Omezení kontaktů mezi lidmi by v praxi nemělo ústit do omezení pohybové aktivity, a to zvláště u seniorů, ale nejen u nich. Zachování svalstva je totiž velmi důležitým prvkem prevence proti riziku onemocnění, včetně koronaviru a COVID-19. A právě pohybová aktivita je jedním ze dvou rozhodujících faktorů, který k této prevenci vede. Tím druhým je strava.
Co se dozvíte v článku
Pro zachování svalů jsou zásadní bílkoviny
Na zachování svalové hmoty má zásadní vliv složení stravy (opět i u seniorů, což bývá podceňováno), a to především dostatečný příjem kvalitních bílkovin.
Příjem bílkovin ve stravě totiž signalizuje svalové tkáni, aby se budovala a posilovala. Zejména s přibývajícím věkem tak organismus potřebuje více bílkovin, než je převažujícím zvykem, což dokazuje celá řada studií.
Minimálně v případě bílkovin tak neplatí teze, podle níž starší člověk nemusí (a často ani nechce) tolik jíst. Pokud se totiž v seniorském věku příjem potravy a jeho biologická hodnota snižuje, může být, a také často je, výsledkem sarkopenie – ztráta svalové hmoty a síly.
Svaly s věkem ubývají čím dál rychleji
Svalová hmota začíná přirozeně ubývat zhruba od 30. roku věku a dynamika úbytku se postupně zvyšuje. Zatímco v období od 30 do 50 let činí úbytek svalové hmoty přibližně pět procent hmoty za každou dekádu, nad 60 let je to už 10 procent za každou dekádu.
Pokud dojde k redukci hmoty svalstva, ukládá se v těle snadněji z potravy přijímaný tuk, takže hmotnost člověka s postupujícím věkem může sice růst, bohužel však na úkor svalové hmoty.
K rychlému úbytku svalstva může navíc docházet při onemocnění. Jak uvedl na nedávné konferenci Výživa 21. století organizované Společností pro výživu profesor Zdeněk Zadák, pokud je člověk těžce nemocen, může mu ubývat dokonce až 300 gramů svalové hmoty za 24 hodin. K regeneraci svalstva přitom významně přispívá konzumace kvalitních bílkovin, což dokazuje řada již uskutečněných studií. Z jedné z nich mimo jiné vyplynulo, že se u mužů ve věku nad 70 let růst svalové hmoty zvýšil, když denně konzumovali alespoň 35 gramů bílkovin.
Proč mít svaly až do vyššího věku
Zachování svalové hmoty, a to i ve stáří, má zásadní vliv na kvalitu života. Ze svalstva čerpá lidský organismus energii k obnově při zánětech, úrazech a nemocech (a proto také při tom dochází k jeho úbytku). Dostatek svalové hmoty je tak důležitým faktorem k regeneraci organismu.
Zachovalé svalstvo také logicky znamená nižší riziko úrazů a přiměřenou pohybovou aktivitu. To v praxi u seniorů znamená třeba i schopnost vydat se na procházku s dětmi nebo s nimi strávit plnohodnotně (pro obě strany) volný čas. Možnost a schopnost pohybu pak samy o sobě zase zpětně zachování svalové hmoty podporují.
Svaly se starají i o transport důležitých látek v těle
Možná nejdůležitějším přínosem dostatku svalové hmoty v seniorském věku je ale udržení schopnosti organismu transportovat po těle pro tělo důležité látky, včetně léků.
Většina léků je rozpustných ve vodě a v lidském organismu jsou transportovány prostřednictvím albuminu, což je nejdůležitější bílkovina, která je součástí krevní plazmy. Pokud je albuminu v těle nedostatek, nedokáže léky v potřebné míře rozvést, a lék pak nedosáhne žádoucího efektu.
V této souvislosti je vhodné uvědomit si, že zásoby některých důležitých bílkovin v organismu nejsou velké a podle druhu vydrží jen několik dnů nebo jednotky týdnů.
Obrana i proti koronaviru
Zejména (ale nejen) v současné době je tak na rozdíl od řady spasitelských doporučení skutečnou systémovou prevencí pro nejvíce koronavirem ohroženou skupinu lidí – tedy pro seniory – potřeba se hýbat a kvalitně se stravovat.
Kdo má zájem o širší souvislosti a schopnost prokousat se poměrně odbornou přednáškou profesora Zadáka na uvedené téma, může si ji poslechnout na YouTube. Trvá něco přes půl hodiny a dozvědět se z ní lze také informace o tom, jak a čím se úbytek svalové hmoty a síly měří.