Třiaosmdesát procent Čechů nesouhlasí s případným zavedením přímých plateb za běžné amalgámové plomby u zubních lékařů.
Jen v případě, že by lidé tyto zubní výplně opravdu museli platit sami, jsou ochotni za ně dát průměrnou částku 200 korun. Takto je ochotno 60 procent občanů si připlatit za kvalitnější plomby. Vyplynulo to z průzkumu, který si nechala počátkem června vypracovat Zdravotní pojišťovna Metal – Aliance a o němž píše agentura ČTK.
Proti placení běžných amalgámových výplní se jasně postavilo 61 procent a dalších 22 procent s tím spíše nesouhlasí. „Zarazilo nás, že zcela jednoznačně se pro zavedení plateb vyslovilo pouhých pět procent populace. Myslím si, že je to výsledek zpolitizované diskuse o zdravotnictví, založené na logice – našlo se na platy lékařů, tak proč ne i na to ostatní,“ řekl k výsledku průzkumu ředitel pojišťovny Metal- Aliance Vladimír Kothera.
čtěte dále: Amalgám – tiká nám v puse časovaná bomba?
Vyřazení plomb z úhrad pojišťoven navrhoval v reformních zákonech ministr Leoš Heger (TOP 09). Podle něj by za plomby neplatily jen děti a senioři nad 65 let nebo lidé s prokázanou nemocí s dopadem na zvýšenou kazivost zubů. Takových je asi 10 procent. Za kvalitnější amalgámové plomby v kapslích a bílé plomby už si pacienti platí teď.
Kolik bychom byli ochotni doplácet?
Podle průzkumu se proti placení zubních výplní z kapes pojištěnců podle průzkumu staví lidé starší 60 let. Naopak nejsmířlivější postoj k tomu mají vysokoškoláci. Kdyby se platby za amalgámovou plombu skutečně zavedly, bylo by nejvíce lidí, a to 41,5 procenta, ochotno za ni zaplatit maximálně sto korun.
Do cenového rozpětí 101 až 200 korun by se v takovém případě rádo vešlo 17,6 procenta Čechů. Částku převyšující 200 korun by bylo ochotno zaplatit kolem 17 procent lidí a necelá čtvrtina buď neodpověděla, nebo nehodlá za amalgámovou plombu platit nic.