Pitný režim: Není 2,5 litru denně nesmysl?

Ačkoliv můžete vážit padesát kilogramů, podle lékařských doporučení byste měli vypit stejné množství vody, jako osoba s dvaceti a více kilogramy. Tedy 2,5 litru. Jenže, kde se vůbec vzalo tohle doporučení? Jak to, že máme všichni pít stejně, bez ohledu na váhu a skladbu jídelníčku?  A nezatěžujeme ledviny tím, že se držíme téhle rady, často bez ohledu na náš pocit žízně?

Tohle obecné pravidlo pravděpodobně pochází z publikace Vědecké národní rady pro potraviny a výživu z osmdesátých let dvacátého století. Ta totiž doporučila vypít přibližně jeden mililitr vody na každou kalorii potravy. To by tedy odpovídalo množství dvou až dvou a půl litru tekutin denně. Nicméně stále platí, že kdo váží padesát kilogramů, má nižší potřebu vody, než osoba o sto kilogramech. Méně se potí, a proto nepotřebuje neustálý přísun tekutin.

Známá poradkyně z televizního pořadu MUDr. Kateřina Cajthamlová vidí mýtus o dvou a půl litrech vody denně jako zbytečné zevšeobecnění. Pitný režim je velice individuální a každý na sobě musí poznat, kolik mu stačí, říká Cajthamlová. Podle ní se množství tekutin, které bychom měli vypít, odvíjí od mnoha faktorů, například výšky, tělesné hmotnosti, krevního tlaku nebo stavu ledvin.

Nemučte se dobrovolně

I když je totiž příjem tekutin důležitý, jejich nadměrný přísun může vést ke zdravotním potížím. Malý příjem tekutin je totiž stejně nevhodný jako příjem zvýšený. Ten může vést k převodnění, tedy ke stavu, kdy jsou nadměrně zatíženy ledviny a srdce. V extrémních případech může vést k jejich selhání. K převodnění zpravidla dochází při takzvané nárazové konzumaci tekutin. Prolévání vodou patřilo ve středověku k mučícím technikám nechvalně proslulé inkvizice. Oběti zpravidla zemřely na neschopnost vstřebat další tekutinu. Z poslední doby je například známý případ osmadvacetileté Američanky, která zemřela několik hodin poté, co v rámci radiové soutěže nárazově vypila sedm litrů vody.

Pitný režim však není jen dvoulitrová lahev s vodou, která je nám často doporučovaná. Započítávají se do něj i polévky, ovoce a zelenina. Například ananas nebo broskve obsahují téměř z devadesáti procent vodu a salátová okurka nebo rajské jablíčko dokonce kolem devadesáti pěti procent. Nahrazovat je za vodu však nelze. Především po ovoci by měla následovat sklenice čisté vody.

I dva litry jsou málo?

Proti tvrzení MUDr. Cajthamlové se staví několik doktorů, kteří by své pacienty rádi prolili ještě větším množstvím vody. MUDR. Jiřina Zámorská z ostravského centra RR Cardio, s.r.o. říká: Zdravému člověku doporučuji vypít dva až tři litry tekutin za den. Větší spotřebu tekutin bude samozřejmě mít ten, kdo vykonává těžkou fyzickou práci. Více se potí a tím ztrácí tekutiny, které pak musí doplňovat. Například lidé, kteří pracují v horkých provozech, jako jsou slévači, denně spotřebují i více než tři litry tekutin. Vodní metabolismus, který v našem těle probíhá, je ale jiný u zdravého a jiný u nemocného člověka. Pokud vám pocit žízně jako signál k napití nestačí, je dobrým oznamovatelem barva moči. Tmavé zbarvení u zdravého člověka znamená, že tělo potřebuje tekutiny doplnit.

• Společnost Tetra Pak letos provedla výzkum, z něhož vyplývá, že mezi nejoblíbenější nápoje v rodinách s dětmi patří sycená voda, ředěné sirupy, limonády a ledové čaje.

Také MUDr. Martina Doubravová z pražské polikliniky s tímto tvrzením souhlasí: Člověk by měl v průměru vypít dva a půl litru tekutiny denně. To nemůže dospělému člověku ublížit. V létě bychom měli vypít ještě podstatně více tekutin, protože jsme často na sluníčku, takže máme i větší žízeň. Pít bychom rozhodně měli, když jsme žízniví. Klidně doporučuji i pražskou vodu, nechat ji přes noc odstát ve skleněné lahvi. K pití také doporučuji různé čaje a minerálky. Ty ale hlavně těm, kteří se více potí, protože obsahují hodně soli. Denně neuškodí ani malé pivo, protože se vyrábí z nejkvalitnější vody. Je ale také velmi kalorické a mělo by se tedy konzumovat omezeně. Ani u vína nevidím překážku. Dva decilitry vína denně nemohou uškodit. Navíc červené víno obsahuje antioxidant resveratrol, bránící stárnutí buněk. I to chce ale kázeň.

Další, kdo nadměrný pitný režim podporoval, byli sportovci. Například cyklisté si dvě hodiny před závodem dají půl litru vody a těsně před ním ještě další dva decilitry. Ačkoliv je příjem a výdej tekutin individuální, cyklista za hodinu vypotí v průměru dva až tři litry tekutin. Atlet by při běžeckém závodu měl vypít přes jeden litr vody za hodinu.

ROZHOVOR S MUDr. KATEŘINOU CAJTHAMLOVOU

Kolik litrů tekutin denně by měl vypít zdravý člověk?

Kateřina Cajthamlová: To se odvíjí od mnoha faktorů, například výšky, tělesné hmotnosti, krevního tlaku nebo stavu ledvin. Pitný režim je velice individuální a každý na sobě musí poznat, kolik mu stačí. Dnes jsme si zvykli mít na všechno vyhraněnou pauzu, děti ve škole se nesmí napít pětačtyřicet minut. Už to není že by se napily, když mají žízeň. Ale skutečně by to tak být mělo. Také záleží na tom, co jsme zrovna snědli. Pokud si dáme dejme tomu slané hranolky, budeme mít větší potřebu po vodě.

Co bychom měli pít, aby to našemu tělo neškodilo?

K.C.: Tělo zdravého člověka se bez čisté vody neobejde. Její příjem by měl být minimálně padesát procent nesycené vody. Zdůrazňuji, nesycené. Náš pitný režim by se tedy měl skládat z padesáti procent vody, z jedné čtvrtiny ze stoprocentních džusů, z dvaceti procent ovocných a bylinných čajů a ze zbývajících pěti z procent minerální vody. Stoprocentní džusy rozhodně doporučuji ředit v poměru dva ku jedné, nebo ještě lépe tři ku jedné. Jedná se totiž o vysoce koncentrovanou tekutinu dráždící žaludek. U čajů jsem pro to, aby se střídaly. Abychom pořád nepili jen černý nebo zelený. Snažme se ale více pít vodu. Česká republika má podle v Evropě jednu z nejvíce sledovaných vod. Kupování balené vody proto považuji za zcela zbytečné.

V jakém množství a jak často se ještě dá konzumace alkoholu považovat za zdravou?

K. C.: Alkohol bych v žádném případě nedoporučila, pokud je nebo byl v rodině alkoholismus. Obzvlášť pokud byl v přímé linii. Jinak si ale zdraví jedinci mohou dát jeden až dva decilitry bílého vína po obědě nebo dva decilitry červeného vína po večeři. Toto množství by nikomu nemělo ublížit, ale zároveň by ještě mělo být zdravé. Co se piva týče, konzumace půl litru piva denně mi také přijde v pořádku.

Které typy tekutin mohou odvodňovat?

K. C.: Odvodňovat můžou silné čaje například kopřivový nebo zelený, ale také alkohol a káva. Ty ale nemůžeme započítávat do pitného režimu, protože jimi žízeň určitě nezaženeme.

A co neředěné džusy?

K.C.: Tělo jakékoliv sladké nápoje rozřeďuje, takže ty neodvodňují. Je ale dobré sladké nápoje buď ředit s vodou, nebo je zapít sklenicí nesycené vody.

Je pitný režim odlišný s roční dobou?

K.C.: Samozřejmě je. A nejen s ní, ale také s naším fyzickým stavem. Odvíjí se i od toho, zda bereme nějaké léky. Nebo zda jsme často v prostředí, kde je klimatizace, protože ta naši chuť na vodu snižuje.

Foto: Ivan Kahún a agentura SXC