Pivo – démon alkohol, potravina, nebo lék?

Jako dietolog jsem neustále konfrontován svými klienty, zda ta či ona potravina je či není vhodná a v jakém množství či kvalitě. Nejvíce dotazů je (celkem pochopitelně) směřováno k takovým potravinám, které jsou

• vyhledávané
• chutné
• populární
• po nichž se přibírá!
• na nichž se snadno vypěstuje závislost!!
• jejichž konzumace často sklouzává až do nekontrolovaných poloh!!!

Do poslední skupiny patří, bohužel, pivo, ale také káva, sladkosti (čokoláda) apod.

Autor: Isifa.cz

Zdá se ale, že u potravin, které má lidstvo na jídelníčku už pěkně dlouho (a u piva to je asi šest tisíc let), lze najít opravdu pádné důvody, proč tomu tak je. Princip „potravina budiž tvým lékem“ není jen čínský a antický (Hippokratés), ale tak univerzální, že ho měly, myslím, ve vínku i jiné starodávné civilizace. 

Čínská zkušenost

V Číně jsem byl nedávno. Co tam dnes pijí? Přes slušný výběr piv, a to jak západních, tak místních (rozhodně nejsou špatná), tam rozhodně nehrozí, že by nás předstihli v pití piva na hlavu a rok, i když se Čína v poslední době zasloužila o celou řadu prvenství.

Číňané totiž v sobě mají hluboko zakořeněný historický princip rovnováhy a vyváženosti, a to jak vzhledem k samotnému složení potravinového koše (včetně nápojů), tak i svých individuálních potřeb a vlastností. Myslím si, že pivo je pro ně zajímavé hlavně z hlediska uplatňování principu „hořkosti“ v paletě chutí, která by měla být také vyvážená. Pije se tam všechno – doma hlavně zelený a černý čaj a značkové softdrinky či minerálky v restauracích. Pivo je v sedmimiliónovém Hang-zhou, které jsem navštívil, v nabídce jen v minimálním výběru, a většinou jen lahvové.

Celočínská realita však bude asi složitější. Nedávno se tu začalo vyrábět např. pivo z čerstvého kravského mléka. Nápoj lze zatím ochutnat jen ve městě Sing-tchaj v provincii Che-pej. Mléčné pivo má kromě nízkého obsahu alkoholu a bohaté pěny navíc všechny blahodárné látky, přítomné v zakysaných mléčných produktech.

Pivo a zdraví

Vzhledem k historicky zakořeněné tradici pití piva se tedy nedivím, že u nás i ve světě stále přibývá nových a nových argumentů, proč má tento nápoj tak příznivé zdravotní účinky.

Jako již v minulých příspěvcích opět připomínám, že tyto zdravotní účinky lze očekávat u piva a podobných potravin, jen když je konzumujeme s mírou, tj. v množství přiměřeném, což představuje u alkoholického piva asi půl litru denně pro muže a třetinku litru pro ženy. Samozřejmě s individuálními odchylkami, také mírnými.

Je nesporné, že pivo přináší nejen chuťové, ale i zdravotní benefity – to by se asi tak historicky dlouho neobjevovalo v potravinovém koši minulých i současných civilizací od doby starých Sumerů. Jestliže dnešní civilizaci označíme jako globalizovanou, pak není divu, že i EU uznává mírnou konzumaci piva za součást evropského životního stylu (Brusel, 2. sympozium o pivu a zdraví, říjen 2001).

Kromě diuretických (močopudných), laxativních (proti zácpě) a sedativních (proti nespavosti) účinků piva vystupují do popředí zejména jeho příznivé účinky na srdečně-cévní soustavu. Prof. Mitchell z University of North Carolina (Chapel Hill, USA) tehdy potvrdil před poslanci Evropského parlamentu, že mírná konzumace piva přispívá ke sníženému riziku srdečně-cévních chorob, ohrožujících jak USA, tak Evropu, a to především z těchto důvodů:

• alkohol zvyšuje hladinu „dobrého“ HDL cholesterolu v krevním séru
• alkohol snižuje hladinu tzv. fibrinogenu v séru a tím snižuje riziko tvorby tzv. vmetků (trombů) ucpávajících cévy a kapiláry
• alkohol snižuje shlukování krevních destiček, které vede ke zvyšování hustoty krevní tekutiny
• alkohol snižuje riziko náhlé srdeční příhody v důsledku ischemie (infarktu)

Britská studie potvrzuje, že denní porce půl litru tmavého piva typu Guinness může významně snižovat riziko ischemie.

Podle vědců působí tmavé pivo stejně dobře jako známé salicyláty (např. Aspirin), protože pomáhá předcházet vzniku krevních sraženin, které mohou způsobit srdeční infarkt i mozkovou mrtvici. Vědci srovnávali účinky různých druhů piv a ležáků. Několika pokusným psům se zúženými tepnami podávali rozličné druhy pěnivého nápoje. A právě piva typu Guinness dokázala snižovat srážlivost krve nejvýznamněji.

Mezi mírnými konzumenty piva je také nižší výskyt obávané cukrovky 2. typu (tzv. stařecké) – nebezpečné choroby s celosvětově e­pidemickým vývojem, která spolu se srdečně-cévními poruchami a obezitou tvoří podstatu vražedného metabolického syndromu, který je celosvětově na hrozivém vzestupu. Je proto pravděpodobné, že pivo, zřejmě díky biogennímu trojmocnému chromu a vláknině, omezuje tzv. insulinovou rezistenci, která je příčinou tohoto typu cukrovky.

Které látky obsažené v pivu prospívají našemu tělu?

Autor: Copyright © 123RF Stock Photos

Tzv. antioxidační kapacita piv je daná obsahem tzv. flavonoidů, jejichž účinek je namířen proti škodlivým volným radikálům, pocházejících ze znečištěného životního prostředí, z technologicky zpracovaných potravin, z nadměrného slunečního záření a vznikajících v důsledku stárnutí a stresu. Právě flavonoidy z ječného sladu, polyfenoly, se na hodnotě této kapacity podílejí významnou měrou, i když naše tělo po této stránce nerozlišuje, zda se jedná o tmavé či světlé pivo.

Dalším zdrojem antioxidačních látek je chmelový extrakt, který propůjčuje pivu nejen aroma, hořkost, ale i schopnost piva rychle zahnat žízeň. Látky z extraktu propůjčují pivu mírné antibiotické vlastnosti, zejména pokud jde o nepasterovaná piva, doprovázené ještě protiplísňovými a protizánětlivými účinky. Další látky z chmele přispívají ke zvýšené hladině estrogenních hormonů u postmenopau­zálních žen, dále k rovnováze andro- a estrogenních hormonů v buňkách prostaty, která tím u mužů ztrácí tendenci k tzv. benignímu zvětšování (hyperplasii). Hořčiny z chmele zase stimulují chuť k jídlu. Flavonoid hopein má silný chemoprotektivní účinek, tj. chrání tělo před vznikem a rozvojem nádorových onemocnění.

Kromě vitamínů B-komplexu je pivo bohaté na kyselinu listovou, která je důležitým faktorem tvorby tzv. homocysteinu – markeru srdečně-cévních poruch, aterosklerózy i rakoviny. Když je hladina kyseliny listové v těle dostačující, hladina homocysteinu klesá a s ní i riziko uvedených civilizačních onemocnění. Až 10 % kyseliny listové navíc získávají ti, co pijí pivo. Přitom v jednom litru jí je tolik jako v 0,3 kg rajčat.

Je známo, že nejenom vápník (hlavně z mléčných výrobků), ale také křemík je důležitý pro pevnost kostí. Odkud ho ale vzít, když ho v potravinovém koši stále ubývá? Bylo zjištěno, že kromě minerálek je významné množství křemíku (na úrovni denní doporučené dávky cca 40 mg) vázáno i v pivě, a to dokonce ve vysoce vstřebatelné formě (tzv. kyselině ortho-křemičité). Křemík se však také podílí na výstavbě cévních stěn a v nemocných, aterosklerotických cévách byl pozorován jeho nedostatek. Mírné pití piva tedy může prospívat i k potlačení rozvoje aterosklerózy. U starších osob je dále spojováno s nižším výskytem demence, sníženým rizikem tvorby žaludečních vředů a podporou trávení.

Pivo obsahuje také užitečnou vlákninu z buněčných membrán ječmene (asi 6 g vlákniny/l). Druh piva vyráběný patentovaným postupem ve společnosti Beverage Marketing USA je ještě obohacován přídavkem betaglukanové vlákniny, přispívající ke zdraví srdce. Takové pivo má v USA velkou naději stát se vzhledem ke zdravotním účinkům, preventivnímu působení a přítomnosti antioxidantů tzv. nutraceutikem, tedy funkční potravinou podporující kardiovaskulární zdraví. Americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) totiž nedávno schválil zdravotní tvrzení pro výrobky bohaté na beta-glukany a jejich příznivé působení na odvrácení srdečních onemocnění.

Češi ale určitě zůstanou nadále věrní svým klasickým pěnovým mokům uvařeným podle zákona o čistotě piva. Tento Reinheitsgebot z roku 1516 praví, že pravé pivo je možné vyrobit pouze ze surovin „…ne jiných než ječmen, chmel a voda…“.