Český svaz pivovarů a sladoven představil v rámci svého projektu „Kde se pivo vaří“ piva z kategorií silně hořkých, ovocných příchutí a nízko nebo nealkoholických, které se dle dodavatelů speciálně hodí do horkého léta.
Třeba předeslat, že celý projekt Kde se pivo vaří je určen k představování nových trendů, zřejmě i s cílem oslovit ty, kteří jinak pivo (tolik) nepijí. Lze očekávat, že dopad těchto nových piv na byznys pivovarů bude spíše zanedbatelný, a to i přes vyšší cenu těchto nápojů.
Navíc specifické pivní styly byly vždy spíše doménou minipivovarů; je ale pravda, že v podání větších značek jsou pak i na českém trhu nezvyklé pivní styly dostupné plošně.
Okurka, jasmín, rozmarýn…
Co se týče konkrétních produktů zmíněných v projektu, ty celkem odpovídají i tomu, co zřejmě hodlají výrobci více propagovat marketingově.
Začněme nealkoholickými pivy, konkrétně radlery (radlery u nás začaly jako pivní mixy s obsahem kolem 2,5 % alkoholu, ve druhé vlně však se však vrátily v podobě nealkoholické). Vedle obvyklých příchutí citron, pomeranč a grep nyní výrobci rozšiřují sortiment – brusinka a rybíz (Zlatopramen), rybíz a limetka, jablko a hruška, okurka a limetka (vše Staropramen Cool).
Od klasicky nealkoholických do 0,5 % se tyto mixy navíc nyní objevují s 0,0 % alkoholu (k tomu ještě viz dále). Samotné rozšíření sortimentu, tedy příslušných ovocných chutí, je celkem logické – pivní mixy tohoto typu můžeme brát třeba jako analogii ciderů. Chutí lze kombinovat opravdu nekonečně. V různých Zlatopramenech se tak vyskytuje i mandarinka, jasmín, bezový květ nebo rozmarýn; to tedy nenapadlo ani dodavatele ciderů.
Sázka na hořké verze
Co se týče nealkoholických piv, v rámci projektu se zmiňuje též Birell ve verzi speciálně hořké, tedy chmelený za studena a ve stylu IPA. Zde se má zdůrazňovat, že nealko pivo není jen východiskem z nouze a náhražkou pro řidiče nebo antibiotikáře, ale plnohodnotným stylem; tedy tento pohled v ČR asi hned tak nepřevládne. Do stejné kategorie spadá loni představené Královsky hořké nealko (Krušovice, 28 jednotek hořkosti IBU).
Silně hořká piva jsou v kurzu i ve verzích alkoholických. Svaz pivovarů a sladoven zmiňuje Starobrno Bitr a Hořká11 Černá hora. Ty mají 4,6, respektive 4,5 % alkoholu, tedy opět obsah relativně malý – na to, o jaký typ se jedná. Radegast ROG IPA je pivo ve stylu IPA s 50 IBU, alkoholu má opět 4,6 %. Primátor APA má 5 %, ve srovnání se zahraničními pivy těchto pivních stylů tedy opět málo.
Kupujete radlery?
KOMENTÁŘ AUTORA:
Jak výše psané shrnout, respektive hodnotit? Osobně se domnívám, že v době inflace nemá zrovna moc smysl přicházet s takovými technologiemi, které pivo dále prodražují. Masové nasazování amerických chmelů nebo studeného chmelení mi proto přijde spíš jako slepé uličky, alespoň pro tuto dobu.
Pěstování chmele je náročné na vodu, z důvodů ekonomických i ekologických probíhají v posledních letech v zahraničí vědecké projekty snažící se množství potřebného chmele naopak snížit. Dokonce existuje nápad s modifikovaných pivovarským ječmenem, který by současně produkoval i příslušné hořké látky.
Jako podivnou technologii vnímám i pivní mixy s 0,0 % alkoholu. Takovéhle normy na nealkoholické pivo mají v některých islámských zemích, k čemu je takový typ produktu u nás? Jde-li skutečně vůbec o pivo, pak výroba nealko piva produkt opět prodražuje, zcela ho zbavovat alkoholu samozřejmě tím víc. A 0,0 % namísto do 0,5 % již zbytečně; to už i pivo chtějí prezentovat jako nápoj pro štíhlou linii (skutečně Litovel řezaný citron nealko se prezentuje tím, že má o 33 % méně kalorií)? Nehledě k tomu, že alkohol je v pivu i důležitých chuťovým markerem.
Dodávat piva typu IPA a APA s nižším obsahem alkoholu dává smysl, pokud předpokládáte, že zákazník je pak dokáže konzumovat po celý večer. Což se mu ovšem trochu prodraží (dobře, to se IPA prodraží už tak jako tak, řekněme), navíc ale nižší pitelnost těchto piv v porovnání s pivem českého typu není dána jen tím, že mají vyšší obsah alkoholu.
Český ležák i pivo výčepní jsou prostě odladěny na konzumaci ve větším množství, s neustávající žízní a malými následky příští den. Možná lepší nápad (tedy opět: chceme-li, aby člověk pil jedno pivo za druhým) mi tedy přijde u IPA/APA nejen snížit obsah alkoholu, ale vůbec celý styl zkombinovat s tím českým, zejména se spodním kvašením (IPL, India Pale Lager).
Obecně by mě spíš zajímalo, jak si pivovary chtějí v současné ekonomicky nejisté situaci udržet ty konzumenty, kteří jim „dělají obrat“, ať už popíjením doma nebo v běžných hospodách. Rozmanitost stylů je hezká, ale velké značky ani střední pivovary určitě nespasí…
ČLÁNKY DO MAILU