Jedna známá se kdesi dočetla o tom, jak je důležité pít dostatek tekutin. Přinutila se tedy denně vypít ke svému obvyklému standardu ještě jednu 1,5 litrovou láhev minerálky navíc. Tvrdila, že se pak celý den cítila a fungovala lépe, bystřeji ji to myslelo atd.
„Pij denně alespoň litr a půl vody,“ slyšel snad každý, kdo si trochu hledí svého zdraví. Ostatní nápoje – káva, čaj, sodovka, pivo, dokonce ani pomerančový džus – se nepočítají.
Kolik vody se doporučuje?
Obecně doporučovaný standard v USA zní „8×8“, čili 8 sklenic o obsahu 8 uncí vody denně (celkem asi 1,8 litru).
V mírnějších klimatech, jako je třeba Velká Británie, se doporučuje vypít každý den kolem 1,2 litru, aby se zabránilo dehydrataci. „Průměrný sedmdesátikilový muž vyloučí denně 2,5 litru. 1,3 litru získává z přijímané potravy a metabolickou činností, zbývající 1,2 litru pochází z pití,“ uvádí Food Standards Agency.
The British Nutrition Foundation doporučuje lidem pít trochu více, něco mezi 1,5 a 2 litry denně.
Oficiální orgány jako National Academies' Institute of Medicine doporučují, aby se zdraví lidé v množství tekutin řídili přirozenou žízní, obecně by se ale mělo jednat o zhruba 9 šálků tekutin denně, včetně vody, v případě žen, a 13 šálků u mužů. Nicméně pití nadměrného množství vody může být nebezpečné a může vzácně vyústit ve stav zvaný vodní intoxikace.
Čtěte také: Pitný režim: Není 2,5 litru denně nesmysl?
Obvyklé argumenty pro nadměrné pití vody pro zdraví
- odstraňování chemických toxinů z těla
- zbavení se bolesti hlavy
- zdravější pokožka
- nižší příjem potravy = boj proti obezitě
Voda jako prostředek na hubnutí
Posledně jmenovaný argument potvrdili v srpnu loňského roku američtí výzkumníci. Dr. Brenda Davy zjistila, že dva šálky vody před každým jídlem napomáhají hubnutí. Účastníci výzkumu, kteří pili 2 šálky 3× denně před každým jídlem, ztratili během dvanáctitýdenní kalorické diety v průměru o 5 liber váhy více než ti, kteří dodržovali tutéž dietu, ale bez pití vody.
Zvýšený příjem vody je tak účinným prostředkem ke snížení váhy. Nahradit vysoce kalorické sladké nápoje vodou je jednoduchým způsobem jak si udržet správnou váhu. Důvodem je zřejmě fakt, že voda neobsahuje žádné kalorie, a přitom vytváří pocit nasycení ještě dříve, než začnete jíst.
Odborník říká: Je to nedorozumění
Americký profesor Heinze Valtin, který se specializuje na výzkum ledvin a strávil 45 let studiem biologického systému, který udržuje vodu v našem těle v rovnováze, s převládajícím doporučením nesouhlasí. Pouze osobám náchylným k specifickým zdravotním potížím, jako jsou ledvinové kameny nebo infekce močového traktu, může pití velkého množství vody prospívat. Po rozsáhlém výzkumu v roce 2002 prohlašuje, že neexistuje žádný vědecký důkaz o tom, že by zdravý jedinec potřeboval tak velké množství vody.
Valtin vysvětluje, že vodítko 8×8 (osm sklenic po osmi uncích denně) může mít původ v nedorozumění. V roce 1945 The Food and Nutrition Bard doporučovalo konzumovat jeden mililitr vody na každou kalorii jídla. Lze to jednoduše spočíst: denní jídelníček kolem 1900 kalorií denně by si vyžadoval konzumaci 1900 ml vody, což se velmi blíží doporučovanému množství. Mnoho výživových poradců však opomnělo dodat, že velkou část této doporučované denní spotřeby tekutin pokrývá voda obsažená v jídle.
Dr. Goldbarb v interview pro Reuters Health zase naznačil, že mýtus 8×8 má zřejmě původ v alternativní medicíně.
Nejsou důkazy pro ani proti
Rovněž podle výzkumu britských odborníků pití nadměrného množství vody zlepšuje zdraví jen ve velmi omezené míře. V roce 2008 Dan Negoianu a Stanley Goldfarb docházejí k témuž závěru jako prof. Valtin. Ani jejich výzkumy nijak nepodpořily teorie, že nadměrné pití vody pomáhá proti bolestem hlavy, má blahodárný účinek na pokožku či zlepšuje činnost orgánů.
Nenašli ani dostatek důkazů, které by podpořily názor, že pití vody pomáhá proti obezitě tím, že snižuje pocit hladu. Výzkumníci tak docházejí k závěru, že neexistují přesvědčivé důkazy o tom, že by vylučování toxinů pomocí nadměrného pití zlepšovalo zdraví. Titíž experti ale na druhé straně připouštějí, že rovněž neexistují přesvědčivé důkazy o chybějící prospěšnosti nadměrného pití vody: „Ve skutečnosti je zde nedostatek důkazů obecně.“
Závěry odborníků by tedy neměly lidi odrazovat od pravidelného doplňování tekutin. Podle zprávy University of Pennsylvania mohou některé osoby, například atleti nebo lidé žijící v horkém klimatu, potřebovat zvýšené množství tekutin. Za normálních okolností v nás přirozený tělesný mechanismus udržuje potřebné množství vody tím, že při jeho nedostatku v nás vyvolává pocit žízně.
Food Standard Agency přesto trvá na svém doporučení denně vypít šest až osm sklenic vody.
Můžeme pít vodu z vodovodu?
Ano, podléhá přísné kontrole a limitům vyhlášky MZ ČR č. 252/2004 Sb. Ročně každá vodárenská společnost odebere několik tisíc vzorků a provede desetitisíce analýz. Voda z kohoutku v ČR zcela vyhovuje evropským standardům.
Čtěte dále: Pijete vodu z kohoutku? Tak pozor na olovo
Nepředstavitelný význam vody pro zdraví
Zcela vyhraněný přístup k pití vody zaujímá íránský doktor Fereydoon Batmanghelidj, který se v roce 1979, kdy se ajatoláhové chopili moci v Íránu, ocitl v proslulém vězení Evin v Teheránu. Jedné noci se snažil uklidnit spoluvězně, který trpěl extrémně bolestivým žaludečním vředem. Žádné léky bohužel nebyly dostupné. Ve snaze pomoci podal doktor nemocnému dvě sklenice vody. Do deseti minut pacientova bolest zmizela.
Tato událost byla bodem obratu v kariéře doktora Batmanghelidje. Po propuštění utekl v roce 1982 do USA. Zde začal psát články a knihy založené na přesvědčení, že voda hraje pro zdraví našeho těla daleko větší úlohu, než si představujeme. Je například autorem knihy Voda pro zdraví, léčbu, život a zakladatelem stránek http://www.watercure.com a http://www.nafhim.org.
Dr. Batmanghelidj zemřel roku 2004, ve svém zřejmě posledním rozhovoru s reportérem Mikem Adamsem zmínil svoji zkušenost z vězení jako začátek pátrání po léčivých účincích vody: „To mě probudilo, protože na lékařské fakultě jsem nikdy neslyšel, že by voda mohla léčit bolest, takový druh bolesti. Měl jsem příležitost vyzkoušet vodu jako lék ve více než 3000 podobných případů. A pokaždé se ukázalo, že je voda účinným lékem. Pochopil jsem, že tito lidé měli žízeň, a že žízeň se může v organismu projevit bolestmi břicha až do takové míry, kdy může být člověk jen napůl při vědomí.“
V dalších částech tohoto rozhovoru Dr. Batmanghelidj říká např.:
- Vodu nelze nahradit žádným nápojem – kávou, čajem, alkoholickými nápoji, ani ovocnými šťávami. Každý z nich má svůj vlastní program. Vaše tělo potřebuje vodu, tekutinu, která žádný program nemá. Tělo závisí na svobodě této tekutiny, protože v těle jsou dva druhy vody. Je zde již používaná a zaměstnaná voda, která není vhodná pro nové funkce. Tělo potřebuje vodu novou, či volnou, k tomu, aby mohlo nové funkce vykonávat. Když dáte tělu nápoje obsahující cukr nebo kofein, tyto dvě látky mají v těle svůj vlastní chemický program. Maří účel potřeby vody.
- Průměrný člověk potřebuje dva litry vody denně. Průměrný člověk ve skutečnosti potřebuje čtyři litry vody denně, ale dva litry musíme dodat. Další dva litry dostáváme z metabolismu jídla a obsahu vody v potravinách. Potřebujeme toto množství vody k výrobě alespoň dvou litrů moči, aby se nezatěžovaly ledviny. Když pijeme dostatečné množství vody tak, že je moč bezbarvá, je to dobré znamení.
- Od věku 20 let se postupně, nepozorovaně, stáváme dehydratovaní, aniž bychom o tom věděli. Ztrácíme naše vnímání žízně. Když se dostaneme do věku 70 let, můžeme být naprosto a viditelně žízniví, a přesto nerozpoznáme potřebu pít, i když by voda byla položena vedle nás. (Zde se vychází z experimentu, kdy vědec požádal skupinu starších lidí, aby po dobu 24 hodin nepili vodu. O to samé požádal skupinu mladých lidí. Po 24 hodinách, když byla voda k dispozici, starší lidé na rozdíl od mladších nepoznali, že mají žízeň.)
- Nealkoholické nápoje jsou synonymem vody. Ve skutečnosti se z řady dětí, které pijí limonády, stanou „hlupáci“, ale jakmile jim tyto limonády vezmete, jejich známky se výrazně zlepší – z trojek a čtyřek se stane dvojka. Protože něco v kofeinu potlačuje enzymy z tvorby paměti. Kofein je toxická chemická látka…
- Většina léků, které lidé používají, zakrývá příznaky a komplikace dehydratace v lidském těle. Lidský organismus projevuje dehydrataci řadou symptomů a příznaků – jinými slovy, mozek vnímá dehydrataci či únavu během dne, nebo hned ráno, když chcete vstát z postele a jste unavení – to je známka dehydratace. Pak hněv, rychlá reakce, deprese, to všechno jsou známky dehydratace, když má mozek velmi málo energie z vody na to, aby se s informací vyrovnal, nebo jednal…
Zdroje:
medicalnewstoday.com
news.bbc.co.uk
scientificamerican.com
Interview Mike Adamse
ČLÁNKY DO MAILU