Pitím vína si prodloužíte život o půl roku. Ale v jakém množství?

Je-li vám čtyřicet a dáte si každý večer colu nebo kávu a kamarád víno, vy tady za dvacet let s pravděpodobností jedna ku třem už strašit nebudete, kdežto on ano. Lékaři totiž prokázali příznivé účinky pití vína na zdraví. Mimo jiné pijáci vína mají až o padesát procent větší šanci, že se jim vyhne infarkt, na rozdíl od zbytku běžné populace.

Autor: SXC

Spotřeba vína v Česku se letos vyšplhala na dvacet litrů na osobu. A stále stoupá. Vinaři předvídají, že máme ještě rezervu pět litrů – přesně o tolik totiž zaostáváme za průměrem Evropy. Víno si zkrátka kupujeme a pijeme čím dál častěji. A dobře děláme. Víno nám totiž na rozdíl od jiných druhů alkoholu, může prodloužit život. Existuje už přes stovka vědeckých prací, které dokazují příznivý efekt na zdraví, ta první přitom vznikla už v 18. století.

Víno na zdraví

Profesor Milan Šamánek, významný kardiolog, který na podzim dostal nejvyšší státní vyznamenání z rukou prezidenta Václava Klause, ví o příznivých účincích vína na lidský organismus své. Napsal o tom hned dvě knihy. Ta nejnovější vznikla ve spolupráci s kolegyní Zuzanou Urbanovou, která se taky věnuje lidským srdcím.

„Délka života je u konzumentů malého množství alkoholu prodloužená a klesá u nich úmrtnost,“ píše se tu. „V australském New South Wales zařadili do souboru všechny osoby narozené před rokem 1930 sledovali je v průměru 116 měsíců. Studie zahrnovala 1235 mužů a 1570 žen. Celková úmrtnost poklesla u pijáků (vína, jak jinak v Austrálii), o 37 procent a u žen o 25 procent. Průměrný muž žil déle o 7,6 měsíce a žena o 2,7 měsíce. Přitom si musíme uvědomit, že jde o osoby ve věku, kdy je již úmrtnost značně vysoká,“ popisují.

Jak víno ovlivňuje zdraví?

Zaprvé riziko srdečního infarktu klesá u pravidelných pijáků o 30 až 50 procent (podle studie Národního ústavu proti nadměrnému pití a alkoholismu v USA dokonce až o 60 procent). U lidí, kteří už infarkt prodělali, snižuje riziko další této příhody.

„Riziko výskytu mozkové mrtvice je u abstinentů proti mírným pijákům dvojnásobné,“ říká Milan Šamánek. Ba co víc: mozkové závity u starších lidí fungují díky vínu lépe: prokázalo se, že mentální kapacita je u seniorů pijících alkohol výrazně lepší než u abstinentů.

Autor: SXC

Víno také pomáhá lidem s vysokým tlakem, což je překvapivé, protože se naopak dlouho tvrdilo, že lidé s vysokým tlakem nesmí  alkohol. Jenže studie dokázaly, že alkohol zvyšuje tlak jen při nadměrném pití.

„Ve studii s více než 14 tisíci mužů s vysokým tlakem, ale bez infarktu, sledovaných po dobu pěti let, se ukázalo, že riziko úmrtnosti na akutní infarkt je nižší o 39 procent,“ píší lékaři.

Sklenička denně také významně snižuje výskyt cukrovky. Těm, kteří diabetem už trpí, pomáhá alespoň snížit šanci, že se k nemoci přidruží i srdeční kolaps v podobě infarktu. Cukrovkáři druhého typu, kteří pijí, mají až o 80 procent větší naději, že je infarkt neskolí.

Další studie, tentokrát kanadská a trvající devět let, prokázala, že ti, co každý den pijí malé množství alkoholu, jsou o patnáct procent méně často nemocní, než zbytek populace.

Čtěte dále: Seriál o víně

Co to je: malé množství vína?

Jenže stejně jako ve všem, to co je v malém množství lékem, ve větším zabíjí. Takže studie ukázaly, že pokud člověk překročí hranici dvou drinků denně, riziko úmrtí naopak stoupá o 58 procent. Jak se tedy pozná, že stále ještě piju na zdraví a nestal se ze mě alkoholik? Kolik je tak akorát? Je sklenička vína denně alkoholismus?

„Jako žena si skleničku vína denně rozhodně nemusíte vyčítat. Muž snese i půllitr vína denně. Takže otevřít si večer sedmičku s tím, že žena vypije sklenku a muž ten zbytek, je v pořádku a pořád ještě je to pití na zdraví,“ říká profesor Šamánek.

Dokázala to ostatně ona australská studie: ženám prospívá jeden drink denně, mužům dva. Ne víc. Ve věku nad pětašedesát let však už lékaři seniorům doporučují ke zlepšení zdraví dvě skleničky denně. Tak zněl závěr studie z New South Wales.

Milan Šamánek však dodává: pozor, pít sám je blbost, víno se pije ve společnosti, aby se o něm mohli dva lidé spolu bavit. „A pak: alkoholik pije cokoliv a neomezí se jen na víno. I tak poznáte, že jste závislí a nejen vychutnávači dobrého vína,“ říká lékař.

Názor, že červené je zdravější, je jen mýtus

Důvodem, proč má víno tak příznivé účinky na zdraví, je resveratrol. Což je látka obsažená ve slupce vína – v červeném je ji více, protože u bílého vína se slupky při přípravě nelouhují v moštu, na rozdíl od červeného.

Resveratrol má skoro kouzelné vlastnosti: má schopnost bránit stárnutí buněk a organizmu, umí zpomalit procesy degenerace mozku nejen obecně, ale i u konkrétních nemocí jako je například Alzheimerova choroba. A dobře působí i na diabetiky. Resveratrol obsažený ve víně umí také zaktivovat geny zodpovědné za delší život. Zkoumá se dokonce i jeho pozitivní vliv na nádorová onemocnění.

A které víno je zdravější? Říká se, že červené je „na krvinky“… Milan Šamánek to však vyvrací jako mýtus. „Antioxidační molekuly v bílém jsou sice menší než v červeném, ale znamená to, že jsou snáz vstřebatelné. A proto taky víc účinné. Takže už před jedenácti lety vyšla studie, která prokázala, že bílé víno, i přes nižší obsah antioxidantů, působí lépe antioxidačně než červené víno.“

A ve prospěch bílého podle něj mluví i to, že snižuje krevní srážlivost o polovinu lépe než červené. Takže: bílé víno je proti infarktu lepší než červené. A nejlepší zpráva na konec: právě proto je důležité pravidelné pití. Protože funkce krevních destiček, které se rády shlukují a tvoří sraženiny, čemuž víno brání, se rychle vrací k normálu – tedy ucpávání tepen, pokud člověk nepije malé dávky vína pravidelně.