Názory k článku Pivo z tanku je jako polévka z pytlíku

Ještě jsem na žádné pivní lahvi u "složení" nečetl, že by pivo obsahovalo rýži či škrob. To znamená, že výrobci tyto látky zatajují? Už to někdo oznámil obchodní inspekci?
Jinak od té doby, co z hospod zmizely poctivé vzduchové kompresory ve sklepě, je to pivo všude "sodovkové" a "krkací", takže už je to asi všechno jedno. Když (velmi zřídka) ještě narazím na hospodu s kompresorem, je to svátek.

proste PR a FUD. Alespon to prvni ovsem byva v serioznich mediich radne oznacene...

Staropramen - obsahuje nesladovaný ječmen a maltózový sirup. Je to i na etiketě. Proto také nemá chráněné zeměpisné označení české pivo.

neni pravda s tim vzduchem ... Nevim co s tim vsichni porad maji, je to jen jakysi placebo efekt, ze kdyz se nekde toci vzduchem a po staru, tak mi to jako vic chutna? Nesmysl, kdyz ma hospodsky ciste trubky a tlaci pivo CO2 nebo Biogonem na odpovidajici spravne vypocteny tlak na jeho vedeni trubek, rekneme 2-3bary, pivo nepeni, je natoceno na 2x-3x max a zachova si prirozene nasyceni CO2, říz a jemnou pěnu... Tak, jak jej v pivcu stočili do kegu. Vzduch rychleji kazi pivo, tam kde se denne / obden prerazi sud, tak klidne muze byt vzduch...

Je příliš laciné házet to na placebo efekt. To by zastánci europiva mohli taky tvrdit, že to jejich chutná stejně jako to tradiční a že je to "placebo efekt". Pivo hnané vzduchem prostě chutná jinak, pěna má úplně jinou konzistenci, je "máslovější" a čepice pěny vydrží mnohem déle. Samozřejmě, že pivo nevydrží tak dlouho. Jenže dřív nevydrželo tak dlouho ani mléko, jogurty, pečivo... V obchodech muselo být častěji zaváženo čerstvé, bylo to pak chutnější. Že dnes musí být všechno trvanlivé, za tím je především lenost mít čerstvé zboží. A mimochodem, to, že porcelánové tácky jsou dnes nahrazeny papírovými, to je taky určitá lenost. Na porcelánovém tácku to prostě bylo něco jiného.

Je to pravda. CO2 spôsobuje iné chuťové vlastnosti v tekutine, je možné si to overiť napríklad na víne. Rovnaké hrozno, rovnaký výrobný postup, akurát dosýtenie CO2 spôsobilo tak výrazne inú (suchšiu, kyslastejšiu, ostrejšiu) chuť, že to víno s CO2 som na degustácii nedopil. Skús si to a uvidíš, že rozdiel tam je a OBROVSKÝ. Samozrejme za predpokladu, že degustátor má nejaké funkčné chuťové bunky.

Mno, že by se víno dosycovalo CO2, o tom slyším prvně... Nicméně nevylučuji, že v Asii tommu opravdu tak je.

Víte, jaký je rozdíl mezi víny perlivými a šumivými?

Článek je značně zavádějící. I nejlepší minipivovary používají CKT - a to právě kvůli čistotě, oddělení prostředí při kvašení různými kvasničnými kmeny a teplotami.

Článek se navíc snaží vyvolat dojem, že v CKT se pivo "udělá celé", viz například "Navíc „papiňáky“ nezaberou tolik místa jako sladovna, varna, půdy apod. A šetří se všude." - jako by velké pivovary s CKT nepotřebovaly varnu nebo slad. Podobně s popisem "ředění" - však HGB používají i pivovary nevlastnící CKT.

Popis CKT: "Mají podobu velkých uzavřených nádob, do kterých se vejdou až stovky litrů piva." - tak tomu bude v minipivovárcích, řekl bych že v opravdu velkých pivovarech to bude o hodně řádů více...

atd... Prostě pěkný PR článek, nicméně autor asi žádnou reálnou zkušenost s CKT nemá, ejl nepil ani nikdy nevařil.

neni to spise HGB? kdyz uzco ja vim, pivo se doreduje z vice stupnoveho piva na slabsi pomoci HGB a ne CKT tanku :)
Poradne bych si precetl po sobe clanek a pak ho nechal publikovat...

Taky proto má Ferdunand tak skvělé pivo, protože CKT nepoužívá. Ostatně, celý ten článek je pravda.

Já si myslím, že uvádět stupňovitost (což samo o sobě není správně), a pak napsat procenta, že to by se nemělo... Ale na článek upozorním a www.facebook.com/1pivo

Dobry den,
kde vidite stupnovitost, ja vidim jedine stupnovitost v te tabulce porovnani, tam to je ale dle meho v poradku, jedna se o podil extraktu, nemluvime jeste o hotovem pivu, takze tam by se procenta alkoholu vazne nohodila :)

On ten článek popisuje výrobu postupem, který se dnes (v česku již velmi dlouho) prakticky nepoužívá. Slad se vyrábí zvláš a jde o jakýsi instantní produkt se stabilní kvalitou, který lze opravdu snadno dávkovat.

Já letos vyhodil už jednu várku ječmene při výrobě (fáze klíčení) vlastního sladu. Nicméně to zkouším dál.

Celkem by mne zajímalo jak je to s těmi kulturami kvasinek. Mám k dispozici jen kvasinky do vína, ty by šli použít při čemsi jako svrchní kvašení. Mne však láká nechat pivo aby vykvasilo přirozenými divokými kvasinkami. Má s tím někdo zkušenost? U jiných zkvašených nápojů to praktikuji běžně, nechápu proč by pivo mělo být vyjímkou.

Jak vidíte zkušenost s pivem mám nulovou a neznám pořádně ani terminologii. Přesto nevidím důvod proč se o výrobě piva nepobavit jako o jednom z mnoha nakvašených nápojů. Pro mne je pivo cenné kvůli malému množství zbytkového cukru, malému množství alkoholu (a tedy příjemné pitelnosti), a velkému množství chmele (mám na mysli to svoje pivo, ne cizí břečky - chmel vás dokáže příjemně uzemnit sám o sobě, když je ho dost).

Na rozdíl od "jiných" zkvašených nápojů projde pivo varem, čímž se všechny kvasinky spolehlivě zahubí. To je rozdíl od cideru apod. Jediná šance kvasinky získat je tedy ze vzduchu a jiných míst. U nás ve vzduchu nejsou úplně beer-friendly mikroorganismy. V lepším případě to dopadne jako belgický lambik (zkuste si ho někdy koupit v pivotéce - např. Geuze, Faro, ... - pokud ho neznáte, a sám se rozhodněte, zda něco takového chcete vařit).

Spíš jsem myslel že bych nechal bokem nakvasit trochu ječmene a ten kvas pak přenesl do převařené tekutiny.
Kdo ví jak se vyráběla první piva. Vsadím se že snadno zkvasí i ten přepražený slad. Ten vyhozený plesnivý ječmen na kompostu také kvasí jak o život (vůbec té povrchové plísni nedovolil proniknout do kvasícího jádra - je to taková hromádka), bude to na zkvašení podobně náchylné jako žito.

Z věcí co vyrábím se jich zlehka převařuje více a do těch často kvas také přenáším, protože je riziko že dříve zplesniví než zkvasí.

Ale jde to i těmi ze vzduchu (při docela dost utěsněné kvasné nádobě). Nemám pro to vysvětlení, snad je to tím že pořád něco kvasím a kvasinky jsou již asi všudepřítomné.

To byla úvaha. Jinak za názor děkuji.

Zkušenost s přenosem jiných kvasů nemáš? Pivní kvasinky nemám v dosahu. Ono ale jaký je rozdíl mezi jednotlivými kvasinkami.
Pokud vím tak všichni dodávají selektovanou jednu jedinou kulturu Sacharomyceu cerevisiae, takže mnohdy člověk přemýšlí proč zrovna tenhle balíček je určen do piva a tenhle do vína.
A co mám ze zkvašování ovoce zkušenost, vlastní přirozený kvas vyvolá mnohem bohatší a ucelenější chuť i vůni. Už jsem viděl i kvasinky, které bych si nikdy více nepořídil protože po nich zůstává pachuť (snad ani kdybych potřeboval čistý líh a nechal kvasit jen vodu s cukrem). Jedno nejmenované rodiné vinařství si myslí, že může řízeně (pomocí "ušlechtilých" kvasinek) vyrábět a prodávat burčák - ta jejich břečka se nedá pít a vše je opět ve špatných kvasinkách.

článek je hodně zavádějící a tendenční, není nic špatného na CK tancích, ty naopak tvoři celkem optimální prostředí pro kvašení. Stále stejná chuť piva napříč várkami a vyloučení infekce bakteriemi je naopak cíl, kterého je celkem obtížné dosáhnout, ne problém.(teď neřeším jestli je konkrétní pivo s nějakou recepturou dobré, nebo ne). V případě filtrování piva je snížení obsahu CO2 nutné, to se potom uměle tlakuje při plnění do lahví.

A proč se teda to kvalitní vojenské útočné pivo tankové nedá pít? Pil jste někdy opravdové pivo? Nebo si kupujete lahváče a plech? Nechci urážet. Pivo mi moc nechutná ale pod chutí piva mám zakódováno nějaké žatecké typy z dob chmelových brigád. Nebude to jen mládím a stářím. Bude to kvalitou. I v pivovaru na Mendláku jsem se nestačil divit, co všechno umí namíchat. Dokonce i brněnského bažanta.

Neplést si CKT s HGB.
CKT jsou obrovské nádrže na zrání a kvašení piva v naprosté čistotě, správné teplotě a tlaku.
Ale HGB je zařízení na ředění piva. kdy se uvaří třeba 13°pivo a pak se z toho doplněním vodou "vyrábí" dvanáctka i desítka.

"v naprosté čistotě, správné teplotě a tlaku."
Len by som ta popopravil ze tlak je tam ovela vyssi ako by mal byt pri kvaseni piva, musia sa preto pouzit upravene specialne kvasinky ktore to znesu. Dalsia nevyhoda je ze nechavaju pocas kvasenia vo velkych piovaroch prepadat deku, cim sice setria chmel ale pivu to nedoda prave najlpse chutove vlastnosti.

Bože, ani ty CKT nemusí být nutně obrovské nádoby, mnoho malých pivovarů používá CKT znatelně menší, než mnoho spilek a pokud mají i dostatečný poměr výška/průměr, není skutečně žádný rozdíl proti spilce vyjma faktu, že se lépe brání nežádoucí infekci (okolní mikroflora nemá mimochodem díky "pokrývce" CO2 prakticky šanci ani u spilek). I ten sběr deky je u nich velmi dobře možný (znám z praxe). Pokud přečerpám do čistého na ležení, tak opět není žádnej rozdíl, zda mám CKT nebo ležácký nerezový tank. Tenhle článek je vrcholnej blábol a jestli lidi z Ferdinanda tohle pustili ven, tak nemám příliš důvěry ani k jejich pivu.

Pán by si měl nejdříve asi něco nastudovat o výrobě piva pomocí CKT...
A míchat to dohromady s technologií HGB? Opravdu pracujete jako výrobní ředitel v pivovaru?

Hned nadpis je zavádějící, jako "pivo z tanku" se většinou označuje pivo čepované v restauracích z přetlakových tanků.

Sám nejsem zastáncem CKT technologie, ale po návštěvě například pivovaru Ježek, jsem svůj názor přehodnotil. Ano, nejedná se o tradiční technologii spilka, sklep, filtrace, sud. Nicméně pokud se pivo vaří z poctivých surovin, dvourmutově, nechá se odležet, tak běžný konzument nemá šanci nic poznat.

Začátek článku je zase zavádějící, technologie výroby mladiny ("Přidejte do sáčku chuť, koření a zalijte vodou") nemá vůbec nic společného s kvasným procesem v CKT tancích.

"Pro české pivo je typická tradiční výroba, během které prochází chmel, slad a mladina lidskýma rukama." To zní pěkně marketingově, ale opět to nemá nic společného s chutí piva. Pokud slad a chmel nasypu rukama nebo dodám dopravníkem, je naprosto jedno.

"Je to přirozený a po tisíciletí neměnný proces." "projde křemelinovou filtrací, mikrofiltrací." Zde si dost protiřečíte. Pivo se nejdříve dodávalo nefiltrované, následně filtrované přes křemelinu a až s vývojem technologie vznikla v dnešní době mikrofiltrace.

"Mají podobu velkých uzavřených nádob, do kterých se vejdou až stovky litrů piva." To je možná pravda někde v minipivovaru, normálně jsou to stovky hektolitrů.

"Tato nádoba má silně omezený vliv okolní mikroflóry." Nevím co je myšleno okolní mikroflórou, nicméně při kvašení se snažíme co nejvíce omezit "okolní mikroflóru" která by mohla infikovat pivo a naopak co nejvíce povzbudit kvasinky.

"Je to především počítač, který řídí průběh kvašení a dokvašování v CKT." Řekl bych že Vám teplotu na spilce též hlídá počítač, pokud tedy nechladíte ledem z jezera.

"„V reálu to funguje tak, že se na varně uvaří vysokostupňová mladina 16–18%, která za 14 dní prokvasí a uzraje a těsně před stáčením se pivo naředí upravenou vodou na požadovanou stupňovitost a nasytí se oxidem uhličitým,“ tvrdí Václav Vyvadil z obchodního oddělení pivovaru Ferdinand" Toto souvětí vyznívá, že tak vaří pivovar Ferdinand, pozor na to.

"Pro tento způsob kvašení je typická vysoká automatizace" To je opět bagatelizace. Řekl bych že používáte minimálně pro udržování teplot při varu automatický systém, to samé nejspíš platí pro čerpadla. Bez automatizace se obejde minipivovar s minimálním výstavem, nicméně ve velkém pivovaru nikdo nebude stát u kohoutu s plynem a regulovat manuálně teplotu, ani nikdo nebude přelévat dílo ručně.. Opět automatizace pouze usnadňuje proces a spíše ho ovlivňuje pozitivně.

"Pivovary se k výrobě piva z CKT uchylují z ekonomických důvodů. „Když to trochu nadsadím, je to jako vpíchnout injekční stříkačkou chuť a barvu,“ komentuje Václav Vyvadil." Opět zaměňování technologie výroby mladiny s kvašením v CKT.

"V tankovém pivu nehledejte skutečný žatecký chmel od místních sedláků, ani poctivě vyráběný slad. Půllitr dobře napěného tankového piva je plný surovin, které mnohdy nemají v tekutém chlebu co dělat. Nejhorší na tom je, že suroviny z části nahrazují kukuřičným škrobem, upraveným ječmenem, rýží nebo různými extrakty chmele nebo výtažky z těch nejhorších chmelů. A aby v pivu nezůstaly pachuti, musí se použít hluboko prokvašující kmen kvasnic. Výsledkem je chuťově fádní, unifikované a obvykle málo nasycené pivo." Opět fádní závěr, z kterého bych usoudil, že v CKT tancích se nedá kvasit "poctivě" uvařené pivo.

Samozřejmě chápu, že narážíte na velkovýrobce unifikovaných piv, ke kterým mám taky velký odpor. Nicméně je potřeba si přiznat, že CKT tanky tu jsou a budou přibývat a záleží hlavně na způsobu přípravy mladiny a použitých surovinách. Takto "poctivě" uvařené pivo by jste určitě nepoznal ani Vy jestli bylo kvašeno ve spilce nebo v CKT. HGB též není vztaženo jenom k CKT.

> přirozený a po tisíciletí neměnný proces

to fakt? ja som si myslel ze bezne varene pivo plzenskeho typu ma radovo storocnu tradiciu...