, v němž jídlo budete jíst. V případě, že jídlo budete konzumovat u počítače, tabletu či přilepený k telefonu, využití živin z přijímaného jídla nikdy nebude efektivní. „Jen si vzpomeňte na Pavlovy reflexy… Pustíte doma televizi a přijde chuť na jídlo. V momentě, kdy si začnu oblékat tenisky, tělo situaci vyhodnotí jako: aha, přijde výkon. To stejné se ale děje v případě, že usednu k počítači, tělo se nachystá stejným způsobem. Jenže čím silnější je pracovní podnět, tím více stresových hormonů se vyplavuje a tím nižší činnost je trávicího traktu a samotná potřeba jídla. Všechno je to o řízení těla a spouštění jeho procesů,“ vysvětluje Petr Havlíček.
Pokud jíte, tak stranou od pracovních povinností, organismus se tím zklidňuje, snižuje se tlak, tepová frekvence, povoluje se tonus svalů a trávicí soustava se připravuje na příjem jídla. Tehdy máte jistotu, že jídlo dobře strávíte a nebudete ho cítit ještě celé odpoledne. Více o stravování u počítače v našem článku Jíst pětkrát denně je zcela nepřirozené.
Běháním buď čistíte hlavu, nebo hubnete. Ne obojí naráz
„Když u nás děláme zátěžové testy u lidí, kteří sportují třeba šest hodin týdně, ale jejich výsledky ve všech pásmech výkonnosti jsou průměrné, dost se diví. Takoví lidé se totiž velmi nedostatečně stravují,“ uvádí příklad z vlastní praxe Petr Havlíček. Ale jezte, když máte stres…. Pakliže byste rádi stres odbourali a zároveň něco shodili tím, že vyběhnete do polí, tak si asi hlavu vyčistíte, stres v přírodě nejspíš necháte, ale rozhodně v tomto rozpoložení nezhubnete.
„Nečekejte nárůst kondice ani hubnutí, nejde to. Na pohyb totiž potřebujete energii. Prvně je třeba srovnat si priority, což nejde, pokud si nesrovnáte psychiku, ale to se vám nepodaří, dokud nenecháte mozek odpočívat, nedáte mu najíst a nebudete ho pravidelně zaplavovat endorfiny, které vznikají při pohybu. Vše je propojené a nelze řešit nic samostatně,“ vysvětluje Petr Havlíček. Zkuste si myšlenky roztřídit před tím, než se vydáte sportovat. Sportovci se učí tzv. vypnout a zapnout na povel, zkuste to jako oni, zkuste například techniku meditačních běhů, kdy se myslí soustředíte na jeden bod, abyste odrušili vše ostatní.
Odborná spolupráce:
Ing. Petr Havlíček
Odborník na výživu
Působil jako konzultant významných českých vrcholových sportovců, v současné době je aktivní v rámci projektu Centrum Petra Havlíčka, kde pomáhá lidem řešit problémy způsobené životním stylem. Můžete ho znát z pořadu Jste to, co jíte. Je tváří odborné společnosti Vím, co jím.
ČLÁNKY DO MAILU