Ananas na pizzu nepatří, uvedli Češi v průzkumu stravování. Bylo to ale hodně těsné – rozhodla pouhá půlka procentního bodu. Podle průzkumu Barometr FOOD si to myslí 50,5 procenta lidí. Tábor zastánců „havajské pizzy“ je tím pádem téměř stejně početný. Překvapivé shody zde dosáhli například senioři s generací Z.
Jak si v hlasování vedla pizza Havaj s ananasem?
V některých věkových skupinách však láska k havajské pizze poměrně výrazně převažuje. O tom, že ananas na pizzu patří, jsou přesvědčeni asi tři z pěti příslušníků nejmladší generace Z a oblíbený je i u seniorů. Pochopení pro ananasovou pizzu je tak jedna z mála věcí, které mají tyto generace v otázkách stravování společné.
Velké oblibě se v tuzemsku podle průzkumu těší i další pro někoho kontroverzní ingredience, například houby nebo květák, který víc chutná ženám. Jako polarizující se naopak ukázala játra a vnitřnosti, výrobky z kozího a ovčího sýra či sushi, které mají nadšené přívržence, ale také docela dost odpůrců.
Ananas místo zeleniny
V letošním průzkumu Barometr FOOD jsme se kromě celkového stavu zdravého stravování v Česku rozhodli podrobněji prozkoumat i specifické chutě a preference českých strávníků. Ukázalo se, že některá konkrétní jídla, jako je právě ananasová pizza, nebo třeba sushi, jsou velmi polarizující. Na otázkách, jako je láska ke květáku nebo houbám, se však shodnou téměř všichni, a toto stanovisko nám potvrzují i zástupci gastrosegmentu,
komentuje výsledky průzkumu Aneta Martišková, ředitelka vnějších vztahů společnosti Edenred, která Barometr FOOD v České republice koordinuje.
Podle odborníků může dokonce ananasová pizza představovat oproti jiným variacím lehounce zdravější alternativu. Pokud je ananas jediným ovocem nebo zeleninou v pokrmu, je taková pizza určitě z pohledu výživy lepší než bez ananasu. Ačkoliv osobně havajskou pizzu nepreferuji, v jižní Itálii jsem na jiných variantách viděla podávat vše od fíků, přes hrušky až po hranolky,
říká lékařka Eliška Selinger ze Státního zdravotního ústavu.
Odkud pochází boršč, ramen či chilli con carne? Udělejte si test
Barometr FOOD rovněž potvrdil jednu všeobecně známou pravdu: Češi jsou národem houbařů. Negativní vztah k této potravině má pouhých 15 procent respondentů. I když jsou ale u nás houby oblíbené, data ukazují, že jejich popularita s každou další generací klesá. Zatímco mezi seniory má k houbám pozitivní vztah hned 90 procent respondentů, a celých 44 procent je dokonce miluje, mezi příslušníky generace Z je má rádo jen 56 procent.
Generační rozdíly přitom houbami ani zdaleka nekončí. Ještě výrazněji se projevují u surovin, jako jsou játra a vnitřnosti. K nim má pozitivní vztah jen každý pátý člověk do 24 let, 40 procent z nich je naopak přímo nesnáší. Mezi seniory má játra a vnitřnosti rádo hned 65 procent z dotazovaných. Situace se ovšem obrací u exotického sushi. Zde jsou to naopak nejmladší ročníky, kdo stojí za jeho popularitou, zatímco u seniorů si tato japonská delikatesa získala jen minimum fanoušků.
Milujeme květák
Téměř bezvýhradnou lásku si v průzkumu vysloužil i květák. Ten je mimochodem jednou z mála ingrediencí, k nimž mají ženy, které obvykle bývají při výběru zdrženlivější, ještě vřelejší vztah než muži. Květák má v oblibě hned 87 procent žen. Třetina uvedla, že jej přímo miluje. Jako kontroverzní se naopak ukázaly výrobky z kozího nebo ovčího sýra. Ačkoliv mají všechny tyto ingredience stále početnou základnu zastánců, stejně tak se najde i poměrně velké množství lidí, kteří je pozřít nedokáží. Překvapivě malé množství odpůrců má podle průzkumu tatarský biftek. Nemá ho ráda jen asi čtvrtina dotázaných.
Česká dieta je bohužel typická velmi nízkou konzumací ovoce a zeleniny. Tento zlozvyk pak bohužel způsobuje nízký příjem vlákniny a dalších prospěšných látek, což úzce souvisí s vysokým výskytem mnoha chronických onemocnění. Je tedy skvělé, že alespoň některé druhy zeleniny jsou u Čechů v oblibě. Bylo by ale vhodné, kdybychom s chutí objevovali i kreativnější a pro zdraví vhodnější úpravy, než jen klasický ‚smažený květák s bramborem a tatarkou‘ – a především kdyby se pro nás různé druhy ovoce a zeleniny staly automatickou součástí každého pokrmu,
dodává lékařka Selinger.
Ceny už nerostou
Dobrou zprávou pro všechny, kteří by si na ananasovou pizzu, tatarák nebo květákový mozeček chtěli zajít do restaurace, je, že oproti prosinci zde ceny mírně klesly. Podle Edenred Restaurant indexu v únoru vyšlo polední menu průměrně na 186 korun. Opět se nám potvrdilo, že výrazný růst cen, jehož svědky jsme byli v roce 2022, je definitivně za námi. Oproti únoru 2023 průměrné ceny obědů stouply o pouhá 4,3 procenta, na Olomoucku se dokonce vrátily na loňskou hodnotu. Zajímavým únorovým trendem je rovněž mírný pokles podílu návštěv restaurací na úkor nákupů v řetězcích. Rozvážkou si oběd nechává doručit necelých 9 procent strávníků,
doplňuje Aneta Martišková. Čísla Edenred Restaurant Indexu ukazují, že oproti konci loňského roku klesla průměrná cena oběda o korunu na 186 korun.
ČLÁNKY DO MAILU